Největší pokrok jsme zaznamenali u McLarenu, který se v součtu nejlepších sektorů proti loňsku zlepšil o více než 2 sekundy. To je dáno zejména výměnou pohonné jednotky Honda, která je stále nejméně výkonnou ze všech.
S Renaultem si britská stáj polepšila, musela však za velmi krátkou dobu kompletně přepracovat záď svého vozu, což se dotklo systému chlazení, zadního zavěšení i převodovky. Svou práci zvládla, nyní svůj balík (zejména chlazení) bude muset zoptimalizovat. Proti Red Bullu, na jehož úrovni měla loni své šasi, pochopitelně ztratila.
Po náročných předsezónních testech byl první závod, ve kterém dojel Fernando Alonso na pátém místě, velkým povzbuzením. Ve vývoji má výrazná vylepšení, která ji v průběhu roku posunou blíže ke špici.
Srovnání nejrychlejších sektorů každého týmu s loňskou kvalifikací v Melbourne | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Druhým největším skokanem je právě Red Bull využívající stejnou pohonnou jednotku. Ten loni sezónu začal velmi špatně. Auto dokončil na poslední chvíli, měl problémy se svými simulačními nástroji a aerodynamickým tunelem. Jakmile je však vyřešil, šel v polovině sezóny výrazně nahoru, což si přenesl i do letošního ročníku. V sobotu byl v Melbourne dle svých nejlepších sektorů zhruba o 1,8 sekundy rychlejší.
Třetího nejvýraznějšího pokroku dosáhl Renault zejména díky zlepšení svého šasi a aerodynamiky, jak dokládá zlepšení o 3,2 % pouze v posledním sektoru se středně-rychlými zatáčkami. Záblesky na lepší časy se u něj objevily poprvé v Silverstone po nasazení nového aerodynamického balíku.
Sauber je čtvrtým největším skokanem roku. K tomu mu pomohl kromě zlepšení aerodynamiky přechod na novou pohonnou jednotku Ferrari - minulý rok totiž nastupoval pouze se specifikací 2016 bez jakéhokoliv vývoje. V polovině sezóny se jeho bývalá šéfka Moniša Kaltenbornová dohodla s Hondou, novou smlouvu ale Frederic Vasseur po pár hodinách ihned zrušil.
Pořadí týmů dle relativní výkonnosti a srovnání s loňskou kvalifikací v Austrálii | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Pátá příčka patří Force Indii, která sice zrychlila o 1,003 sekundy, to však moc neznamená (viz pořadí dle relativní výkonnosti výše), když průměrný pokrok týmů dosáhl 1,092 s . I mistrovský Mercedes dosáhl teoreticky o 0,982 vteřiny lepšího kola než minulý rok.
Nejhůře je na tom Toro Rosso, které se jako jediné proti loňsku nezlepšilo, což je dáno zejména nekonkurenceschopnou Hondou, které ještě bude nějakou chvíli trvat, než se dotáhne na Renault, jak jsem předvídal loni po špatných zprávách z vývojové centrály ze Sakury.
Japonský výrobce se sice v testech prezentoval mnohem lepší spolehlivostí a ambiciózními prohlášeními, ve skutečnosti ale přišel jen s upravenou loňskou pohonnou jednotkou. Gasly se v závodě poroučel kvůli závadě MGU-H již po 13. kolech poté, co byl o den dříve ze všech nejpomalejší - v kvalifikaci v první části vypadl i jeho týmový kolega Hartley.
Srovnání maximálních rychlostí kvalifikace v Melbourne s předchozí sezónou | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Z maximálních rychlostí je vidět, že se týmům během zimy podařilo navýšit přítlak svých monopostů, což nárůst výkonu motorů nekompenzoval: čísla na speed-trapu byla průměrně o 7,4 km/h nižší. V úvahu braly i nasazení nové 3. DRS zóny za 12. zatáčkou, což je v nastavení při hledání optima vedlo k přidávání přítlaku, jelikož se ho mohly v kvalifikaci na většině významnějších rovinek zbavit.
V tomto místě nebyl nikdo rychlejší než loni. Sauberu například scházelo 0,9 km/h, Ferrari 1,5 km/h a Williams s Renaultem zde byli dokonce téměř o 16 km/h pomalejší (francouzský tým volil podobně jako McLaren velmi vysoký přítlak).
Mapa okruhu v Albert Parku se třemi DRS zónami | zdroj: Formula1.com
*01…
Ale…
