"Od prvního okamžiku, kdy jsme se v roce 2017 začali věnovat této činnosti s ohledem na vůz pro rok 2021 [debut odsunut na 2022 kvůli pandemii Covid-19], jsme na to vynaložili hromadu zdrojů a miliony liber, k čemuž nikdy dříve nedošlo," uvádí technický ředitel F1 Pat Symonds.
"Prozkoumali jsme to do mrtě. Byli jsme k sobě velmi kritičtí, zapojili jsme týmy a umožnili jsme jim kritizovat. Nikdy dříve se nevynaložilo tolik práce na nová pravidla v žádné oblasti, ať už jde o aerodynamiku, pneumatik či motor," pokračuje.
Pat Symonds (vlevo) a Nicholas Tombazis si v aerodynamickém tunelu prohlížejí model vozu pro rok 2022 | foto: Formula1.com
Z vývoje nové generace vozů vyčnívá několik zajímavých čísel, která publikovaly oficiální stránky F1 (video o nich najdete zde):
500 000
Gigabajtů. Neboli půl petabajtu. To je množství dat nasbíraných sportovním týmem F1 během počítačových CFD simulací (pro připomínku: na DVD se vejde necelých 5 GB). Toto množství sepsaných dat by zaplnilo 10 milionů kartotékových skříněk o 4 šuplících. Nebo chcete-li, jde o třetinu fotografií na Facebooku.
471
Tolik let by zabraly výpočty lepšímu domácímu počítači s procesorem Intel i9, konkrétně 16,5 milionů výpočetních hodin jádra. "Naše CFD modely počítají s 150 - 600 miliony buňkami a jsou propočítávány na vysoce výkonných cloudových výpočetních systémech AWS [Amazon Web Services]. Nejrychlejší výsledky F1 simulací dostaneme za 2,5 hodiny po odeslání zadání," přibližuje šéf vývoje aerodynamiky u FIA Jason Somerville.
CFD simulace minulé generace vozu F1 | foto: Aston Martin
140
milionů dolarů (kolem 3 miliard Kč) - to je rozpočtový strop všech týmů v této sezóně. Nakonec došlo k úpravě na 142,4 mil. dolarů pro rok 2022, což nezahrnuje některé věci, jako například výdaje na marketing. Přesto jde o klíčové číslo, které má pomoci vyrovnat startovní pole.
50
procent je špičkové tepelná efektivita současných přeplňovaných hybridních pohonných jednotek. Před rokem 2014 šlo u atmosférických V8 motorů v F1 o 32 %. U těch nejlepších silničních vozů se pohybuje mezi 40 - 45 %.
40
Let neboli čtyři dekády uplynuly od doby, kdy v F1 naposledy závodily vozy s přísavným efektem, tedy s přítlakem vytvářeným spodní částí vozů. Letos se o to postarají nově navržené 3D podlahy společně s přepracovanými předními a zadními křídly. Ztráta přítlaku při jízdě vozů za sebou bude mnohem nižší, což zlepší závodění i možnosti pro předjíždění.
3D podlaha nové generace vozů pro rok 2022 | foto: Formula1.com
20
různých konceptů vytvořit sportovní F1 tým FIA, každému přiřadil písmeno fonetické abecedy. Finální počin dostal přídomek "uniform." Při bližším pohledu na součástí však dojde na tisíce, jak vysvětluje Somerville: "Existovalo 20 formálních základních verzí, ale každý krok se skládal ze stovek individuálních CFD simulací, kde docházelo ke kontinuálnímu vývoji a vylepšování návrhu. Celkově jsme uskutečnili přes 10 000 CFD simulací!"
18
palců - jde o velikost pneumatik, které bude Pirelli letos dodávat F1. Proti loňským 13" došlo k jejich přepracování od nuly. Italský výrobce věnoval 10 000 hodin testování uvnitř, 5000 hodin simulaci, a vytvořil 70 virtuálních prototypů, než je devět týmů vyzkoušelo v roce 2021 na okruzích, kde s nimi ujely 20 000 km. V konečném důsledku by měly fungovat při širším teplotním rozpětí, s nižším přehříváním a nižší degradací.
Zadní část nové generace vozů F1 | zdroj: Formula1.com
10
procento biosložky nového E10 paliva. Jde o součásti snahy Formule 1 o udržitelnost a cíle dosáhnout do roku 2030 nulové emise uhlíku. Při takovém podílu nebude docházet téměř k žádným emisím oxidu uhličitého. Cílem F1 je zajít mnohem dál a přejít v budoucnu na 100% biopalivo.
4
procenta - výše zmíněná ztráta přítlaku, pokud pojede jeden vůz 20 metrů za druhým. Loni přitom šlo o 35 %. Při desetimetrovém odstupu mezi vozy by ztráta přítlaku měla dosahovat 18 %, zatímco minulý rok se pohybovala kolem 46 %.
Díky nové aerodynamice bude vzduch za vozy čistější, následující auto bude ztrácet mnohem méně přítlaku | zdroj: Formula1.com
