Nejkratší první sektor začíná na startovní/cílové rovince, obsahuje úvodní dvojici pomalých zatáček a středně rychlou šikanu 3/4, kde je důležitý aerodynamický přítlak a správné vyvážení vozu. Končí 145 m před zatáčkou č. 6.
Druhý sektor má podobný charakter - opět pomalá dvojice zatáček 6/7 s důrazem na dobrou trakci a středně rychlá šikana 8/9 s výjezdem opět těsně kolem zdi.
Poslední třetí sektor začíná před brzděním do vlásenky, 190 m před jejím vrcholem. Po níž následuje 1 km dlouhá rovinka s měřením maximálních rychlostí (speed trap) - 250 metrů před poslední šikanou 13/14 na výjezdu lemovanou "Zdí šampionů."
Podrobnější technické informace o okruhu Gillese Villeneuva najdete zde.
Mapa okruhu Gillese Villeneuva | zdroj: Formula1.com
Lewis Hamilton získal v Kanadě své celkově 53. a letošní páté pole-position v nejchladnější kvalifikaci této sezóny - teplota vzduchu dosahovala jen 17 °C a asfalt 20 °C. Jeho čas (1:12,812 min) byl jen o 0,537 s pomalejší než absolutní rekord okruhu (1:12,275 min), který zde předvedl během kvalifikace v roce 2004 Ralf Schumacher.
Úřadující šampion byl absolutně nejrychlejší v prvním a třetím sektoru, se svým výkonem ale nebyl spokojený - z vozu údajně více vyždímal v trénincích. V druhém sektoru měl o 63 tisícin vteřiny navrch Rosberg, jenž zvolil o trochu více přítlaku a jemuž se na rozdíl od Lewise podařilo v Q3 poskládat dohromady ideální kolo, stejně jako Vettelovi a Ricciardovi.
Vyjádření relativní výkonnosti týmů dle nejrychlejších sektorů (v %) | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Oba piloti ve všech částech kvalifikace používali pouze ultra-měkké pneumatiky. Nico v rozhodujícím kole po hrbolu při brzdění do první zatáčky zablokoval kola, což rozhodlo o jeho porážce s týmovým kolegou - na druhý pokus mu už nezbyl čas.
Vettel s Ferrari byl nejlepším mužem ze zbytku pole za Mercedesy, nejvíce času na Hamiltona ztratil v prvním sektoru, přesto zde byl rychlejší než Rosberg. Ve zbylých dvou byl za Stříbrnými šípy, nejméně mu scházelo ve třetím sektoru s dlouhou rovinkou, což potvrzuje vysoký výkon pohonné jednotky Ferrari, které na Mercedes schází méně než pět koní, podle Tota Wolffa jsou již dokonce na stejné úrovni. Seb si dokonce myslí, že měli šanci Stříbrné šípy porazit.
Oba Red Bully skončily až za ním se ztrátou kolem čtvrt sekundy, na Mercedes ztrácejí dvojnásobek. Největší ztrátu nabíraly na dlouhé rovince v poslední části okruhu, což jde zejména na vrub motoru Renault, kterému po vylepšení schází na Mercedes přibližně 30 koní.
Nejrychlejší sektory kvalifikace, jejich teoretický součet a srovnání s nejrychlejšími koly | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Na rovinkách byly nejrychlejší Williamsy, Felipe Massa dosáhl 336,7 km/h, Vettel ztrácel jen 1,3 km/h. Renault stejně jako loňský motor Ferrari za zády Sainze byli o 4,5 km/h pomalejší, nejhůře je na tom Honda i přes nasazení nového turbodmychadla - oba piloti stáje z Wokingu jsou na dně v tabulce rychlostí se ztrátou 9,7 a 11,4 km/h. Nakonec s ohledem na závod přijali náročné rozhodnutí zvolit více přítlaku, aby byli rychlejší v zatáčkách, čemuž obětovali maximální rychlost na rovinkách.
Postup Alonsa do Q3 byl kvůli charakteristice okruhu a deficitu Hondy (i na Renault ztrácí přes 30 koní) překvapením. "Jsme před jednou Force Indií, což bylo před několika měsíci těžko představitelné. Také jsme jen čtyři desetiny za Ferrari. To je pro všechny tady i v továrně povzbuzením," s potěšením hodnotil Španěl.
V závodě však McLaren (pokud nebude pršet) bude méně konkurenceschopná kvůli nutnosti šetřit palivo - Montreal je v tomto ohledu nejnáročnější a japonské motory jsou nejhladovější.
Nejvyšší rychlosti kvalifikace v Montrealu (v km/h) | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Pneumatiky a strategie
Ultra-měkká směs je v Montrealu o 0,6 s rychlejší než super-měkká, navíc opět poměrně trvanlivá (Rosberg i Grosjean na jediné sadě zvládli v trénincích 29 kol), proto týmy s výjimkou Force Indie ani na žádné jiné během kvalifikace nejezdily.
Všichni piloti první desítky využili čtyři sady ultra-měkkých pneumatik, pouze Red Bully jich použily pět. V průběhu odpoledne museli neustále vyvažovat vývoj dráhy s tím, jak se pokrývala vrstvou gumy. Klíčové bylo za chladných podmínek zahřívání pneumatik.
Dostupné pneumatiky pro Velkou cenu Kanady 2016 | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Vzhledem teplotám, nízkému opotřebení a degradaci pneumatik se jízda na jednu zastávku jeví jako ta nejpravděpodobnější strategie. Pokud zaprší, dočkáme se kýženého zpestření a dramatičtější velké ceny vypsané na 70 kol.
Ideální jednozastávková strategie počítá s přezutím ze super-měkké na měkkou v 25. kole. U první desíti v případě startu na ultra-měkké bude nutné zastavit pro měkké pneumatiky o kolo dříve.
