Brazilský šampion Ayrton Senna da Silva, fenomenální pilot, spojovaný nejčastěji s týmem McLaren, měl ve formuli 1 několik škraloupů, ostatně jsme o nich kdysi psali. Počínaje sebestředným chováním, malou tolerancí k soupeřům až po vyhrocené kvalifikační praktiky. Lze za tím vidět jeho až úzkostlivou snahu uspět za jakýchkoli podmínek. Jenže hodnotit vítěze 41 Grand Prix pouze nebo převážně negativně, by byl zcela chybný krok.
Typickým příkladem je Grand Prix Belgie 1992. Na dnes už tradičním okruhu Spa-Francorchamps probíhal páteční trénink a v úseku Blanchimont mezi zatáčkami 16 a 17 zvládl menší problémy finský pilot J.J. Lehto na voze Dallara vyjetím za okraj trati. Na jejím povrchu však po něm zůstalo něco nečistot, nanesených koly jeho monopostu. Do inkriminovaného místa se vzápětí přiřítil Francouz Érik Comas na Ligieru. Jeho vůz vybočil ostře doprava, odrazil se od svodidel zpět na trať, přičemž pravé přední kolo po nárazu trefilo pilota do hlavy, takže se rázem ocitl v bezvědomí.
Psali jsme
Ayrton Senna jel pouze pár desítek metrů za Comasem; na místo nehody dorazil ve chvíli, kdy se zničený Ligier přestal pohybovat. Brazilec, už varován žlutými vlajkami, ho objel zprava a zastavil u vnitřního okraje dráhy. Vysoukal se z vozu a rozběhl se k troskám. Mezitím projelo místem nehody pět vozů, naštěstí dostatečně zpomalených signalizací traťových komisařů, ale i tak se Ayrton musel vyhnout Jordanu svého krajana Mauricia Gugelmina. Jenže desetiválec Renault ve zničeném voze, z něhož proudem tekl olej, stále pracoval. Zjevně byla poškozena i palivová nádrž, čímž se situace stala kritickou.
Dejme nyní slovo Comasovi, jenž z větší části musel popisovat nehodu podle svědectví traťových hlídek a záběrů z místa nehody: "Měl jsem smůlu, že jsem v té zatáčce byl jako první, od té chvíle si nic nepamatuji, protože jsem narazil přímo do svodidel. Na ten okamžik si nevzpomínám, existují snímky, které jsem viděl později. Paměť se mi zastavila po nárazu kola do mé hlavy. Jako bych chytil K.O. v boxu; auto se mezitím vrátilo doprostřed dráhy, ale já jsem v bezvědomí stále držel nohu na plynu. Ayrton přijel a slyšel šílený hluk vydávaný motorem pracujícím v režimu 7000 až 8000 otáček za minutu. Zastavil svůj monopost, vyskočil z něj a nehledě na vlastní nebezpečí přiběhl k mému autu. Hledal spouštěč, aby vypnul motor a zabránil jeho vzplanutí nebo dokonce explozi. Jezdili jsme tehdy s velkými nádržemi, takže takové nebezpečí opravdu hrozilo, navíc z auta teklo hodně oleje. Po incidentu bylo zjištěno, že došlo i k nějakému úniku paliva, takže riziko bylo vysoké. Během pár vteřin mohl agregát explodovat, ano, bylo to pravděpodobně. Potom mi držel hlavu ve stabilní pozici, dokud nepřijeli lékaři. Senna prokázal neuvěřitelnou statečnost, protože přijížděly další vozy, i když už z důvodu červených vlajek jely hodně pomalu. Podle mě Ayrton Senna vykonal hrdinský čin a ano - zachránil mi život... jo."
Záhy na místo dorazil profesor Sid Watkins se svým záchranným týmem a zkušený praktik konstatoval, že Sennovo rozhodnutí držet Comasovu hlavu ve vzpřímené poloze zajistilo průchodnost dýchacích cest a zcela jistě zabránilo vážným zdravotním komplikacím, ne-li opravdu možnému úmrtí. Francouz putoval do nemocnice v Lutychu, absolvoval další vyšetření včetně CT, ale jak se ukázalo, nejhorším postihem byl otřes mozku. Watkins proto Comasovi nedoporučil start v závodě, což Érika poněkud rozladilo, ale rozhodnutí přijal. Pro jistotu vynechal i následné testy, ale o dva týdny později na Monze už opět seděl v kokpitu svého Ligieru.
Sennovu pomoc zvýrazňuje i fakt, že kolem nehody projelo pět vozů, včetně Comasova týmového kolegy, domácího matadora Thierry Boutsena. Většina zpomalila, objížděli vrak zleva i zprava, ale nezastavil nikdo. O to víc vyniká výjimečný čin tehdy dvaatřicetiletého Brazilce. Nikdo tehdy nemohl tušit, že má před sebou už jen dvacet měsíců života.
Malou perličku na závěr. Existuje soutěž nazvaná Hum3D, spočívající v co nejzajímavějším ztvárnění renderovaného automobilu. Daniel Vesterbæk, dánský designér a IT specialista v oblasti 3D, vytvořil onen moment, kdy Senna spěchá k Comasovu vozu, jako vůbec první pokus zachytit havarovaný vůz F1. Svůj výtvor přihlásil do soutěže Car render challenge 2019 a zvítězil, o rok později ve zmíněné Hum3D obsadil druhé místo. Přitom v době, kdy k oné nehodě došlo, ještě nebyl na světě, narodil se v roce 1998.
