Byl jsem testovacím pilotem Williamsu a přes zimu jsem pracoval se Sennou. Bylo to ještě v době před e-maily a přišel mi fax, který byl podepsaný všemi klíčovými členy týmu Williams, kde mi přejí hodně štěstí do závodu Formule 3000, který se konal během stejného víkendu. Bylo to tak krásné.
Ayrtonova zpráva zněla: „Přeji ti jen to nejlepší.“ Tohle si prostě pamatuji, byl jsem jeho mladý fanoušek. Mezi tréninky F3000 (poznámka redakce: závod F3000 se jel v pondělí druhého května na Silverstonu) jsem sledoval Grand Prix San Marina a viděl jsem Sennovu nehodu a pomyslel jsem si: „To nevypadá dobře.“
Byl to hrozný víkend v Imole, v pátek měl ošklivou nehodu Rubens Barrichello a fatální následky měla havárie Rolanda Ratzenbergera během soboty. Jeho smrt byla cítit na každém kroku a poté Sennova nehoda byla šokující.
Ayrton Senna během závodního víkendu v Imole 1994 (foto: Williams F1 Team)
Nepamatuji se, kdo mi řekl, že Ayrton byl zabit, ale dobře si pamatuji, že bulvární novináři ke mně přišli a ptali se: „Budeš závodit?“ Neměl jsem jakoukoliv šanci mluvit s týmem a neměl jsem myšlenky na řízení vozu. Byl jsem v té době docela ostýchavý.
Při dalším závodě v Monaku jel s Williamsem jenom Damon Hill, ale samozřejmě potřebovali dalšího pilota. Nicméně já jsem nepřemýšlel, že by to mohla být má šance. Je pravdou, že svému manažerovi jsem řekl, aby se Williamsu neptal. Nebylo to prostě vhodné.
Testování v Jerezu rozhodlo
Do továrny Williamsu jsem chodil každý týden a jednou mi Frank Williams řekl, že přemýšlel o dalších pilotech pro testování v Jerezu, aby si vybrali, kdo bude závodit v Barceloně.
Testoval jsem v Jerezu, ale nebylo to nic úžasného, Frank to viděl. Když přicházel na okruh, naboural jsem vůz v šikaně, kde byly balíky slámy pro zpomalení. Předtím jsem byl ve štěrku, ale tohle bylo poprvé, co jsem Williams za dva a půl roku testování naboural. Nikdy předtím se mi to nestalo.
Dojel jsem do boxů, viděl Franka, který si říkal: „To ne!“ Ale přišel ke mně a řekl: „Nechci ti říkat pravdu, že jsi boural s mým autem a kvůli tobě mě to bude stát peníze. Jsem tu proto, abych ti řekl, že budeš sedět ve voze při Grand Prix v Barceloně.“
Jízda s vozem, ve kterém Senna zemřel
V té době se okolo Sennovy nehody hodně mluvilo, proč se to stalo, jaké to má důsledky atd. Neustále se objevovaly zprávy a spekulovalo se nad důvodem vzniku havárie.
Williams byl v šoku. Udělali hodně analýz té bouračky, a když jsem byl součásti týmu, byl jsem součásti i tohoto. Bylo jasné, že nemohl z této havárie vyváznout živý. Ale bylo to velmi nešťastné, protože rameno ze zavěšení vozu proniklo Sennovou helmou.
Pamatuji si, jak jsem s Patrickem Headem, technickým ředitelem Williamsu, procházel data z vozu a v okamžiku nárazu byla rychlost 210 km/h. Sloupek řízení byl nárazem zlomený. Stalo se tak ve sváru, u pedálů, kde byla tyč řízení zužována a pokračovala do vozu; to byla standardní praxe v té době.
První Coulthardova Grand Prix se Sennovým vozem Williams FW16, ale kvůli závadě na elektronice závod nedokončil (foto: Williams F1 Team)
Mnoho lidí, kteří viděli fotky vylomeného sloupku řízení vedle Sennova auta, si mysleli, že prostě jel rovně kvůli chybě řízení. Ale jen tak nevytvoříte sílu, která by sloupek řízení přelomila. Byly tam dva senzory, černý a bílý. Všechno tam bylo a inženýři mohli vrátit vůz s důvěrou zpět.
Hromadu lidí napadala myšlenky, zda je vůbec bezpečné v takovém voze závodit. Tohle mě nikdy nenapadlo. Bylo mi 23 a šel jsem svou cestou. Nemůžete přemýšlet o smrti. Myšlenkový proces je jednoduchý – mně se to nestane.
To, co se stalo Sennovi, přineslo velké pozdvižení, vždyť to byl nejlepší pilot na světě! Ale je pravdou, že byl zabit zavěšením, které ho trefilo do helmy – je to trochu podobné té nehodě, jakou měl Massa v Maďarsku roku 2009.
Od rozhovorů s Damonem jsem věděl, že pro něj to bylo mnohem těžší. On hodně myslel na bezpečnost vozu, protože byl starší – byl to třicátník a měl děti. Samozřejmě všichni byli smutní z Ayrtonovi smrti, ale jak historie ukázala, museli jsme se vrátit k práci.
Legrácky před první jízdou s vozem
Pamatuji se, jak mě na tiskové konferenci při španělské Grand Prix představovali. Frank žertoval, že řídím kvůli tomu, že mám hezkou přítelkyni.
Také si pamatuji, že jsem v pátek vyjel do kvalifikace – to bylo poprvé, co jsem řídil tento vůz, protože zrovna probíhal spor a většina týmů nenastoupila do ranního tréninku. Patrik mi rádiem zavolal a dal mi povzbuzující zprávu: „Buď v klidu, Davide. Žádný stres. Prostě vyjeď na trať a užij si to.“
Já jsem mu do rádia odpověděl: „Děkuji, Patriku, vážím si toho. Jenom jedna věc – z garáže mám jet vpravo nebo vlevo?“ Viděl jsem, jak šmátrá po tlačítku „talk“ na sluchátkách a řekl mi, že samozřejmě doprava. Až poté se podíval na všechny mechaniky, jak se smějí, a zjistil, že si dělám srandu.
To poprvé ukázalo, že se cítím v týmu dobře. Byl jsem s nimi tři roky a necítil jsem na sebe žádný tlak, protože kdyby tomu tak bylo, nic takového bych neřekl.
Coulthardovo první a poslední vítězství za Williams, psala se GP Portugalska v roce 1995. Další triumfy přidal až s McLarenem. (foto: Williams F1 Team)
Můj dluh Sennovi
V mnoha ohledech vděčí má kariéra Ayrtonově smrti. Tehdy to byla moje třetí sezona v F3000 a já neměl peníze. Moje rodina mi hodně pomáhala, ale ta suma byla příliš vysoká a bylo jasné, že musím bojovat na vlastní pěst.
Ronnie Meadows, který byl tehdy sportovním ředitelem Mercedes GP, zakládal tým a společně jsme dali dohromady podvozek a motor pro víkend v Silverstonu. Já jsem inženýrům zaplatil v hotovosti a mohli jsme jít do závodu.
Na Silvestonu jsme chtěli závodit s tím, že na další podnik nejsou peníze. Zeptal jsem se Franka, zda nám pomůže. Řekl jsem mu, že budu lepším pilotem, když budu závodit. On řekl ne. Nebyl jsem daleko od vyčerpání prostředků a návratu k rodině do Skotska. Věděli jsme, že jsme zkusili všechno.
Pro mě bylo důležité, že jsem byl testovacím pilotem Williamsu, hlavně kvůli platu. Na poměry F1 to nebylo moc, okolo 30 000 britských liber (při dnešním kurzu 1 milion Kč). Ale to stačilo, abych mohl splácet půjčku v Milton Keynes, zatímco jsem pracoval na mém závodění.
Julian Jakobi, který byl součástí Sennova managementu, mi řekl, že Ayrtonovi jsem se při testování líbil a označil mě jako dobrou volbu pro budoucnost.
Pamatuji si, že v té době byl Ayrton nejlepším pilotem na světě a bylo nepravděpodobné, že bych mohl být stejně dobrý jako on. Na jeho počest jsem mohl udělat jediné: Dát do toho 100%, když jsem jel s jeho vozem. Takto jsem se mu dokázal alespoň přiblížit.
David…
