Spa-Francorchamps je jedním ze čtyř okruhů, který hostil závody Formule 1 v jejím prvním ročníku v roce 1950. Jeho délka dosahuje 7 003,95 metrů, což je suverénně nejvíce ze všech v letošním kalendáři. Na vítěze nedělní Velké ceny Belgie proto čeká "jen" 44 kol a celkem 308,052 km.
Kvalifikace zde není až tak důležitá, jako na ostatních tratích vzhledem, protože předjíždění zde nepředstavuje žádný velký problém, DRS to navíc dost ulehčuje. Pro Velkou cenu Belgie FIA stanovila opět dvě nezávislé DRS zóny: první bude začínat za Eau Rouge na rovince Kemmel, druhá se pak bude nacházet na krátké startovní/cílové rovince. Pro zajímavost dodám, že vítěz kvalifikace zde za posledních 13 let vyhrál závod pouze čtyřikrát.
Úchvatná trať vedoucí převážně po úzkých veřejných silnicích ardenskými lesy si zachovala svůj charakter, s tou původní ji ale spojují pouze tři zatáčky: rychlý Blanchimont, vlásenka La Source uzavírající cílovou rovinku a slavná Eau Rouge. Povrch dráhy vedené po veřejných silnicích je středně hrbolatý, přes obrubníky se dá snadno přejíždět.
Mapa okruhu (zdroj: FIA)
Nastavení: okruh klade důraz na aerodynamickou efektivitu: vyžaduje rozumnou míru přítlaku (zejména kvůli druhému sektoru) bez velkého množství škodlivého odporu, týmy zde proto volí střední aerodynamický přítlak, podobně jako v Montrealu (jen o trochu více přítlaku na předním křídle, což pomáhá zmenšit nedotáčivost v rychlých zatáčkách).
Protože se jedná velmi rychlou trať a nejezdí se moc přes obrubníky, zavěšení bývá tužší. Důležité je dobré vyvážení. Nastavení světlé výšky diktuje Eau Rouge, konkrétně její spodní pravotočivá část (zatáčka č. 3).
Dosahování co nejvyšších rychlostí je z pohledu dobrých časů na kolo a předjíždění potřebné v 1. a 3. sektoru, 2. techničtější sektor klade důraz na vysoký přítlak.
Zajímavostí je, že se startuje mírně do kopce, proto musí piloti stát před zhasnutím červených světel na brzdě, což někdy komplikuje plynulý rozjezd. Na konci závodu pro změnu piloti výjimečně nemusí objíždět celé kolo (in-lap), aby se dostali do boxů.
Okruh se projíždí ve směru hodinových ručiček, obsahuje 19 zatáček: 10 je levotočivých a 9 pravotočivých, většinou středně až velmi rychlých, spojených dlouhými rovinkami.
Nejpomalejším místem je první zatáčka, kde rychlost padá na 73 km/hod. Rychlostí nižší než 100 km/hod se projíždějí tři zatáčky, rychleji než 250 km/hod pět zatáček. Průměrná rychlost jednoho kola dosahuje 226 km/hod, přičemž ta maximální přesahuje 330 km/hod.
Nejdelší úsek, který se jede naplno, měří 1 865 m (z La Source přes Eau Rouge po Les Combes), což zvládnou ujet během 25 vteřin. Maximální rychlost se na konci této rovinky bude po aktivaci DRS pohybovat až kolem 335 km/hod. Naplno se jede 70 % okruhu, tj. téměř 5,5 km.
Předpověď počasí na víkend (zdroj: Formula1.com)
Nejzajímavější zatáčkou (zvláště za mokra) je již zmíněná, technicky náročná Eau Rouge, kde monoposty na plný plyn v rychlém sledu prolétnou levotočivou, pravotočivou a opět levotočivou. Kombinace s vertikálním převýšením, kdy nejprve klesají a po terénním zlomu rychle stoupají 80 výškových metrů, z ní činí jedinečné místo celého šampionátu.
Jeho průjezd je obrovským zážitkem i pro piloty, kteří v ní zažívají v rychlosti téměř 300 km/hod přetížení ve všech směrech o síle až 4 G. 535 m (7,6 % celkové délky kola) zde projedou za 6,5 sekundy, a byť mají plyn na podlaze, rychlost přesto vlivem převýšení a nižšího výkonu motoru (důsledek nižšího tlaku vzduchu - viz níže) poklesne o 10 km/hod.
Letos bude opět průjezdná naplno, s nižším přítlakem než loni to ale už nebude tak snadné. Monoposty zde bude rozhodně zajímavé sledovat, protože na rovinkách díky novým pohonným jednotkám se silnějším ERS dosahují vyšších maximálních rychlostí.
Na každou pneumatik při průjezdu tímto místem působí síla dosahující 1000 kg. Mimochodem se zde nachází také jediné místo, kde během sezóny piloti zažívají negativní vertikální přetížení (-1 G). Vůz je zde v kontaktu s vozovkou jen díky přítlačné síle generované aerodynamikou - ta více než dvojnásobně převyšuje jeho hmotnost.
Unikátní kombinace přetížení představuje náročnou výzvu pro tok maziva hydraulickými a lubrikačními systémy vozů, jejichž chod může narušit - zejména na dně zatáčky, kde vertikální přetížení o velikosti +3 G tlačí olej a palivo k podlaze monopostu, a poté při stoupání, kdy je síla zase tlačí mimo čerpadla a písty se v motoru pohybují nahoru a dolů 250krát za sekundu. Bez oleje by vydržel půl sekundy, maximálně sekundu.
Brzdy nejsou příliš namáhány, jejich opotřebení je nízké a piloti je využívají 11 % času jednoho okruhu. Týmy se spíše soustředí na to, aby je udržely dostatečně zahřáté. Brzdí se v 9 místech z toho tvrdě do první zatáčky, před šikanou 5/6 a u bývalé autobusové zastávky. Tato místa skýtají rovněž nejlepší příležitosti pro předjetí soupeře.
Nejvíce dostává brzdový systém zabrat za Blanchimontem při brzdění do finální šikany 18/19. Piloti zde musí za 2,22 sekund na vzdálenosti 116 metrů zpomalit z rychlosti 313 km/hod na 82 km/hod, přičemž výkon brzd dle společnosti Brembo dosahuje 1984 kW. Piloti za přetížení 5,04 G musí na brzdový pedál vyvinout tlak o síle 122 kg.
Údaje o brzdění do jednotlivých zatáček okruhu ve Spa (zdroj: Brembo)
Nároky na součásti pohonné jednotky (1- nejsnazší; 5 - nejtěžší):
- motor s vnitřním spalováním (ICE): 5
- MGU-K: 5
- MGU-H: 5
- baterie: 4
- spotřeba paliva: 4
- rekuperace energie: 5
Spa je pro motory nejnáročnější tratí roku: obsahuje dlouhé pasáže s široce otevřenými škrticími klapkami (dohromady přes 75 sekund během jednoho kola), změny směru, rychlé zatáčky, tvrdé brzdění a převýšení. V nejvyšším bodě okruhu (600 m n. m.) budou otáčky turba dosahovat svého limitu - přes 100 tisíc otáček za min, tj. téměř 2 tisíce otáček za sekundu.
"Máme s touto relativně vysokou nadmořskou výškou zkušenosti z Rakouska a můžeme si tady dovolit být ještě agresivnější, takže rychlost otáčení může být ještě vyšší," upozorňuje Rémi Taffin z Renault Sport F1.
MGU-H rekuperuje energii v rychlých zatáčkách Pouhon a Fagnes, poté ji poskytuje MGU-K a ICE v dalším úseku vedoucím skrz Blanchimont. Nejlepší příležitostí pro MGU-K je šikana Bus Stop, k níž se piloti blíží v rychlosti přes 300 km/h a brzdí jen na 75 km/h.
To je velmi vítané pro to, aby se týmy vlezly do předepsaného limitu 100 kg paliva na závod. Motoráři proto někdy pro zvýšení elektrického výkonu nacvičují přetěžování ICE, tzv. overloading, kdy do něj vstřikují více paliva, než je potřeba, aby zvýšili celkový výkon, který na druhou stranu umožní MGU-K a MGU-H rekuperovat více energie pro dobíjení baterií.
Telemetrie z průjezdu Spa (zdroj: F1 Racing)
Často se zde hovoří o proměnlivém počasí a rozdílnému stavu vozovky na různých místech okruhu (někde je sucho a jinde prší), proto se při mapování motorů dělají kompromisy. S mikroklimatem souvisejí také odlišné atmosférické tlaky. Nadmořská výška se při průjezdu mění o +/- 100 metrů, tlak vzduchu o 12 hPa.
Úbytek 10 kg paliva se projevuje teoretickým zrychlením o 0,39 s/kolo. Převodovka zde bývá namáhána nejméně z tratí celého šampionátu.
Ve Spa jsou pneumatiky hodně zatěžovány. Pirelli veze poměrně odvážně měkkou (soft, žlutá barva) a středně-tvrdou (medium, bílá barva) směs. Měkčí směs funguje za vyšších teplot, její rychlé zahřátí bude klíčové pro rychlé projetí technického prostředního sektoru.
Většina týmů bude v závodních strategiích volit nejspíše dvě zastávky. Týmy budou muset dobře poznat chování pneumatik - pokud totiž odejdou, zbývá jezdci dlouhých 7 km, než se během jednoho kola dostane do boxů. Přitom může dojít k velké časové ztrátě.
Časová ztráta za průjezd 387 metrů dlouhou boxovou uličkou ve Spa činí 17,4 vteřiny při jízdě rychlostí 80 km/hod. Ulička je sice relativně dlouhá, ale díky vlásence na konci kola není časová ztráta až tak hrozná, jak by mohla být. Zdržení včetně zastávky vyjde průměrně o 21 sekund pomaleji než normální průjezd. Během velké ceny se očekávají dvě zastávky.
Šance na výjezd safety caru je statisticky vysoká - 80 % (1,4 výjezd na závod). Jednou z příčin bývá déšť, ale také nehody, k nimž zde dochází ve vysokých rychlostech a na dráze končí spousta trosek.
Video: Loňský průjezd okruhem ve Spa s Fernandem Alonsem (zdroj: Youtube)
Oficiální závodní rekord okruhu drží Sebastian Vettel, jenž zde v roce 2009 ujel s Red Bullem jedno kolo za 1:47,263 min. Loni zvládl kolo nejrychleji taktéž německý čtyřnásobný šampion - 1:50,756 min.
Údaje z roku 2013
Nejrychlejší kola
- 1. trénink: 1:55,198 (Alonso)
- 2. trénink: 1:49,331 (Vettel)
- 3. trénink: 1:48,327 (Vettel)
- Q1: 2:00,190 (Alonso)
- Q2: 1:48,296 (Räikkönen)
- Q3: 2:01,012 (Hamilton)
Celkový počet zastávek: 43
Pódium: 1. Vettel, 2. Alonso (+ 16,8 s), 3. Hamilton (+ 27,7 s)
Speed trap: 307,2 km/hod (Massa)
Stav součástí pohonných jednotek před Velkou cenou Belgie
Přes 350 fotografií z loňské Velké ceny Belgie najdete zde.
