Samozřejmě, vůz F1 testovalo mnohem více žen, v tomto článku se však budeme věnovat pouze těm, které se pokusily kvalifikovat do závodu nebo dokonce nějaký závod odjely.
Začneme Mariou Teresou de Filippis, která byla vůbec první ženou, která do světa Formule 1 pronikla.
Narodila se 11. listopadu 1926 a zůčastnila se pěti Velkých cen. Jejím debutem v šampionátu F1 byla Velká cena Monaka v květnu roku 1958. Do závodu se pokusila kvalifikovat s vozem Maserati 250F stáje Scuderia Centro Sud, která se v seriálu objevovala mezi lety 1956 – 1965.
De Filippis se však do závodu nedokázala kvalifikovat a další šanci dostala při VC Belgie 1958. Zaznamenala výrazné zlepšení, nejen že se kvalifikovala, ale dokázala dojet na desátém místě. V té sezoně ještě nastoupila do VC Portugalska a Itálie, z obou závodů však odstoupila a cíl neviděla.
Jejím posledním vystoupením v královně motorsportu byla VC Monaka 1959, kam se však s vozem Behra-Porsche BSK nedokázala kvalifikovat.
Několik fotografií všech pěti závodnic, o kterých je tento článek, v jednom videu
Na další ženu si F1 počkala až do roku 1974, kdy na scénu vstoupila Lella Lombardi, pravděpodobně nejznámější žena, která kdy v F1 závodila.
Maria Grazia „Lella“ Lombardi (26. 3. 1941 – 3. 3. 1992) se účastnila celkově 17 Velkých cen, do dvanácti se dokázala kvalifikovat.
Je jedinou ženou v historii F1, která dokázala bodovat. Z VC Španělska 1975 si odvezla 0.5 bodu.
Poprvé se objevila v roce 1974 s vozem Brabham BT42, který si zakoupila stáj Allied Polymer Group. Do VC Velké Británie se však nekvalifikovala.
Jejím nejlepším rokem byla již zmiňovaná sezona 1975. Postupně vystřídala stáje March Engineering, Lavazza March a Frank Williams Racing Cars. Startovala s vozy March 741, March 751 a Williams FW04.
V té sezoně se účastnila dvanácti závodů, nekvalifikovala se pouze v Monaku, do VC USA neodstartovala kvůli problémům se zapalováním.
V další sezoně, tedy 1976, se zapojila jen do čtyř Velkých cen, do VC Velké Británie a Německa se nekvalifikovala, v Brazílii dojela 14., v Rakousku 12.
Zajímavostí je, že v roce 1977 také zkusila závod série NASCAR. V dalších letech ještě závodila ve sportovních vozech. Zemřela ve věku 50 let v Miláně.
Zastávka v boxech, kterou absolvovala Lella Lombardi při VC Itálie 1975
Další ženou, i když ne příliš úspěšnou, byla Britka Divina Galica. Ta se původně věnovala lyžování a objevila se na čtyřech zimních Olympijských hrách, naposledy ještě v roce 1992. Dokonce byla kapitánkou britského ženského lyžařského týmu.
Narodila se 13. srpna 1944 a ve světě motorsportu byla považována za velký talent. Bohužel, nedokázala ho dostatečně využít a tak se nekvalifikovala ani do jednoho závodu. Zkoušela to ve VC Velké Británie 1976 s vozem Surtees TS16 a potom ještě v roce 1978 ve VC Argentiny a Brazílie, tentokrát s Heskethem 308E.
Další ne příliš úspěšnou ženou v seriálu F1 byla Jihoafričanka Desiré Wilson (26.11.1953). Ta se pokusila o kvalifikaci do VC Velké Británie v Brands Hatch v roce 1980, ale neúspěšně. Zkusila to s vozem Williams FW07 stáje Brands Hatch Racing.
Desiré Wilson také jela nemistrovský závod F1 v Jihoafrické republice v roce 1981, který nedokončila.
Po neúspěších v F1 však závodění neopustila a věnovala se 24h Le Mans, americké sérii CART a třikrát jela Indianapolis 500. Většinu z těchto závodů však nedokončila. Jejím posledním vystoupením v motorsportu byl závod 24h Le Mans v roce 1991, ze kterého její tým vypadl po 47 kolech.
A dostáváme se k zatím poslední ženě, která zasáhla do závodů F1, Giovanně Amati. Ta se narodila 20. června 1962 a kromě F1 jezdila čtyři roky ve Formuli 3000, avšak bez výraznějšího úspěchu.
V roce 1992 se třikrát pokusila kvalifikovat s vozem skomírající stáje Brabham, od VC Španělska jí však v kokpitu nahradil pozdější mistr světa roku 1996, Damon Hill.
Od té doby žádná žena do závodního víkendu F1 nezasáhla. Nějakou dobu se mluvilo o možném působení americké závodnice Danicy Patrick v týmu Honda, byla jednou z možných voleb stáje USF1, která však nikdy nenastoupila do šampionátu, a tak na další ženu v královně motorsportu zatím čekáme.
