Osmého května jsem ve Fioranu jezdil s otcovým Ferrari 312 T4. Bylo to poprvé, co jsem rychle jezdil s historickým vozem a bylo to neuvěřitelné. Šílené je, že s tímto autem můj otec závodil v Dijonu 1979. Jeho původní sedačka a pásy byly stále ve voze a když jsem do něj usedl, sedly mi výborně jako rukavice - byl to zvláštní pocit.
Než jsem poprvé vyrazil na trať, snažil jsem se představit, jak se asi můj táta cítil, když přesedlal z T3 na T4. Tehdy představoval novou technologii, takže byl jistě vzrušený, když to tlačil na limit. Skončilo to tím, že jsem zapomněl, jak moc nebezpečné auto to bylo, a představoval jsem si, že jsem na roštu a závodím. Bylo to hodně vzrušující.
Jacques řádí s otcovým Ferrari, na výjezdu ze zatáčky koriguje přetáčivý smyk
(foto: Scuderia Ferrari)
Žel auto ztrácelo hodně oleje, takže jsem nemohl odjet moc kol, ale ke konci jsem na to mohl zatlačit a jet trochu bokem. Byla to legrace a vlastně se ovládalo překvapivě snadno. Lidé, kteří tehdy závodili, říkají, jak řízení těch aut bylo fyzicky náročné. Ale byť tomu tak možná bylo, nedají se srovnávat s moderními vozy. To auto se ani nezdálo být tak rychlé: velmi lehce jste si zvykli na tu rychlost.
Překvapivé bylo, jaký jsem měl výhled ven - viděl jsem při jízdě na přední křídlo. Místa jako je Monako by díky tomu představovala velkou zábavu. Auto bylo velmi precizní a celkem tuhé, dvanáctiválcový motor byl opravdu pružný.
Bezpečnost je dnes na mnohem vyšší úrovni, před lety ve voze piloti moc chránění nebyli
(foto: Scuderia Ferrari)
Myslel jsem si, že bude mít hodně přítlaku, ale není to nic ve srovnání s tím, co máte na moderních monopostech. Přesto se nezdálo, že se jedná o 35 let staré auto - stále jsem brzdil levou nohou. Připadalo mi dobře vyrobené, ale od kyčlí nahoru již nemělo žádnou ochranu - pouze plasty. Jakmile však nasadíte kapotáž, máte pocit, že jste nějak chráněni a mozku to naštěstí stačí, aby na to zapomněl.
Přišli se podívat i Felipe s Fernandem...
Fernando Alonso a Felipe Massa se přišli na mou jízdu s T4 podívat a bylo znát, jak jsou zvědaví a vášniví, pokud šlo o to auto. Nakonec jsme si s Fernandem vyměnili přilby. Nejsem velkým pamětníkem, mám však vůči němu velký respekt, takže to bylo příjemné - navíc jsem dostal pár rudých kombinéz Ferrari.
Přišli se podívat i současní závodní piloti Scuderie - Felipe Massa a Fernando Alonso - společně se svým šéfem, Stefanem Domenicalim (foto: Scuderia Ferrari)
S Felipem jsme byli jeden rok u Sauberu týmovými kolegy a spolu jsme vždy velmi dobře vycházeli. Myslím, že to je pro něj momentálně těžké, ale Ferrari je velmi dobrý tým v tom, jak vám dokáže pomoct. Když se ohlédnete zpět, vždy svým pilotům pomáchali a zastávali se jich před novináři - vzpomeňte si na Irvina a na Barrichella.
V kterémkoliv jiném týmu by Felipeho do šesti měsíců nemilosrdně vyrazili. Pokud se nevzdá, pak si stále myslím, že se dokáže dostat zpět.
... a tátovi mechanici
Strávil jsem ve Fioranu hodně času, když tam otec testoval. Byl tam fíkovník a já trávil celý den tím, že jsem jedl fíky, zatímco on byl na trati. Bylo to skvělé. Všichni tátovi staří mechanici se na mě přišli podívat. Vzpomínám si na ně, když jsem byl ještě jako dítě. Byli to oni, kdo připravovali auto, takže to bylo opravdu dojemné.
Společný snímek s tátovými mechaniky (foto: Scuderia Ferrari)
Fotogalerii z této akce ve Fioranu najdete zde.
