Jak pokračovaly v Kanadě souboje týmových kolegů?

Kvalifikace

Letošní neporazitelnost si v kvalifikacích drží i po sedmém dílu šampionátu Fernando Alonso, Lewis Hamilton a Pedro de la Rosa. Zatímco se Felipe Massa u Ferrari trochu zlepšuje, Jenson Button se dále propadá - na počátku vedl, ale od Velké ceny Číny získal už jen dva body.

Jenson potřebuje dobře vyvážené auto, v současnosti s přetáčivým McLarenem MP4-27 se trápí a nedokáže správně zahřát přední pneumatiky, v Kanadě se mu přehřívaly ty zadní. Do Q3 postoupil jen díky chybě Maldonada bez žádné zbylé sady čerstvých super-měkkých gum, jeho výjezd byl zbytečný - na 10. příčce již neměl šanci nic vylepšit.

Jednoznačná je situace také u Caterhamu a u Toro Rosso, kde v sobotních částech závodního víkendu dále vládnou Heikki Kovalainen a Daniel Ricciardo. U Lotusu dostává hezky naloženo Kimi Räikkönen od Romaina Grosjena, jenž v Montrealu o víkendu předváděl výborné výkony.

Nejvyrovnanější je situace u Sauberu, kde byl Kamuj Kobajaši téměř o půl sekundy rychlejší a srovnal skóre se Sergiem Pérezem na 3:3.

Tabulka č. 1 - Srovnání výsledků v kvalifikaci

Závod

Velká cena Kanady začala za teploty o 15 °C vyšší než v pátečních trénincích. Znamenalo to, že spousta dat, které týmy nasbíraly při delších jízdách, nebyla až tak relevantní a že se nemohly zcela spolehnout na to, že bude stačit jet na jedinou zastávku, jak většina z nich po pátku prohlašovala.

Nezbývalo, než pečlivě monitorovat degradaci, než dojde k náhlému poklesu výkonnosti v časech na kolo. McLaren v tom měl nicméně jasno - dle jeho výpočtů měla být dvouzastávková strategie o 10 sec rychlejší.

Do závodu bezchybně odstartoval Vettel a v boxech se ukázal v 16. kole, Hamilton v 17. a Alonso v 19. Britovi s McLarenem se podařilo dostat před Red Bullu a Ferrari pak přeskočilo oba vozy před sebou - jenže než Španěl zahřál pneumatiky, Hamilton šel do vedení.

Všichni jeli stejnou pneumatikovou strategii - po super-měkkých nasadili měkkou směs: Hamilton s Vettelem čerstvou, Alonso už opotřebovanou. Přesto si Ferrari trouflo mířit do cíle bez dalšího zastavení (viz přehled zastávek a stintů zde), totéž se snažil Vettel.

Pouze Hamilton věděl jistě, že se budou držet plánu A - tedy dvou zastávek. Využil čerstvého vzduchu a tlačil na pilu. Alonso s Vettelem měli problém - nevěděli, jak moc na to můžou šlapat, protože se nechtěli na konci ocitnout s opotřebovanými pneumatikami a být zranitelní vůči jakémukoliv pokusu o předjetí. Zároveň nechtěli nechat v pneumatikách příliš mnoho a Hamiltona ujíždět.

Tabulka č. 2 - Srovnání výsledků dle nejrychlejšího kola v závodu

Hamilton si všiml, že soupeřům ujíždí, byť mezi vozy jsou v rychlosti jen drobné rozdíly, proto se svého týmu zeptal, zda si je jistý, že jedou pouze na jednu zastávku. Red Bull a Ferrari z toho pochopil, že Hamilton bude určitě stavět, a na základě toho přepočítali svůj závodní model. Podle něj po jeho zastávce měli s přehledem vést, nebylo však jisté, jak to za vysokých teplot bude s degradací.

V 50. kole se McLaren objevil v boxech, soupeři na to však nezareagovali. Alonso měl v tu dobu náskok 14,8 sec, což byl čas navíc, který je potřeba pro vynechání brzdění do závěrečné šikany, projetí boxů a zastávku pod 4 vteřiny. V tuto dobu se ještě Ferrari mohlo dostat do čela, popř. do první zatáčky najet po boku s Hamiltonem, protože jeho mechanici veškerá přezutí zvládli konzistentně za krásných 3,5 sec, obdivuhodná práce kluků Scuderie.

Obávali se však toho, že by je Hamilton na zahřátých pneumatikách znovu předjel, navíc si museli hlídat také Vettela a rychlých jezdců (Grosjeana a Péreze), kteří rovněž kroužili s jednozastávkovou strategií. Alonso i po několika kolech stále mohl zajet do boxů a vyjet před nimi.

Je to klasická bitva, po které je každý generálem, po níž je naprosto jasné, co měli udělat. Z časů nic nenasvědčovalo, že by se měla dostavit tak velká degradace - vyšší než u Lotusu či Sauberu. Taky si zahraju na generála, byť uznávám, že to na pitwallu neměli snadné.

Tabulka č. 3 - Srovnání výsledků dle "čistého" průměrného kola v závodu
(bez započtení úvodního kola či in-/out-lap)

Proč? Kvůli tomu, co bylo patrné u Massy. U něho se po 40 kolech objevily příznaky degradace. Massa stavěl až v 58. kole, ale zatímco v 53. zajel čas 1:18,654, v 54. 1:18,995, v 55. 1:19,152, v 56. přes veškerou snahu 1:20,081 (+ 0,929 sec) a v 57. potvrdil, že se nejednalo o náhodu, ale že pneumatiky to mají za sebou - 1:20,195 min (to dobou Vettel s Alonsem kolem 1:18,3 min). Těžko tedy říct, kde hledali důvěru v správnost svého rozhodnutí.

U Red Bullu si svou chybu uvědomili a stratégové si to hned při prvním náznaku degradace  spočítali Neváhali Vettela poslat k neplánované druhé zastávce, byť do cíle zbývalo už pouze 7 kol. A dobře udělali.

Lotus ukázal, má v závodech rychlost a je k pneumatikám šetrnější než soupeři, zejména McLaren a Mercedes. Na druhou stranu mu schází potřebná rychlost v kvalifikacích - Räikkönen by nemusel strávit za soupeři tolik času a dokázat mnohem více.

Grosjean v Montrealu předvedl excelentní výkon - cílem projel jen o 2,513 sec za vítězným McLarenem (byť Hamilton poslední kolo o 1,1 sec zvolnil; zajel ho o 1,730 sec pomaleji než Frnacouz), přestože se na startu navíc propadl za Di Restu na osmé místo a ještě ve 48. kole na něj ztrácel 18,949 sec.

Graf - Časy na kolo prvních šesti závodníků v průběhu Velké ceny Kanady
(pro zvětšení klikněte)

Za povšimnutí stojí marnost Buttonových snah, který přes jednu zastávku navíc za svým týmovým kolegou v závodě zaostával průměrně o 1,348 sec v každém kole. McLaren mu bude muset brzy pomoci k optimálnímu vyladění vozu.

Výborně zajel i Pérez, který předvedl svou klasiku: udržoval solidní rychlost a přitom šetřil pneumatiky, k čemuž mu pomáhá i charakteristika Sauberu C31. Kobajaši si rovněž vystačil s jedinou zastávkou, jezdil však průměrně o 0,255 sec pomalejší kola.

Ukázalo se, o kolik je krásnější, když pilot vsadí na více zastávek a snaží se o velmi rychlá kola, než když je všichni šetří a jede se nudná velká cena s jedinou zastávkou (viz Monako). Snad i příští závody budou díky rozmanitým strategiím tak vzrušující, byť týmy usilovně pracují na pochopení veškerých detailů interakce jejich monopostů s letošními pneumatikami Pirelli. Nebýt v Hamiltona, Velká cena Kanady by příliš napínavá nebyla.

Tabulka č. 4 - Postavení v šampionátu a mistrovské body