Co vše zahrnuje být šéfem R&D?
Nyní se starám o veškeré testování, které má zajistit, že je náš monopost legální a že plně vyhovuje všem technickým předpisům FIA. Pod R&D spadají rovněž veškeré vývojové testy vozu, které mají za cíl vylepšit výkonnost a vyřešit problémy.
Pokrýváme také dynamiku vozu, což je o porozumění a zlepšení přilnavosti vozu tak, aby byla co nejvyšší, takže návrh zavěšení a spousta simulací. Nakonec poskytujeme simulační nástroje lidem na dráze, stejně jako software pro správná načasování rozhodnutí.
R&D má na voze podíl od jeho samotného začátku přes uspořádání jeho součástí, přípravu vyrobených dílů, jejich testování a rozbíjení, abychom si byli jisti, že je auto legální.
Elliot Dason-Barber, šéf výzkumu a vývoje Lotusu
Děláte si veškerý ten strategický software pro sebe sami?
Strategie je jednou z oblastí, kterou těžko pokryjete nákupem hotového produktu. Vlastní vývoj je mnohem jednodušší. Naším cílem je pouze vyvinout nástroj.
Strategii nevytváříme v den, který je vyhrazen závodním inženýrům, vyvinuli jsme však sofistikovaný a řádně integrovaný nástroj, který je schopen během jízdy provést stovky simulací, abychom věděli, na jakém místě můžeme dojet do cíle, jak bychom měli odstartovat, jaké pneumatiky na počátku nasadit a jaké budou naše průměrné pozice v cíli.
Existuje několik scénářů, které si můžeme procházet, abychom tak byli připraveni na různé situace. Pokud je během závodu potřeba učinit nějaké neobvyklé rozhodnutí, máme k dispozici různé informace "co-když."
S kluky z IT sledujeme spoustu dalších věcí, například jak najednou provozovat spoustu počítačů a provádět rozsáhlé simulace, aby kluci na boxové zídce dostávali odpovědi v reálném čase. V tuto chvíli se o to vše stará Mike Gascoyne. O strategii se rozhoduje přímo na boxové zídce, ale schopnost provozovat v záloze simulace v reálném čase je užitečná.
Máte superpočítač?
Většina týmů ho má a my ho v současnosti zvažujeme. Strategie je jedna z těch věcí, které jsou velmi důležité, díky zkušenostem se však v 90% můžete rozhodnout správně, tento nástroj je zaměřený na vyplnění této mezery. Potřeba investovat do této oblastí je pro malé týmy poměrně nízká.
Ve skutečnosti se soustředíme na ty důležité simulace: jak nastavit monopost, jak nastavit světlé výšky vozu, úrovně předního křídla, a na další aktivity během volných tréninků. Většinu našich technologií zaměřujeme na tyto oblasti.
Zvenčí je strategie velmi důležitá, jenže ve skutečnosti existuje spousta dalších oblastí, které jsou pro malý tým důležitější a za investované peníze vám toho dají více. V aerodynamice se velká pozornost upírá k CFD - máme velký superpočítač, na němž probíhají miliardy výpočtů. My se k němu moc nemůžeme dostat, protože prioritou je aerodynamika a dynamika monopostu je na druhém místě.
Máme technologii a investujeme do ní, snažíme se však ujistit, že děláme věci ve správném pořadí a dostáváme za naše investice maximální hodnotu. Vím, že když na boxové zídce sedí Mike [Gascoyne], můžeme se na něj spoléhat i v těch nejnáročnějších rozhodnutích až do doby, než odejde.
Na co se v simulacích zaměřujete? Proběhne simulace závodu se všemi těmi čísly v za super-krátkou dobu?
Když se připravujeme na závod, tak se nejprve díváme na to, jak rychle může naše auto ujet kolo. Provedeme sérii simulací s pozměněnou spoustou nastavení na voze a sledujeme optimální kombinaci součástí. Práce se soustředí na to, jak rychle můžeme jezdit. Poté závodní inženýři aplikují své zkušenosti a vyhodnocují to, co jim doporučujeme, od toho se odpíchnou. Snažíme se poskytnout nejlepší možné nastavení pro daný scénář.
Závodní simulaci můžeme zobrazit graficky nebo jako spoustu čísel. Grafický náhled je užitečný, protože nabízí rychlý pohled na náš nejlepší možný dojezd do cíle při dané startovní kondici. Není to vizuálně příliš pohledné, ale při simulací kol si můžete nechat vykreslit klíčová výkonnostní data monopostu, z nichž získáte dobrý přehled o tom, jak bude potenciální kolo vypadat.
Naše simulační nástroje na okruhu a v továrně se čím dál více liší. Na dráze je vše o rychlosti řešení, neděláte si tolik starostí s tím, jak simulace vypadá, a nemusí úplně přesná. 90% přesnost může být dostatečně dobrou, zatímco v továrně se musí co nejvíce blížit skutečnosti, což ji ale podstatně zpomaluje. Věnujeme se také mnoha dalším aktivitám, jednou z nich je simulátor. Snažíme se co nejpřesněji reprodukovat monopost a pak využít našich pilotů k jeho řízení.
V kokpitu Lotusu T127
Jednou z nejnáročnějších věcí pro inženýra je porozumění číslům, která vycházejí z vozu. K dispozici můžeme mít z auta až 2000 číselných informačních kanálů, ale vyhodnotit pouze z čísel, jak je vůz rychlý, může být stále velmi těžké. Čas na kolo je samozřejmě vším, jsou tam však další velmi užitečné drobné informací. Porozumět všem těmto číslům je mnohem náročnější, než se zdá. Pokud do toho zahrnete pilota, zasadíte ho do opakujícího se prostředí a následně uděláte změny, pak se drobné změny stanou očividnějšími.
V současnosti je naším hlavním cílem pochopit, co chceme dělat se simulátorem. Musí být velmi přesný a zároveň ovladatelný s co nejrychlejší odezvou při jízdě, jakou pilot zvolí.
