O všech těchto událostech jsme psali, nyní přišel čas se nad nimi i zamyslet a rozebrat aspekty jednotlivých případů. Názorové pole je hodně široké a nelze ho přehlížet, protože je celkem pochopitelné, že každý proud brání své stanovisko a má pro něj patřičné argumenty. Pojďme tedy na okruh nesoucí jméno nehynoucí legendy Gillese Villeneuva.
Protože i historie je zábavná a poučná, lze v ní najít mnoho vysvětlujícího, nač třeba ani vševědoucí televizní komentátoři nestačí. Jednou záhadou je i oslavný a velký emblém upozorňující na 50. výročí konání Grand Prix Kanady. Zasvěcení vědí, že to ještě neznamená, že se skutečně jelo 50 Grand Prix v kolébce hokeje, ba i ty padesáté narozeniny jsou poněkud vachrlaté. Pravda, první mistrovský závod viděli Kanaďané v nepříliš kvalitním Mosport Parku v sezóně 1967, ale hned třikrát (1975, 1987 a 2009) se v Kanadě nejelo vůbec. Jednoduchými počty tak dojdeme k výsledku, že máme za sebou 48 Grand Prix, z toho 38 v Montrealu, 8 v Mostport Parku a 2 v Mount Tremblat. A aby to nebylo jednoduché, před zmíněným rokem 1967 se jelo ještě šest závodů mimo šampionát. Tolik tedy malé účetnictví.
Montreal je dílem někdejšího majitele stáje F1 Waltera Wolfa. To on přišel s nápadem nahradit hrbolatý Mosport závodem na ostrově uprostřed kanadské metropole, i když jezdci měli zpočátku výhrady a proti další "motokárové" trati brojili. Už jsem několikrát psal, že když se ještě jezdilo v Montrealu na konci sezóny, byla tu už dost citelná zima a v prvním ročníku nové éry dokonce sněžilo. Nakonec ale diváky rozehřál jejich miláček Gilles Villeneuve, který onu premiérovou Grand Prix v roce 1978 vyhrál. Domácí matador tu předváděl i jiné věci, když v roce 1981 nevyšel kvalifikační pokus jeho bratrovi (byla to jediná kanadská Grand Prix, kde se Gilles a Jacques sr. mohli sejít v jednom závodě), připravil Gilles divákům představení, nad kterým trnul i Bernie Ecclestone, jinak muž bez nervů. Ačkoliv všichni čekali, že Kanaďan dostane černou vlajku, nic takového se nestalo...
Mercedes stanovil jedničku?
Po Monaku zavládlo u Mercedesu určité zděšení, od něhož se Toto Wolff nejspíš snažil odvést pozornost kritikou Ferrari, jak ošklivě naložili s Räikkönenem, když mu sebrali jasné vítězství. Příznivců týmové režie asi mnoho není, i když její existence je a bude. Pokud už v této fázi Ferrari vsadilo na Vettela, jistě to může vypadat jako nefér vůči fanouškům a Kimimu, ale jak pravila jedna osoba ve filmu s motoristickou tématikou: "Tohle opravdu není mateřská školka!"
Utekly dva týdny a třícípá hvězda se nadále trápila. Až do kvalifikace. Pak najednou Hamilton někde vytáhl omračující náskok a odsoudil všechny, včetně týmového kolegy, do role statistů. A teď se naskýtá ona zásadní otázka. Pokud mají oba piloti Mercedesu stejnou techniku, což znamená, že ani jeden nemá oproti druhému nějakou výhodu, je Bottas opravdu tak špatný, že mu Hamilton nadělí téměř 20 vteřin? Kdyby měl Valtteri nějaké problémy během závodu, zůstal za někým viset nebo ho postihl defekt, budiž, to by se dalo pochopit, ale ani jeden ze Stříbrných šípů nic takového nehlásil. Nabízejí se pouze dvě eventuality - buď je Hamilton takový borec, že najednou dokáže konkurenci vymazat rozdílem třídy, nebo se u Mercedesu po Ferrariho tlaku rozhodli, že si také vyberou svého favorita. Přijde vám to jako zcela stupidní myšlenka?
Lewis Hamilton v Kanadě vymazal konkurenci způsobem budícím rozpaky | foto: Daimler AG
K tomu ještě malý dodatek - pokud by někdo argumentoval tím, že Valtteri Bottas to v Kanadě "neumí", trať mu nesedí a většinou se tu trápil, pak je dobré si najít jeho výsledky v kariéře pilota F1. Pomineme-li úvodní rok 2013, kdy při vší úctě stály Williamsy za starou belu, pak to vypadá následovně: 2014 - 7, 2015 - 3, 2016 - 3. Takže rozhodně nelze tvrdit, že to Fin na Notre Dame v Montréalu neumí.
Růžový boj - nebo fraška?
Týmová režie podruhé - toť story se jménem Force India. Esteban Ocon roste ve velkého závodníka a začíná se ukazovat, že v Mallyově týmu měli dobrý nos, když ho angažovali. V Kanadě to vypadalo, že by mohl mít na stupně vítězů, ovšem zůstane to navždy v oblasti dohadů. Trojice Ricciardo, Pérez a Ocon v hezkém vláčku strávila hodně času, aby se nakonec smál ten čtvrtý vzadu, když obě růžová vozítka překonal.
Probíhaly takové nemastné neslané debaty, co by bylo lepší. V tomto směru mají na hlavě máslo odpovědní pánové na boxové zídce. Oni mají podstatné informace a na nich stojí rozhodnutí. Jenže když bylo naznačeno, že Esteban je tak trochu rychlejší, Pérez se evidentně postavil na zadní. Možná nebyl tým dostatečně důrazný a třeba se bál, aby pak do omrzení jistý nejmenovaný komentátor připomínal obměnu jedné věty, nyní v podobě: "Checo, Esteban is faster than you!" Pérez sice prohlásil, že se blíží k pilotům o kolo zpět, ale spoléhat na to, že v této fázi se dostane k Ricciardovi blíž? To už dávno mohl Ocona pustit a vše by tomu nahrávalo.
Pérez se sice dušuje, že režii neignoroval, ale už jenom jeho dohadování a smlouvání naznačuje, že spíš hledal výmluvy, pro něž neměl argumenty. Zkusme si to představit třeba ve fotbale. Trenér vytáhne ceduli s číslem hráče, který má jít ze hřiště a ten přiběhne k lavičce a začne tvrdit, že za pět minut určitě dá gól. S každým kolem se blížící konec závodu představoval menší šanci, navíc i blížící se hrozbu v podání Vettelova Ferrari. Zůstává otázkou, zda byl Mexičan takový jasnovidec, že odhadl Oconovy šance a věděl, že se před Ricciarda také nedostane.
Tým zpočátku dal najevo, že Pérezovo jednání nebylo tak docela podle představ, ovšem mediální obraz je důležitý a vynášet problémy mezi piloty na světlo by uškodilo jeho pověsti. Ostatně v jednom měl Checo pravdu: oproti ostatním soupeřům v Poháru konstruktérů dobyli piloti slušnou porci bodů, takže se vše jeví jen jako drobná přeháňka, kterou jenom nafoukla média. Ovšem dejme tomu, že by Ocon skutečně Ricciarda zdolal a Pérez by se udržel pátý. Tým by tak měl 25 bodů - a onen sedmibodový rozdíl může v závěru sezóny hrát setsakramensky důležitou roli.
Lance Stroll dělá dost pro to, aby mimo Kanadu neměl moc fanoušků | foto: Williams F1 Team
Kanadský hrdina nebo náfuka?
Lance Stroll je dalším mediálním miláčkem. Osobně ho neznám, netuším nic o jeho chování a povaze, ale z toho, jak se prezentuje před médii se dá vytušit, že jde o hodně sebevědomého mladíka, který nejspíš tuší, že si může hodně dovolit. Aby ne, když Williams je vlastně do jisté míry na jeho přítomnosti závislý. Na jednu stranu je jistota ve vlastní umění dobrá věc, ale přemíra machrování a absence určité pokory (byť to může znít až příliš pateticky) by neškodila.
Ať už vlastní vinou nebo za přispění soupeřů vyprodukoval Stroll dost poškozených komponentů na to, aby se nad tím leckdo zamyslel. Testovací jízdy leccos naznačily a upřímně - v závodech to nebylo nic moc. Williams se za něj pochopitelně staví, zejména Claire Williams horovala, aby mladík dostal dost času. Na tom zase není tak moc divného, těžko asi tým po třetině šampionátu prohlásí: máme pilota, který přinesl fůru peněz, ale výsledky jsou bídné. To by se taky pan Lawrence Stroll mohl urazit a tok dolarů zatrhnout. Co by to pro tým znamenalo, není třeba široce rozebírat.
Jacques Villeneuve jr. se nemusí nikomu zodpovídat, proto nazval věci takříkajíc od podlahy. Jeho výrok, že Stroll je nejhorším nováčkem sice můžeme brát trochu s rezervou, je třeba si uvědomit některé souvislosti, ale není určitě fér ho házet do jednoho pytle s Alonsem, který začínal kariéru na Minardi, což výkonnostně není adekvátní vůz Williamsu, jak si letos stojí ve startovním poli. Navíc, Stroll ve své velkolepé oslavě zapomněl na pět důležitých bodů. Ty se jmenují Verstappen, Sainz jr., Massa, Kvjat a Grosjean. Pochopitelně se v každém závodě může přihodit cokoliv, kolize, technika a podobně, ale kdyby byl Lance formát, tak řekne: "Jsem šťastný za dva body, děkuji Štěstěně, že mi umožnila se dostat tak vysoko, protože jinak bych nejspíš opět skončil někde kolem 13. místa." Ale nelámejme nad Kanaďem hůl, třeba ho opravdu domácí výsledek natolik povzbudí, že konečně začne předvádět něco víc, než silácké řeči a zahleděnost do sebe sama.
Tresty a pocity křivdy
Nechce se mi rozebírat Fernanda Alonsa, protože jeho příběh je bohatě popisován prakticky denně. Spíš bych se opět vrátil k problému ožehavému, jenž opět vypučel na povrch právě v Kanadě. Vztek Daniila Kvjata, po němž nazval rozhodování "stupidním cirkusem" lze pochopit. Ostatně velice barvitě popsal onu situaci přispivatel Pikaso a mě se jeho přirovnání velice líbí. Upravil bych ho trochu ekonomicky. Představte si, že vám přijde penalizace za prohřešek na veřejné komunikaci. Vy přijdete na příslušné místo, abyste ho uhradili, a tam na vás vybalí dvojnásobnou částku. Asi by vás to také nenechalo klidným.
Kevin Magnussen se může právem cítit ukřivděn | foto: Haas F1 Team
To samé bych viděl u Magnussena. Kratičké přehlédnutí se může stát, i když pravidla jsou jednou daná. Ale chtěl bych věřit, že všem, od Liberty Media po posledního traťového maršála jde o to, aby F1 byla koukatelná a třeba výjimečná v tom, že lze některé prohřešky posoudit s ohledem na jejich povahu individuálně. Magnussen opravdu žádnou výhodu nezískal a ihned se vrátil zpět za Vandoornea. Skoro mi to připomíná opět fotbalovou záležitost, kdy hráč vběhne do ofsajdu a ve chvíli, kdy na něj letí míč, otočí se a bez zájmu hrát se vrátí za příslušnou linii. F1 je samozřejmě prestižní záležitostí, ale právě tyhle momenty, které jsou navíc zcela zřetelné (Magnussen žádnou výhodu nezískal a ještě svůj přečin napravil) by mohly být posuzovány citlivěji.
Pak tu jsou otázky Vettel a Sainz jr. U Vettela si opravdu netroufám hodnotit jeho incident, protože pokud ho očistím, budu zapřísáhlý Ferrarista, pokud ne, tak budu protiřečit do jisté míry sám sobě, protože mi opravdu přijde, že Ocon svůj boj zabalil o něco dříve, než měl. Jistě nikdo nechce zbytečnou nehodou přijít o body, ale pouze gentlemanský přístup nepřinese posun na jednotlivých pozicích. Nechce se mi ani srovnávat jiné případy, kdy skutečně docházelo k boji na hranici únosnosti. Vettel byl agresivní, protože mu nic jiného nezbývalo, ale že by se slepě vrhl do zarubané uličky, to si nemyslím, protože i jemu šlo o to, aby po Kanadě nadále vedl šampionát namísto aby byli s Hamiltonem nastejno.
Nekoukal se Sainz jr. nakonec někam docela jinam? | foto: Red Bull Content Pool
U Sainze jr. to je záležitost jiná. Nevylučuji slepou zrakovou stopu, špatné natočení zrcátek nebo i chvíli nepozornosti - vteřina je tu dlouhá až moc. Nechci Španělovi sahat do svědomí, ale z několikerých pohledů a hlavně při tom shora to vypadá jako téměř nemožné, aby Grosjeana neviděl. Opět tu přichází na scénu můj osobní názor, ale mám spíš dojem, že v té osudné chvíli se Carlos podíval na druhou stranu. Byla by to chyba, byla by pochopitelná a na kreditu by mu moc neubrala. Ovšem opět to je jenom dohad, nejlíp se s danou situací popasuje Carlos sám.
Blíží se nám Baku, ázerbajdžánská metropole, kde opět budeme obdivovat citadelu a doufat, že závod bude o něco zajímavější než ten loňský, premiérový. Otazníků je dost, rébusy budou postupně řešeny a můžeme se těšit na pokračování souboje o mistrovský titul. Pokud tedy kanadský útok ze strany Mercedesu nebyl finálním zatroubením před branami Jericha.
V jedné věci mám ale jiný názor…
