Londýnského starostu doprovázel generální ředitel Formule-E Alejandro Agag a skládal Johnsonovi jeden komplimant za druhým. Zdůraznil také význam pro životní prostředí a pochvaloval si, že závod neruší okolí. "Během jízd formulí jsem se procházel kolem trati a slyšel jsem šplhat veverky po stromech," se smíchem prohlásil Agag.
U příležitosti konání závodu se starosta Johnsom znovu připomněl, že nadále věří konání závodu formule 1 v ulicích Londýna. Zaštiťoval se prohlášením Bernie Ecclestonea, který by byl takovémý návrhu nakloněn a údajně by ho i finančně podpořil.
V pátek Johnson oslovil média: "Pořád se tou možností zabývám. Tento projekt by městu přinesl nová pracovní místa a zvýšil by jeho prestiž. Jsou tu ovšem otázky týkající se hluku a kvality ozvduší, musíme pečlivě prověřit, jaký dopad by pořádání závodu mělo na tyto oblasti. Pokud bychom jej uspokojivě vyřešili, můžeme uspět."
Vedle nezbytné logistiky, která provází každou městskou Grand Prix, musí pořadatel uhradit značný poplatek vyžadovaný FOM, ovšem v tomto případě by mohl být rozhodující avizovaný příspěvek Ecclestonea, jenž by z velké části uhradil organizační náklady. Neméně rozhodující ovšem bude debata o využívání městských komunikací, s níž bude určitě argumentovat opozice v městské samosprávě, což by mohl být jeden z hlavních bodů, které by převážily misky vah pro nebo proti konání závodu.
Éra městských závodů začala narůstat od poloviny 70. let, kdy Američané zorganizovali po vzoru Monaca Grand Prix USA-západ v Long Beach. Většinou pak byly okruhy v ulicích měst pořádány právě v USA (Las Vegas, Detroit, Dallas, Phoenix), padaly i návrhy na New York (Central Park), Paříž (Elysejská pole), Moskvu (Leninské hory) a v Maďarsku se mělo původně jezdit ve Vidám parku. Zájem o tyto trati ovšem poklesl - začíná se probouzet až v posledních letech, i když zdaleka ne všechny projekty se setkaly s vstřícným přístupem (například Valencia). Důvody byly různé, od vysokých nákladů po malý zájem diváků.