Vypočítávat případy, kdy otevřený kokpit znamenal vážné ohrožení zdraví pilota, nebo dokonce znamenal jeho smrt by znamenalo vytvořit hodně dlouhý seznam. Stačí vzpomenout na Brita Alana Staceye, jemuž při Grand Přix Belgie vlétl do obličeje pták. Nelze nepřipomenout ani Toma Pryce a jeho kontakt s neopatrným členem traťové hlídky - přebíhal nesmyslně trať a když ho Walesan srazil, hasicí přístroj z ruky mladíka mu zloml vaz. A třetí příklad za všechny, naštěstí ne tragický - Grand Prix Brazílie a kolize Eddie Irvinea a Jose Verstappena - Eddie tehdy vytlačil Jose na trávník, jeho benetton přeletěl přes Brundleův mclaren a trefil přitom Brita zadním kolem do hlavy.
Tolik vzpomínka, nyní zpět k aktuálnímu případu. Ihned po nehodě Alonsa a Räikkönena se objevily návrhy jak zvýšit bezpečí pilota v kokpitu, padla dokonce myšlenka kokpit uzavřít. "Tato otázka je pořád předmětem zájmu, protože otevřený kokpit rizika představuje. Je třeba se této problematice věnovat a krok za krokem i nadále zlepšovat bezpečnost nás pilotů," komentuje situaci Nico Rosberg.
GPDA potvrzuje, že debaty kolem těchto návrhů pokračují, ale je třeba je velice pečlivě zvážit. Rozhodně by nemělo dojít k nějakému ukvapenému závěru, v tomto směru Asociace pilotů věří, že FIA celou záležitost dobře posoudí. "V minulosti jsme vždy po FIA požadovali, aby se bezpečnost pilota v kokpitu zlepšila, v posledních desetiletích se výrazně zvýšily bočnice chránící hlavu pilota," komentuje situaci předseda GPDA Alex Wurz. "Debata, jak tento prostor udělat ještě bezpečnější však pokračuje, proto už se zabýváme i překrytím kokpitu. Mně se tato myšlenka líbí, ale je třeba ještě provést pečlivou analýzu okolností, které uzavřený kokpit přináší, mimo jiné otázku požáru," dodává Wurz.
"Všichni víme, jak nebezpečný prostor kokpit je, proto nelze nic podcenit a musíme se zabývat každou eventualitou. Jde o velice chouloustivou oblast, musíme vše pečlivě zvážit, abychom nepodcenili i případné negativní důsledky případného rozhodnutí," uzavírá Wurz.
Pokud se podíváme do historie, tak například první vezre japonského vozu Maki F1 v roce 1974 byla vybavena plastovým překrytem kokpitu, jakokusi "bublinou", ale v dalších fázích už měl monopost konvenční kokpit. V debatě také zatím nezaznělo, jak by se řešil požadavek na rychlé opuštění kokpitu po nehodě nebo právě v případě, že by byl vůz zachvácen plameny.
Je také otázka, jak by na tak radikální změnu reagovali diváci, protože pak by monoposty opět zratily něco ze své výjimečnosti a začaly se blížit sportovním vozům. Nesmíme zapomenout ani na fakt, že se rovněž dlouho diskutuje o problematice nezakrytých kol. Jejich odpůrci neustále poukazují na fakt, že k velkému množství kolizí dochází při střetu nezakrytých kol dvou vozů. Pak by už ale z podoby formule 1, jak ji známe už 66 let, mnoho nezbylo.
Budeme proto opět rádi, když se k návrhu podobných změn vyjádříte v diskuzi.