Bývalý A1 Ring (Östereichring) se nachází v malebné alpské krajině ve Štýrsku nedaleko Spielbergu. Jeho konfigurace se za ta léta nezměnila, zrekonstruovaná byla pouze jeho infrastruktura, vnitřní část, tribuny a položen byl nový, jemný asfaltový koberec.
Je tedy příjemné, že byla zachována ta starobylá esence trati, na které docházelo vždy k největšímu počtu předjížděcích manévrů - proto i letos se můžeme těšit na vzrušující podívanou. Dobré místo je zejména v nájezdu do druhé zatáčky, nejeden pamětník si v tomto místě vzpomene na kontakt Michaela Schumachera s Montoyou v roce 2001.
Na vítěze nedělní Velké ceny Rakouska čeká 71 okruhů, každý o délce 4 326 m - celkem tedy ujede 307,02 km. Z technického pohledu se trať podobá kanadskému okruhu Gillese Villeneuva, kde se závodilo před 2 týdny - byť s menšími extrémy co se týče spotřeby paliva či opotřebení brzd.
Mapa okruhu (zdroj: FIA)
Okruh obsahuje 4 rovinky a pouze 9 zatáček: 7 pravotočivých a 2 levotočivé, jezdí se ve směru hodinových ručiček za značného výškového převýšení: zatáčka č. 1 leží 13 m nad nejnižším místem, které se nachází za startovní čárou, zatáčka č. 2 56 m nad ním a 100 m dále vozy vystoupají dokonce 70 m nad nejnižší místo okruhu.
Průměrná rychlost se pohybuje kolem 224 km/h, nejdelší rovinka měří 950 metrů. Na ní se očekávají maximální rychlosti kolem 315 km/h.
Vyvážení přítlaku zde bude zajímavé: k dispozici je sice hodně rovinek, ale zatáčky vyžadují vysoký přítlak. Proto se týmy po Kanadě vrátí zpět k vyšším úrovním přítlaku a k "normálním" křídlům.
FIA pro Velkou cenu Rakouska stanovila 2 DRS zóny: první se bude nacházet na startovní/cílové rovince (85 m za zatáčkou č. 2), druhá 110 m za zatáčkou č. 9. Obě jsou nezávislé, časové odstupy pro první se budou měřit 360 m před druhou zatáčkou, pro druhou DRS zónu se budou sledovat 10 m za zatáčkou č. 8. Rovinka před zatáčkou č. 2 ji nepotřebuje, příležitosti k předjíždění nabídne i bez ní.
Opotřebení brzd vysoké, ale ne až takové jako v Kanadě - často se zpomaluje z vycokých rychlostí. Zpomaluje se v 7 místech (před zatáčkami č. 4 a 7 se nebrzdí), na brzdě piloti tráví 14 % okruhu.
Nejprudší bzdění je čeká před zatáčkou č. 2: z rychlosti 304 km/h zpomalují na 67 km/h na 125 m za 2,8 sekundy. Na pedál musí vyvinout tlak 118 kg, k čemuž jim pomáhá přetížení 4,89 G. Brzdový výkon dosahuje 1849 kW.
Technické údaje o brzdění na Red Bull Ringu (zdroj: Brembo)
Nároky na pohonnou jednotku hodnotí Renault Sport F1 takto (1 - nejsnazší, 5 - nejtěžší):
- motor s interním spalováním (ICE): 4
- MGU-K: 2
- MGU-H: 4
- baterie: 3
- spotřeba paliva: 3
- rekuperace energie: 4
Spotřeba je střední: 50 % času (70 % vzdálenosti) kola se sice jezdí na plný plyn, což je srovnatelné s Montrealem či se Silverstone, ale časy na kolo i doba závodu jsou poměrně nízké. Tlak je vytvářen nejen na motor s vnitřním spalováním, ale také na MGU-H, který bude v zájmu co nejnižších časů na kolo potřeboval rekuperovat a dodávat množství energie pro MGU-K. ERS může být v činnosti po 51 % kola.
Protože se zde brzdí jen do 7 zatáček, MGU-K nemá mnoho příležitostí k rekuperaci významného množství energie při brzdění, proto bude důležité její efektivní využívání. Často se akceleruje z pomalých zatáček, proto zde významnou roli hraje turbo efekt a jeho eliminace právě pomocí MGU-H.
Další výzvou je vysoká nadmořská výška (kolem 700 m n. m., podobně jako Interlagos), díky níž se turbo bude muset točit mnohem rychleji, aby kompenzoval nižší tlak okolního vzduchu - velmi blízko svému hardwarovému limitu.
Vzduchem přeplňované motory zde kvůli tomu ztráceli 7 % svého výkonu, protože se ve vzduchu nachází méně kyslíku pro spalování. U turbomotorů k takovému poklesu nedochází - ten si díky turbodmychadlu uchovává stejnou úroveň kyslíku uvnitř motoru.
Předpověď počasí (zdroj: F1.com)
Pirelli díky velmi hladkému povrchu přiváží super-měkkou a měkkou směs, zahřívání však může představovat problém, obzvlášť na pravé straně vozu, protože zde jsou pouze dvě levotočivé zatáčky, navíc hned za sebou (č. 5 a 6 uprostřed).
Během závodu se očekávají dvě zastávky, rozdíl mezi směsmi by se měl pohybovat mezi 0,7 - 1,4 s, přesnější obrázek budeme mít až po pátečních trénincích, které budou důležité pro určení závodní strategie. Ty by ale mohly být podobné tomu, co jsme viděli v Kanadě.
Limitujícím faktorem by mohla být spíše termální degradace než fyzické opotřebení gum. Čas průjezdu boxovou uličkou činí 22 sekund, z pole-position to je do první zatáčky 185 m. Pravděpodobnost výjezdu safety-caru je nízká: 5 %.
Video: Průjezd okruhu v roce 2002 s Michaelem Schumacherem (zdroj: Youtube)
Rekord v Rakousku drží Michael Schumacher, který zde v průběhu velké ceny v roce 2003 zvládl se svým Ferrari F2003-GA zvládl jeden okruh za 1:08,337 min.
Stav součástí pohonných jednotek před Velkou cenou Rakouska