Okruh Circuit de Catalunya nacházející se ve výšce 140 m n. m. týmy dobře znají, letos zde však před sezónou výjimečně netestovaly. Z minulých let ale mají poměrně dobrou představu o nastavení svých vozů. Jde o první trať s významnějším převýšením.
Závodní víkend bude velmi zajímavý, protože většina z nich tradičně nasadí na své upravené monoposty významné novinky. Aerodynamické díly připravují 10 - 12 týdnů a všichni mají vysoká očekávání. Kvůli tomu se zřejmě dočkáme v pátek větší aktivity na dráze, různá vylepšení bude třeba ověřit.
Zlepší se i výrobci pohonných jednotek, které se stávají stále spolehlivějšími. Očekává se nárůst výkonu o 10 až 15 koní - ne díky viditelným vylepšením hardwaru, ale díky úpravám softwarovým úpravám (mapování), dávkování krouticího momentu a lepším managementu energie.
Velká cena Španělska je vypsána na 66 kol, což při délce okruhu 4 655 m představuje celkovou vzdálenost 307,104 km. Jezdí se ve směru hodinových ručiček, 9 zatáček je pravotočivých, 7 levotočivých. Průměrný úhel zatáček činí 116°, v nejrychlejší (č. 3) z nich dosahují piloti rychlosti téměř 250 km/hod a po dobu 3 sekund zažívají přetížení 3,2 G. Průměrná rychlost průjezdu zatáčkou odpovídá 130 km/hod.
Vzhledem ke své konfiguraci (směsici středně rychlých a rychlých zatáček) je Barcelona považována za nejlepší prověrku aerodynamické efektivity. Pouze čtyři zatáčky jsou pomalé (projíždějí se pod 100 km/hod, č. 10 dokonce jen 75 km/hod). Průměrná rychlost na kolo přesto dosahuje 200 km/hod. Z pohledu času na kolo je nejdůležitější poslední technická část.
Mapa okruhu (zdroj: FIA)
FIA i letos zachová loňskou novinku: dvě nezávislé DRS zóny, které by měly přispět k většímu počtu předjížděcích manévrů: první se nachází na cílové rovince, druhá mezi velmi rychlou zatáčkou č. 9. a pomalou 10.
I přes 1 047 m dlouhou rovinku jsou vozy nastaveny kvůli vnitřní části a zejména kvůli 3., 9. a 16. zatáčce na vysoký přítlak (7/10), aerodynamický výkon je zde velmi důležitý.
Po tomto rovném úseku piloti uhánějí téměř 12 sekund s plynem sešlápnutým na podlahu. S otevřeným zadním křídlem by mohli dosahovat maximální rychlosti až 330 km/h. Z čela roštu to je do první zatáčky daleko - kolem 730 m (druhá nejdelší vzdálenost v kalendáři).
Problémy činí měnící se počasí mezi dopoledními a odpoledními částmi, rovněž vzhledem k blízkým horám a moři proměnlivý směr větru, jenž ztěžuje volbu nejvyššího převodového poměru na cílové rovince.
Celkově piloti na okruhu, jenž se nachází v nadmořské výšce 129 m n. m., stráví s plynem na podlaze 55 % času jednoho kola (60 % jeho vzdálenosti).
Předpověď počasí na víkend
(zdroj: formula1.com)
Na brzdě naopak stráví podprůměrných 13 % času. Brzdí se na osmi místech, nejtvrději do první zatáčky, kde na 78 metrech během 1,17 sekund dosahuje přetížení 5,36 G. Piloti musí na pedál zatlačit silou 129 kg a při zpomalování monopostu o 185 km/h dosahuje brzdný výkon dle společnosti Brembo 2 107 kW. Technické údaje o brzdění v dalších zatáčkách zde.
Pirelli s sebou veze středně-tvrdou a tvrdou směs. Rozdíl mezi nimi by měl přesahovat 1 sekundu na kolo. Opotřebení pneumatik je střední. Nejvíce je zatěžovaná levá přední pneumatika, a to zejména v rychlé a táhlé třetí zatáčce, kde na ní působí vysoké boční přetížení - její průjezd trvá 4 sekundy a rychlost dosahuje 240 km/hod.
Loni týmy volily 4 zastávky, tentokrát by si měly vystačit se dvěma až třemi zastávkami na závod. Aby mohla dvouzastávková strategie vyjít, budou musí piloti vydržet na startovní sadě gum až do 15. kola, v případě třízastávkové se v boxech mohou objevit kolem 10. kola. Ideální by měly být tři zastávky: v 10., 26. a 44. kole.
Boxová ulička v Barceloně měří 331 m, její průjezd včetně zastávky zabere 19 vteřin. Safety-car vyjížděl od roku 2003 celkem pětkrát, v 80 % případů kvůli nehodám v prvním kole. Pravděpodobnost jeho výjezdu je 36%.
Telemetrie z loňského průjezdu Barcelonou (zdroj: Caterham F1 Team/Renault Sport F1)
Středně hrbolatá trať není na motor ani převodovku moc náročná. Renault hodnotí její nároky z pohledu jednotlivých součástí pohonné jednotky takto (1 - nejsnazší, 5 - nejtěžší):
- motor s vnitřním spalováním: 3
- MGU-K: 3
- MGU-H: 3
- baterie: 3
- spotřeba paliva: 2
- rekuperace neergie: 4
Maximální výkon motoru je důležitý na dlouhé rovince, na výjezdu z pomalých zatáček je pro změnu důležitá dobrá trakce, v rychlých odezva (č. 3 a 8) a zachování dobré stability při podřazování a brzdění do pomalých zatáček (č. 10). Nároky na chlazení jsou průměrné. Spotřeba zde týmům starosti nedělá.
Stav součástí pohonných jednotek před Barcelonou
Převýšení zejména v prvním sektoru má dopad na mapování motorů pro akceleraci - musí brát v potaz stoupání a klesání. Jejich výrobcům to umožní nasbírat cenná data, která pak ještě více uplatní v Rakousku a v Belgii.
Šikana na konci kola je pomalá a vyžaduje správné řízení motoru - nejen při nájezdu do zatáčky, ale také uprostřed. Piloti zde musí lehce ťuknout do plynového pedálu mezi nájezdem a výjezdem ze šikany při rychlé změně směru.
Loni zde vozy spotřebovávaly 2,1 kg paliva na jedno kolo, tj. 64 l/100 km, letos si budou muset na startu vystačit pouze se 100 kg (tj. 43,3 l/100 km) místo se 154 kg. Deset kg paliva časy na kolo teoreticky zpomaluje o 0,3 s. Převodovku během jednoho kola čeká 45 změn rychlostních stupňů, 2970 přeřazení za celý závod.
Loňský průjezd barcelonským okruhem s Fernandem Alonsem (zdroj: Youtube)
Závodní rekord zde drží Kimi Räikkönen, který v roce 2008 na Ferrari zvládl jedno kolo za 1:21,670 min. Loni byl v závodě nejrychlejší Esteban Gutiérrez se Sauberem - 1:26,217 min.
Údaje ze sezóny 2013
Nejrychlejší časy
- 1. trénink: 1:25,252 (Alonso)
- 2. trénink: 1:22,808 (Vettel)
- 3. trénink: 1:21,901 (Massa)
- Q1: 1:21,728 (Hamilton)
- Q2: 1:21,001 (Hamilton)
- Q3: 1:20,718 (Rosberg)
- rozdíl Q3 - P1: 4,534 s
- rozdíl Q1 - Q3: 1,010 s
Maximální rychlost: 318,8 km/h (Alonso)
Počet zastávek: 79
Přes 430 fotografií z loňské Velké ceny Španělska, kterou vyhrál Fernando Alonso, najdete zde.
