Velká cena Austrálie (Australian Grand Prix) je závod vozů formule 1, který je od roku 1985, každoročně zařazován do kalendáře mistrovství světa formule 1. Velká cena Austrálie je nejstarším dochovaným automobilovým závodem na australském kontinentě, letos se bude pořádat již 76. ročník.
Současná velká cena se pořádá na závodním okruhu, který se nachází v Albert Park ve městě Melbourne. Dříve než byla Velká cena Austrálie zařazena do kalendáře FIA, pořádala se každoročně (1928 – 1984) na různých místech Austrálie. V letech 1964 – 1969 a 1972, byla Grand Prix Austrálie součástí Tasmánské série.
Australan Lex Davison a Němec Michael Schumacher jsou nejúspěšnějšími piloty v celé historii pořádání tohoto závodu, oba dokázali zvítězit ve čtyřech ročnících.
Má se za to, že prvním závodem, který nesl označení Grand Prix Austrálie, byla událost konaná u Sydney v roce 1927. Všeobecně se ale jako první velká cena, uvádí závod na 100 mil pořádaný na silničním okruhu Phillip Island v roce 1928. Prvním vítězem se stal Arthur Waite na voze Austin 7. Začala tím osmiletá éra velkých cen na nezpevněných cestách Phillip Islandu. Nejúspěšnějším vozem této části australské Grand Prix byl vůz Bugatti, který dominoval ve výsledkových listinách a získal i čtyři vítězství v řadě za sebou (1929 – 1932). V roce 1935 se na Phillip Island konal poslední závod, zvítězil v něm Les Murphy na voze MG.
V roce 1937 se pořádání velké ceny ujalo město Victor Harbor v jižní části australského kontinentu, ani změna prostředí, ani roční přestávka, nezabránila Les Murphymu v obhajobě vítězství z roku 1935. Tato událost byla organizována jako jihoaustralská Grand Prix. Velká cena Austrálie se vrátila na závodní scénu v roce 1938, a to na světoznámém okruhu Mount Panorama nedaleko od Bathurstu. Závod vyhrál Peter Whitehead s novým vozem ERA B, který byl až příliš rychlý v porovnání s místní konkurencí. Poslední předválečná velká cena se jela v blízkosti Lobethal.
Druhá světová válka měla vliv na pořádání automobilových závodů i na tak vzdáleném místě jakým byla Austrálie a tak se další ročník Velké ceny Austrálie odehrál až v roce 1947 na oblíbeném okruhu Mount Panorama. Započala se tak éra, kdy Velkou cenu Austrálie hostil pokaždé jiný okruh a když se v roce 1952 vrátila zpět do Mount Panorama, bylo to již s vozy formule 1. Vítězem se totiž stal Doug Whiteford s vozem Talbot T26C a ve výsledkové listině bylo možné vidět i vozy Maserati, OSCA nebo Cooper.
V roce 1953 se Velká cena Austrálie poprvé představila v melbournském Albert Parku, trat se však od té dnešní podstatně lišila, vítězství obhájil Doug Whiteford. Velká cena se do Melbourne vrátila v roce 1956 při příležitosti pořádání Olympijských her, tehdy na trati dominoval Stirling Moss na voze Maserati 250F. Dalšího závodu se Melbourne dočkalo až v moderní éře velkých cen, v roce 1996.
Rostoucí věhlas Jacka Brabhama a Bruce McLarena zaznamenal i zvýšený zájem o automobilové závody v Austrálii a na Novém Zélandu. Brabham zvítězil v závodě pořádaném v roce 1955 ještě se starým vozem Cooper T40, který poháněl agregát Bristol. Jak Brabham, tak McLaren byli vynikajícími odborníky v oblasti vývoje vozu a dokázali naplno využít odlišných klimatických podmínek, které panovali v zimním období na obou polokoulích. Zrodil se tak Tasmánský pohár někdy také označován jako Tasmánské série, jejíž součástí byla i Velká cena Austrálie a Velká cena Nového Zélandu. Obě tyto velké ceny měly mezi piloty F1 velkou prestiž a řada z nich obětovala zimní přípravu v Evropě jen, aby se jich mohla účastnit.
Počátkem sedmdesátých let se Tasmánská série dostala mimo zájmy evropských konstruktérů i pilotů a další závody se organizovaly pro vozy formule 5000. V roce 1976 se Velká cena Austrálie odtrhla od ostatních závodů, což definitivně ukončilo existenci Tasmánské série. Bylo to období, kdy se staří matadoři jako třeba Frank Matich, Geoghegan a Bartlett, museli vypořádat s nástupem mladé generace pilotů v čele s Garrie Cooperem nebo Grahamem McRaeem. Počátku sedmdesátých let udával tón ještě Frank Matich (zvítězil v letech 1970 a 71), pak ale nekompromisně nastoupila nová generace jezdců, Graham McRae a Max Stewart si odnesli vítězství v následujících čtyřech letech. Postupně se začala prosazovat i jména, která se později objevila ve formuli 1 – Alan Jones, Larry Perkins a Warwick Brown.
I přes nesmírné mezinárodní úspěchy Jacka Brabhama a Alana Jonse se Austrálie stala hostitelskou zemí mistrovství světa F1 až v roce 1985. Okruh v Adelaide, kde se formule 1 jezdila až do roku 1995, vedl částečně po veřejných silnicích, po dostihovém závodišti Victoria Park a v jeho okolí. I přesto, že vedl ulicemi města, nebyl to typický městský okruh, byl rychlý, měl dlouhé rovinky zakončené pravoúhlými zatáčkami.
Premiérový závod vyhrál Keke Rosberg s vozem Williams, bylo to zároveň jeho poslední vítězství ve formuli 1. Dvakrát byla Austrálie poctěna rozhodováním o titulu mistra světa, poprvé tomu bylo hned v následujícím roce, Nigel Mansell byl na nejlepší cestě za ziskem kýženého titulu, ale defekt a efektní jízda v dešti jisker zajistila titul Alainu Prostovi. Na další rozhodující závod si musela Austrálie počkat až do roku 1994, tehdy se rozhodovalo mezi Michaelem Schumacherem a Damonem Hillem, titul nakonec získal německý pilot po kontroverzním manévru, který vyústil v kolizi obou zmiňovaných.
V roce 1996 převzalo štafetu Melbourne a ze závodu, který sezonu vždy uzavíral, se stal závod zahajovací.
Zajimavé okamžiky Velké ceny Austrálie:
První Velká cena Austrálie - 1985
Jubilejní 500. velká cena v historii F1 - 1990
Poslední vítězství Ayrtona Senny - 1993
Villeneuve vs Hill - 1996
Coulthard vs Wurz - 2007
Dosavadní vítězové:
Adelaide:
1985 Keke Rosberg Williams
1986 Alain Prost McLaren
1987 Gerhard Berger Ferrari
1988 Alain Prost McLaren
1989 Thierry Boutsen Williams
1990 Nelson Piquet Benetton
1991 Ayrton Senna McLaren
1992 Gerhard Berger McLaren
1993 Ayrton Senna McLaren
1994 Nigel Mansell Williams
1995 Damon Hill Williams
Melbourne:
1996 Damon Hill Williams
1997 David Coulthard McLaren
1998 Mika Häkkinen McLaren
1999 Eddie Irvine Ferrari
2000 Michael Schumacher Ferrari
2001 Michael Schumacher Ferrari
2002 Michael Schumacher Ferrari
2003 David Coulthard McLaren
2004 Michael Schumacher Ferrari
2005 Giancarlo Fisichella Renault
2006 Fernando Alonso Renault
2007 Kimi Räikkönen Ferrari
2008 Lewis Hamilton McLaren
2009 Jenson Button Brawn
2010 Jenson Button McLaren
