Tento rok se rozroste počet týmu na 11 - přidává se totiž americký Haas, kterému vůz stavěla Dallara a po aerodynamickém vývoji u Ferrari. Nové tváře uvidíme také mezi piloty: závodní debut čeká oba mladíky Manoru - Ria Harjanta s Pascalem Wehrleinem a u Renaultu Jolyona Palmera, který nahrazuje Pastora Maldonada. Kromě nich se vracejí Esteban Gutiérrez (Haas) a Kevin Magnussen (Renault).
Letošní sezóna je třetí po zavedení hybridních 1,6litrových přeplňovaných V6 pohonných jednotek s pokročilými systémy ERS. Kvůli počtu podniků v kalendáři, který se rozšířil na 21 závodů, může každý pilot použít v průběhu roku 5 kusů.
Po loňském trápení bude zajímavé sledovat, jak velký pokrok dosáhl McLaren s Hondou, a na čele se těšíme na těsnější souboje: doufáme, že se Ferrari a ostatním soupeřům podařilo přes zimu stáhnout náskok Mercedesu.
Vzrušující boje nás čekají uprostřed pole, které se zdá být velmi vyrovnané: o pozici třetího nejrychlejšího týmu usiluje Force India, Red Bull, Toro Rosso vybavené loňským motorem Ferrari a Williams. Zajímavé bude sledovat i počínání Renaultu, který převzal Lotus, či loni nejslabšího Manoru, jenž přešel na pohon Mercedesu a po dvou letech postavil nové šasi.
Mapa okruhu v Melbourne | zdroj: Formula1.com
Přibližme si nyní, kde se úvodní velká cena pojede. Na městské trati v Melbourne se během roku nezávodí, proto bývá zpočátku hodně znečištěna a kluzká. To se však v průběhu víkendu zlepšuje. Velká cena Austrálie se vypisuje na 58 kol (307,574 km), z nichž jedno měří 5 303 m.
V neděli 20. března 2016 se bude v Albert Parku startovat o hodinu dříve než loni - v 16 hod, tedy před západem slunce, což může snížit viditelnost a za klesajících teplot zhoršit fungování pneumatik.
Na okruhu se nachází celkem 16 zatáček - 10 pravotočivých, 6 levotočivých, a jezdí se ve směru hodinových ručiček. Většina z nich je pomalá až středně-rychlá (viz úvodní či poslední dvě - č. 15 jen 84 km/h), nejrychlejší je ta osmá (275 km/h) a šikana 11/12, největší boční přetížení (3,9 G) zažívají piloti v zatáčce č. 5. Nejdelší úsek projížděný na plný plyn měří 843 m, nejdelší rovinka 870 m.
FIA opět stanovila dvě vzájemně závislé DRS zóny: první začíná 30 metrů za poslední zatáčkou okruhu, druhá 32 m za zatáčkou č. 2. Obě sdílejí stejné místo detekce, jež se nachází 13 m před zatáčkou č. 14 - oproti loňsku tedy žádná změna.
Vozy jsou v Melbourne nastavovány na vysoký přítlak. Obrubníky zde nepředstavují problém, piloti průjezd přes ně musí kvůli dosažení rychlého času využívat. Hrbolatost dráhy dosahuje středního stupně.
Počet spotřebovaných žetonů pro vývoj motorů před Velkou cenou Austrálie | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Pohonné jednotky
Okruh v Albert Parku je jedním z nejnáročnějších pro motor s vnitřním spalováním (ICE) kvůli krátkým dávkám akcelerace mezi zatáčkami. Vozy během kola 10krát prudce zrychlují ze 150 km/h na 300 km/h za méně než 3 sekundy. Motor přitom točí 9 - 13 tisíc ot/min.
Většina zatáček se jezdí na první až třetí rychlostní stupeň, proto je důležitá dobrá trakce a odezva motoru. Turbo musí být správně zkalibrováno (ovladatelné), aby piloti nepozorovali žádné odezvy po zmáčknutí pedálu. Na výjezdu ze zatáček je roztáčeno na 100 tisíc ot/min.
MGU-K je vystavováno střední zátěži, časté brzdění poskytuje dostatek příležitostí pro rekuperaci energie (přibližně 15 % kola). Klíčovými body pro rekuperaci energie jsou zatáčky 3 a 4 s nejdelším časem na brzdě.
Nejefektivnějším místem pro sběr energie prostřednictvím MGU-H je dlouhá rovinka podél boxů, kde je ICE plně zatížen. Tepelná energie se dá také rekuperovat v zatáčkách 10 a 11 a při krátkých dávkách akcelerace. Může jít zpět do ICE, aby se snížily nároky na startovní množství benzínu. Podobně jako turbo musí být i MGU-H správně zkalibrováno pro efektivní poskytování výkonu na výjezdu ze zatáček a získávání klíčových desetinek. Správné namapování pohonné jednotky s ohledem na poskytování výkonu může zlepšit časy na kolo o několik desetin.
Na plný plyn se jede 62 % vzdálenosti (52 % času) okruhu. Úbytek 10 kg paliva odpovídá zrychlení o 0,34 s na kolo. Nároky na spotřebu jsou v Austrálii druhé nejvyšší v celém seriálu, kvůli pravidlům ale nepřesahuje 1,7 kg/kolo.
Převodovku, která musí vydržet 6 po sobě jdoucích podniků, čeká 46 přeřazení během jednoho kola, 2668 během celého závodu.
Směsi hladkých pneumatik, které budou mít piloti k dispozici v Austrálii | zdroj: Pirelli
Pirelli letos pilotům nabízí tři směsi, ze kterých si mohli vybírat: super-měkkou, měkkou a středně-tvrdou. Tu nejměkčí si všichni musí nechat na poslední část kvalifikace, poslední dvě pro závodu - v něm ale stačí, když použijí jen jednu z této dvojice.
Pneumatiky jsou o něco méně trvanlivější než loni a v testech se týmům hůře odhadovalo, kdy odcházejí. Díky této skutečnosti a měkčím směsím v nabídce (protože se rozrostla na tři) budeme letos vídávat přibližně o jednu zastávku více než loni.
V Melbourne, kdy si minulý rok většina vystačila s jedinou zastávkou, se proto očekávají dvouzastávkové strategie. Pneumatiky jsou zatěžovány spíše podélně při rozjezdech a brzdění než bočně v zatáčkách. Nejvíce namáhanou je ta levá zadní, piloti si na ni proto budou muset dávat pozor. Historická pravděpodobnost výjezdu safety caru dosahuje 40 %.
Podle italského výrobce přítlak generovaný současnými monoposty vzrostl zhruba o 100 kg a maximální rychlosti budou až o 10 km/h vyšší než v sezóně 2015.
Data o brzdění do zatáček na okruhu v Melbourne | zdroj: Brembo
Mnohem více zde dostávají zabrat brzdy. Podle společnosti Brembo na nich piloti během kola stráví na devíti místech až 18 % času a průměrné zpomalení dosahuje 4 G. Během velké ceny vyprodukují vůz při brzdění energii 238 kWh.
Nejnáročnější brzdění na ně čeká před první zatáčkou: z rychlosti 324 km/h musí na 112 metrech za 0,99 sekundy zpomalit na 144 km/h. Na pedál přitom vyvíjejí za přetížení 5,3 G tlak 155 kg a výkon brzd dosahuje 2700 kW.
Boxová ulička v Melbourne je jednou z nejkratších v šampionátu - měří 289 m, ztráta v čase na kolo za průjezd boxy se zastávkou činí 21 s. Loni jsme zde zaznamenali jen 17 zastávek (v roce 2014 jich bylo 34). Do první zatáčky to je z pole-position 380 metrů.
Rekord v závodě zde drží Michael Schumacher (Ferrari), jenž v roce 2004 prolétl jedno kolo za 1:24,125. Minulý rok předvedl nejrychlejší kolo velké ceny Lewis Hamilton (Mercedes) s časem 1:30,945, o den dříve se kvalifikoval do čela o 4,6 s rychleji - 1:26,327 min.
Video: Průjezd Albert Parkem s Nicem Rosbergem
Údaje z roku 2015
Časy:
- P1: 1:29,557 (Rosberg)
- P2: 1:27,697 (Rosberg)
- P3: 1:27,867 (Hamilton)
- rozdíl P3 - P1: 3,23 s
- Q1: 1:28,586 (Hamilton)
- Q2: 1:26,894 (Hamilton)
- Q3: 1:26,327 (Hamilton)
- rozdíl Q3 - Q1: 2,259 s
- max. rychlost: 329,0 km/h (Bottas v kvalifikaci)
- vítězný čas: 1:31:54,067 hod; prům. rychlost: 200,807 km/h
- pódium: 1. Hamilton, 2. Rosberg (+1,360 s), 3. Vettel (+ 34,523 s)
- vítězná strategie: 1. zastávka (z měkké na středně-tvrdou v 25. kole)
- celkový počet zastávek: 17
- celkový počet normálních / DRS předjetí: 10 / 3
Přes 500 fotografií z loňského závodního víkendu v Austrálii hledejte zde.
