Při návrhu letošního vozu se musel tým Adriana Neweyho vypořádat se ztrátou výfuků u podlahy, jejich foukání utěsňovalo minulý rok podlahu a umožňovalo jezdit s extrémním sklonem. Díky nim se Red Bullu velmi rychle podařilo získat velkou část přítlaku ztracenou zákazem dvojitých difuzorů.
Letošní vůz RB8 vychází ze svého pradědy - monopostu RB5, jenž určil v F1 trendy, které následovali ostatní designéři. Nebýt nosu a výfuků, je současný vůz velmi malou evolucí loňského RB7. Ale vzhledem k tomu, že ten vyhrál 18 kvalifikací, nebylo proč podstupovat velké změny. Bude to však letos stačit na titul?
Také rakouský tým jde letos co nejvyššího ošklivého nosu se schodem. Oproti konkurenci je zvláštní svým horizontálním výřezem v horní části, jenž dle týmu slouží hlavně pro chlazení kokpitu. K tomu by měl ale sloužit druhý otvor ve spodní části nosu.
Časem se ukáže, jestli se zde Newey snaží pomocí pomalejšího proudění uvnitř vozu pouze vytvořit před štěrbinou plynulý přechod pro vzduch obtékající horní stranu nosu, nebo zde skrývá i další fintu (třeba formu pasivního F-kanálu, který testuje Mercedes).
Bočnice jsou vpředu podseknuté a podobně jako loni velmi krátké, čímž vzniká hodně prostoru pro proudění vzduchu na zádi.
Výfuky se nacházejí v zadní části blízko středu vozu pod horním závěsem. Zdá se, že konzervativně směřují na spodní část zadního křídla, čímž se snaží zrychlit proudění v této oblasti, což může pomoci také odtoku vzduchu z difuzoru. Horní rameno zavěšení, které pomáhá směrovat horké plyny na křídlo, je hned nad jejich vyústěním, tým však s jeho přehříváním však tým v Jerezu neměl problémy.
Red Bull zůstal u zavěšení typu push-rod vpředu a u pull-rodu vzadu. Ramena zavěšení jsou navržena tak, aby kladla co nejmenší odpor v důležitých oblastech proudění vzduchu, který tak pomáhá na zádi - difuzoru, spodní i horní části zadního křídla - vytvářet co nejvyšší přítlak.
Velké deflektory pod nosem jsou zhruba v polovině rozděleny vertikálním výřezem. Jejich účelem je odvádět vzduch ze spodní části pod nosem, což pomáhá nejen k vylepšení proudění směrem k náběžné hraně bočnic, ale také zefektivňuje práci předního křídla.
Přední křídlo pochází z loňského vozu. To přední patří k těm nejkomplexnějším ze všech týmů, pomocí výřezů indukuje víry, které pomáhají zvýšit celkovou výkonnost podlahy.
U zadního křídla se změnil způsob uchycení k podlaze pomocí dvou šikmých kovových nosníků. Difuzor po celé horní straně obsahuje drobný křídlový profil pro zvýšení jeho efektivity stejně jako minulý rok.
Srovnání s loňským vozem RB7
Technické informace
- šasi: monokok z kompozitní struktur vyrobených Red Bullem osazený V8 motorem Renault, který je
plně namáhaným prvkem
- převodovka: sedmirychlostní, podélně uložená, s hydraulickým systémem pro posilované řazení a
operace se spojkou
- spojka: AP Racing
- elektronika: standardní řídicí jednotka FIA (MESL)
- zavěšení: těhlice z hliníkové slitiny, dvojité závěsy z uhlíkových kompozitů spolu s pružinami a zkrutným
stabilizátorem, tlumiče Multimatic, vpředu push-rod, vzadu pull-rod
- kola: OZ Racing - vpředu 12 x 13 palců, vzadu 13,7 x 13 palců
- pneumatiky: Pirelli
- brzdy: třmeny, destičky a kotouče Brembo
Motor: Renault RS27-2012
- objem: 2 400 cm3
- úhel sevření válců: 90°
- počet válců: 8
- počet ventilů: 32
- maximální otáčky: 18 000
- konstrukce: blok válců z hliníkové slitiny
- řízení motoru: standardizovaná řídicí jednotka FIA (MESL) TAG310B
- elektronika: standardizovaná řídící jednotka FIA (MESL)
- palivo: Total Group
- maziva: Total Group
- váha: (dle předpisů FIA minimálně) 95 kg
© Foto: Red Bull, Pirelli