Vím, že váš kolega Jiří Křenek si během svého prvního závodu F1 strkal do uší "vajgly", protože neměl špunty. Tak ho tehdy zvuk monopostů překvapil. Jaké bylo vaše první setkání s královnou motorsportu?
Vladimír Rys: Ano, Jirka mi tu historku vyprávěl. Samozřejmě zvuk je to první, co vás u Formule 1 prostě dostane. Proto si myslím, že je velká škoda, že letošní vozy už tak hlučné nebudou. Moje první setkání bylo podobné. Také mě nenapadlo si vzít zacpávky do uší a také mě okamžitě uchvátila ta síla a vibrace zvuku spojená s neuvěřitelnou akcelerací monopostů.
Je nějaký závod, na který obzvlášť rád vzpomínáte?
VR: Poslední závod Michaela Schumachera ve Ferrari v Brazílii v roce 2006. Byl to neuvěřitelný stres. Do poslední chvíle jsme nevěděli, kdo získá titul, na jakém místě dojede Schumacher a zda bude nový mistr světa vůbec na pódiu. Pro fotografa prostě horor, zachytit to všechno vizuálně. Pří té spoustě možných scénářů to nakonec ale dopadlo docela dobře a fotky byly také pěkné. Podobný stres ale zažíváme téměř při každém velkém finále. Tento závod byl však obzvlášť náročný, přesto na něj vzpomínám velice rád.
Podle pravidel FIA musíte pro zisk stálé akreditace v předchozí sezóně navštívit minimálně 14 závodů a v tištěných médiích publikovat nejméně 240 fotografií. Je náročné tyto podmínky splnit?
VR: Velice náročné. Už jen návštěva čtrnácti závodů vyjde na nákladech přes 20tisíc Euro. F1 je drahý sport, většina závodů je dnes mimoevropských, ne jako tomu bylo před deseti nebo patnácti lety, kdy jste mohl půlku závodů objet autem po Evropě. A novin a časopisů, kde byste mohli otisknout vaše fotografie, neustále ubývá. I proto si myslím, že se během posledních let počet fotografů, především těch na volné noze jako jsem já, zmenšil skoro na polovinu.
Kolik závodů běžně navštěvujete?
VR: Loni jsem objel 18 závodů. Letos to bude také tak, vynechám pouze Čínu.
Který okruh máte nejraději?
VR: Jsem velký fanda tradičních okruhů. Miluji Imolu, která už ale bohužel v kalendáři několik let není. Moje oblíbené okruhy jsou Monza a Monako, ale také Abú Zabí a Singapur.
Jak se vám líbí nové monoposty a především jejich nosy?
VR: Záleží na konkrétním monopostu. Osobně si například myslím, že RB10 je jedno z nejhezčích aut, které Red Bull doteď postavil. Sice jim to ještě zatím s tou spolehlivostí neklape, ale věřím, že nejpozději v Barceloně budou opět jedním z favoritů na vítězství.
Rychlost a emoce zachycené obrazem (foto: Red Bull Racing)
Který vůz je vaším nejoblíbenějším vůbec?
VR: Černo-zlatý John Player Special Lotus. Nádherné auto s nádhernými barvami. Třemi slovy: klasika, nadčasovost a krása.
Jak se vám spolupracuje se Sebastianem Vettelem?
VR: Velmi dobře. Není velkým fanouškem fotografování, ale to je možná i lepší, protože mě příliš nevnímá, je soustředěný a já mám díky tomu prostor na svoji práci. Panuje mezi námi respekt. Dává mi nutný prostor a přístup k sobě a já toho naopak nezneužívám.
|
Vladimír Rys: Narodil se 20. 7. 1978 v Praze K fotografování se dostal přes svého dědečka, který byl profesionálním fotografem Zpočátku fotografoval pro Československý sport či Hattrick V roce 2002 se přesunul do Německa, kde fotil i fotbalovou Bundesligu Od roku 2004-2010 fotografoval pro agenturu Getty Images, která ho vyslala i na závody F1 4x se zúčastnil Olympijských her, fotografoval také leteckou soutěž Red Bull Air Race Nyní je jedním z pěti fotografů týmu Red Bull Racing Má na svém kontě řadu fotografických ocenění Více informací či fotografií naleznete na jeho stránkách |
