Totální nesmysly nebo geniální nápady? Hledá se lepší řešení sprintů F1

Ani samotný závod extra porci napětí nepřinesl, rozhodně ne v boji o první příčku, což zejména majitelům, ale i šéfům týmů zrovna radost nedělá. Začíná se tedy vážně uvažovat nikoli o samotné existenci sprintů - ty se mají nadále těšit přízni odpovědných osob, ale přicházejí (zatím neoficiální) nápady, co s tím vším udělat. Znovu dodávám, jsou to prozatím neformální diskuse, ale o to větší nadšení či bouři nevole vyvolávají.

Samostatný šampionát

Jednou z nejradikálnějších opatření by měla být separace sprintů z mistrovství jako takového a udělat z něj takový šampionát v šampionátu. Body budou platné pouze v onom Sprint's Championship - o podobné variantě Poháru konstruktérů zatím nepadlo ani slovo, ale dá se čekat, že i s tím nějaká moudrá hlava brzy přijde - a na konci sezóny tak budeme mít dost možná mistry dva. A předešlo by se tím jistým marketingovým faux-pas, kdy v Kataru se Verstappen stal oficiálně mistrem světa nikoli v závodě, ale po sprintu.

Záhy se však ukazují jasné slabiny dané myšlenky. Je zjevné, že hlavní šampionát bude mít silnější pozici, takže by se ze sprinterského mohlo stát něco na způsob "Útěchu pro ty pomalé". Ještě si pamatuji na pokus v době turbomotorů, kdy byl vyhlášen Pohár Colina Chapmana a Trofej Jima Clarka - pamatuje si dnes ještě někdo, kdo je tehdy vyhrál?

Navíc samostatné bodování se nejspíš nijak nedotkne Prize money a ani malé týmy nebudou mít velkou chuť riskovat defekt nebo poškození vozu pro samotnou Grand Prix. A jak už se ozývají první hlasy, podobným způsobem můžeme zavést mistry kvalifikace, nejrychlejších kol, pilotů ve vedení... mám pokračovat? 

Některý týmy v USA volily americkou "livrejů. Našel by se sponzor pro sprinty? | foto: Haas F1 Team

Finanční odměna

Není nic neobvyklého, že si nějaký movitý sponzor ve snaze zvýšit zájem o své produkty uspořádá vlastní mistrovství. Ostatně i to známe ze sklonku 70. let, kdy výrobce autodrah s poněkud zavádějícím jménem Aurora vyhlásil šampionát pro starší vozy F1. Po dvou letech zkrachoval a také si troufám říci, že šampióny tohoto podniku, který bývá označován různými názvy, asi těžko z paměti vyloví.

Byl by to dozajista zajímavý pokus, kdyby takový sponzor motivoval piloty konkrétní částkou - server motorsport.com mluví o milionu $ pro vítěze. Což nezní jako nesmysl, ovšem až do chvíle, kdy se opět zamyslíme. Je třeba na jednu stranu vah položit na misku onen milion, který si asi jedinec těžko ponechá pro sebe - a na druhou stranu rizika spojená s účastí v hlavním závodě. Troufám si říci, že by vidina milionu těžko vyvážila poškozený vůz, či v horším případě absenci týmu na startu v Grand Prix. 

Co by říkal Max na start z posledního místa po nejlepším zajetém čase? | foto: Red Bull Content Pool

Obrácený rošt a podobné nápady

Opět žádná převratná myšlenka - už se o ní uvažovalo a v některých kategoriích se dokonce používá. Tady je asi největší brzdou fakt, že se těžko někdo přetrhne, aby vyhrál kvalifikaci, když ví, že pak bude startovat z desáté pozice nebo dokonce z poslední (padly totiž návrhy na "obrácení" buď pouze Top10 nebo celého pole).

Můžete apelovat na foglarovský přístup a nechat piloty uctívat Miroslava Dušína, ale nevěřím, že se někdo povědomě dopustí lehkého či většího ubrání plynu. Samozřejmě mohou nastat penalizace, když by se čas diametrálně lišil od kvalifikačního do GP, ale i to se dá oblafnout mnoha zůsoby - technické problémy, jezdecká chyba a špatné podmínky, ostatně všichni dobře víme, jak to s tím trestáním je. 

Další nápad by bral v potaz momentální postavení pilotů v průběžné klasifikaci šampionátu - leč i zde se lze obávat, že za současného rozložení sil by se postavení na startu sprintů příliš nehýbalo. Jeden návrh pojal celou záležitost skutečně extrémně, ale přitom neztratil jistý smysl pro humor: měl by být vypracován přesný přehled údajů o pilotech a pak by se startovalo podle dispozic - jeden sprint by se jel od nejmladšího k nejstaršímu, další obráceně, třetí podle výšky, čtvrtý by zohlednil váhu (nebo správně hmotnost), pak by mohly přijít na řadu velikost nohy, počet dětí... stop, to už je možná trochu za čáru a dostali bychom se možná příliš daleko, ale i takové reakce se objevují, a mám dojem, že si s těmi navrhovanými příliš nezadají.

Co na to šéfové?

Jak bylo řečeno, pořád jde o počáteční dumání, co a jak. Že ale něco bude potřeba udělat, to připustil v Austinu Christian Horner, když označil současné řešení sprinterských víkendů za nedobré: "Myslím, že by tomu chtělo přidat trochu víc dramatičnosti, prvku nebezpečí. Ať uděláme obrácené pořadí Top 10 nebo něco podobného, třeba přidat víc bodů, aby se pilotům vyplatilo jít do toho naplno." Zrovna od Hornera, který by se při poškození "jeho" autíček nejspíš pominul, poznámka o nebezpečí hezky sedí. 

Opačný postoj, zejména ke zmíněnému obrácení roštu, naopak zaujímá Toto Wolff: "Při závodění zastávám konzervativní názor. Raději sprinty docela oželím, než když se budou dělat změny pro změny. Otočením pozic směřujeme zpět do juniorských formulí, kde zábava ční nad sportem, zatímco u nás by mělo platit, že sport má být zábavný. Vytváření umělých nesmyslů kolem sobotního sprintu není cesta, kterou bych já sám osobně upřednostňoval, ale je to jen můj názor. Všechny týmy včetně Stefana Domenicaliho by měl přemýšlet, co je pro F1 nejlepší."