Hülkenberg, jenž v roce 2015 vyhrál vytrvalostní závod v Le Mans, je považován za jednoho z nejlepších jezdců na roštu. Za nejrychlejšího týmového pilota ve své kariéře jej tento týden označil například Sergio Pérez. Na pódium se mu nicméně ve 156 velkých cenách nepodařilo vystoupat ani jednou.
Ricciardo, jenž to za pět let svého působení ve Formuli 1 dokázal již 29krát a 7krát závod dokonce vyhrál, s ním letos vytvoří jezdeckou dvojici. A jak Němce hodnotí? "Rozhodně si při přestupu k Renaultu s sebou beru hodně úspěchů a budu je považovat za důvod k sebevědomí. A budu to kvůli Nica také potřebovat. Myslím, že všichni v F1 vědí, jakým je kalibrem," odpovídá.
"Z vnějšku si můžete myslet, že odjel 200 závodů nebo kolik a nemá jediné pódium, ale všichni víme, že není jezdcem takové úrovně. Všechno to si s sebou budu muset donést nejen proto, abych jej porážel, ale také kvůli tomu, abych týmu rychle pomohl k pokroku," pokračuje australský pilot.
Vzpomínka na jedinečné vítězství v Monte Carlu
Loni se Ricciardovi i přes čestné problémy se spolehlivostí svého Red Bullu podařilo vyhrát Velkou cenu Monaka, čehož si hodně cení: "Monako si podržím navždy, protože následky po něm byly ty největší, jaké jsem zažil. Když jsem se vracel zpět do motorhomu v ten den, absolvoval všechny ty rozhovory s novináři, všechny zkrátka viděl... bylo to naplňující a dostalo se mi ovací ve stoje."
"Byl jsem tak hrdý na to, že všichni ze mě mají radost. Tento sport dělám pro sebe a až ho jednoho dne přestanu mít rád, tak skončím. Mít takový vliv a učinit radost tolika lidem, to ale bylo skvělé. V tom okamžiku jsem cítil, jako bych to zkrátka nedělal jen pro sebe," vzpomíná Ricciardo.