Je velmi těžké hodnotit výkonnost vozů sezony 2013, protože během testů mohly jezdit na rozdílných pneumatikách, za rozdílných podmínek a s rozdílným množstvím paliva v nádrži. Minulý týden se odehrály poslední testy, to znamená, že týmy již měly dostatek času na porozumění chování jejich vozů.
Druhý test v Barceloně nám tedy, i s přihlédnutím na fakt, že týmy už povětšinou nasadily aerodynamické balíčky pro Melbourne, dává nejlepší možnost zkusit odhadnout rychlost jednotlivých vozů.
Každý tým má určité základní množstvím paliva, se kterým během testů a volných tréninků jezdí. Tymy před každým výjezdem vozu na dráhu natankují do monopostu toto základní množství paliva plus tolik kilogramů paliva navíc, aby jim vystačilo na plánovou vzdálenost, kterou chtějí v daném stintu ujet. Tymy si tak dokážou velmi jasně spočítat, jaké časy by měl vůz zajet, ovšem ostatní svět to neví.
Při analyzování zimních testů z loňska a následným porovnáním s rychlostí během úvodní Velké ceny Austrálie odhadujeme, jak velké je u kterých týmů základní množství paliva. Kromě Mercedesu, který se vyznačuje nezvyklým chováním v této oblasti, se tato hranice u ostatních týmů pohybuje v rozmení 10 - 30 kg paliva.
Start loňské Velké ceny Austrálie (foto: McLaren Mercedes)
Je docela běžné, že týmy toto množství mezi roky nemění, což umožňuje přímé srovnání s loňskými vozy. Takže pokud bychom aplikovali předpokládané základní množství paliva na časy ze zimních testů 2013, tak podle Autosportu dostaneme následující teoretické nejlepší časy v Barceloně:
- Red Bull: 1:19,3 min
- McLaren/Ferrari/Lotus/Mercedes: 1:19,5 min
- Williams (má se za to, že měl naloženo 70kg): 1:19,8 min
V této teorii je sice hodně předpokladů, ale je fascinující, že její výsledky slibují natolik vyrovnané pole při první velké ceně.
