Absolutně nejrychlejší zastávku během závodu v Suzuce předvedl McLaren v 31. kole, kdy Lewise Hamilton odbavil za neuvěřitelné 2,4 sekundy. Velmi dobrá byla i první zastávka Jensona Buttona (2,6 s), zbylé dvě byly však na poměry britského týmu příliš vydařené nebyly - 3,6 s.
Nejlepší průměr dvou zastávek si tak připsal vítěz Velké ceny Japonska - Sebastian Vettel. Poprvé mu mechanici přezuli za rovné tři vteřiny, podruhé za 2,9 s.
Pochválit je třeba i Mercedes, který Schumachera odbavil průměrně vždy za 3 vteřiny: poprvé za 3,1 s, podruhé za 2,9 s. V boxech pracoval výborně také Sauber v případě bronzového domácího hrdiny Kamuje Kobajašiho (obě zastávky za 3,3 s) a Ferrari u stříbrného Felipeho Massy (3,4 a 3,3 s).
Ve 20. kole se blýskli nevídaným výkonem u Marussie, když Tima Glocka přezuli za 3,2 s. U McLarenu bych se nad tím ani nepozastavil, u "nováčka" se však jedná o skvělou práci, která stojí za povšimnutí.
Většina pilotů s výjimkou Schumachera, neklasifikovaného Pica a Vergneho, startovala na měkké sadě pneumatik Pirelli a v závodě preferovala trvanlivější tvrdou směs.
Netradiční volbou měkčích směsí v prvních dvou stintech a díky dobré rychlosti se po startu z 12. místa na body dostal Maldonado (pro stejnou strategii se rozhodli i De la Rosa a Ricciardo).
Týmy svým závodníkům naplánovaly strategie čítající dvě zastávky (loni se přitom jelo na tři zastávky, což dokládá, že týmy pneumatikám Pirelli postupně přicházejí na "kloub"). Třikrát se v boxech kvůli penalizacím ukázali Grosjena a Petrov, Senna kvůli poškození v úvodním kole a penalizaci dokonce čtyřikrát.
Nejdelší stint na měkkých pneumatikách předvedl v úvodu Glock: 20 kol, což představuje 37,7 % z celkových 53 kol, na které byla vypsána Velká cena Japonska. Nejvíce kol na jedné sadě pneumatik absolvoval v závěru Grosjean, který se "vyznamenal" nárazem do Webbera ve druhé zatáčce závodu. Francouz na tvrdé směsi odkroužil 29 kol (54,7 % závodu).