Světové agentury zaznamenaly, že novým vedoucím mužem v poněkud atypické kategorii se stal Fernando Alonso. Dvojnásobný mistr světa a vítěz 32 Grand Prix se v nedělním závodě probojoval před Michaela Schumachera. Od jeho debutu v australském Melbourne po klání v ulicích Baku uteklo 21 let, 3 měsíce a 8 dní (pro pořádek, sedminásobný šampion držel prvenství výkonem o osm dní menším).
Teď se dostáváme k těm "vedlejším účinkům". Asi jen málokdo neví, že Španěl měl ve své kariéře hned dvě pauzy - po svém úvodním ročníku v barvách Minardi, kde sice nezískal ani bod, ale odvedl vynikající práci po stránce spolehlivosti, si od F1 na rok odpočinul, třebaže už jako smluvní pilot Renaultu; v týmu však tehdy jezdili Jarno Trulli a Jenson Button. Když se pak Fernando objevil ve žlutomodrých barvách francouzské stáje, nabral strmý kurs - první vítězství v Maďarsku 2003 a následovaly dva tituly (2005 a 2006). Druhá pauza rodáka z Ovidea trvala roky dva a po ní nastalo cosi jako "back to the roots", neboli návrat ke kořenům, i když už to není tým stejného jména.
Je vůbec zajímavé, že první tři piloti s nejdelší kariérou v F1 na tom jsou podobně jako Fernando, jen s tím rozdílem, že jejich přerušení působení ve světě "šíleně rychlých kol" nastalo jen jednou. Michael Schumacher byl navíc znevýhodněn faktem, že v F1 debutoval až před začátkem poslední třetiny roku 1991 - navíc jeho přestávka byla tříletá (2007-2009). Kimi Räikkönen si vybral dovolenou v období 2010-2011.
Takže nejlepším pilotem, jenž strávil svůj čas v F1 v jednom zátahu, je Brazilec Rubens Barrichello, jehož jsme na okruzích Grand Prix vídali od 14. března 1993 do 27. listopadu 2011. Oněch 323 čárek za absolvované závody doplňují tři případy, kdy do závodu nenastoupil, ale v tréninku se na tratích objevil - vedle dvou technických potíží to byla především hrozivá nehoda v tragické GP San Marina 1994. Usměvavý Rubens Conçalves Barrichello v souboji na dálku se svými soupeři v tabulce doplatil na fakt, že inflace závodu od roku 2011 nabrala směr vzhůru...
Malou perličku na závěr - v této statistice je hodnocen samozřejmě závodní výkon, i když i tady můžeme najít jemné nuance. Pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio jel první závod památného 13. května 1950 v britském Silverstone, kde "to vlastně všechno začalo". V závodním režimu se zcela určitě posadil do Mercedesu W196 v rámci nostalgického klání v ulicích Long Beach při slavnostním vstupu této americké trati do světa F1. To se psal 27. březen 1976 a tím se dostáváme k odstupu, na nějž by Fernando musel ještě dlouho "pracovat": 25 let, 11 měsíců a 325 dní. Pochopitelně oponenti budou tvrdit, že nešlo o oficiální závod F1 a mají pravdu, pak ale onen rekordní zápis je třeba přesně definovat: Doba od debutu po poslední odjetý závod v oficiálním mistrovství světa F1 absolvovaná pilotem... Jen na okraj, Fangio v onom nostalgickém závodě historických vozů královské formule dojel třetí.