Kimi Räikkönen vstoupil do světa F1 ověnčen gloriolou zázračného dítěte. Do F1 se dostal po pouhých 23 závodech na monopostech a jeho osobu doprovázela údajná tahanice kolem udělení superlicence, kterou měl dostávat vždy podmíněně. Tehdy to mladíček při rozhovoru důrazně popřel (interview pod názvem Raketa z Espoo).
Co se tedy odehrálo za oněch 15 let, které strávil v F1, od jeho debutu v týmu Sauber, kde je společně s Nickem Heidfeldem nazývali závodní mateřskou školkou? Jaké byly jeho další roky u McLarenu a pozdější přechod k Ferrari? Kimi po letech zavzpomínal...
Pro začátek byl Sauber výborný
Poprvé se Kimi svezl v monopostu F1 na trati v Mugellu na konci roku 2000. U Sauberu ho ohodnotili jako velice rychlého mladíka, který všechny při svém debutovém ročníku ve Formuli Renault překvapil. Tehdy dvacetiletý Räikkönen připouštěl, že potřeboval aspoň den, aby si na novou technologii zvykl.
Kimi v začátcích své závodní kariéry | foto: Mercedes-Benz Motorsport
"Skutečně jsem neměl představu co to obnáší, protože jsem nikdy v životě takové auto neviděl - tedy samozřejmě viděl, ale ne na závodní dráze. Takže když jsem se v něm ocitl, těžko jsem mohl tušit, co od něj mám očekávat. Jezdil jsem Formuli Renault, měl jsem za sebou jeden test F3. Ano, bylo to rychlejší než Formule Renault, ale zdaleka nijak výrazně. První test jsem absolvoval v Mugellu, před rokem jsem tam byl s Formulí Renault, ale to bylo něco jiného než s »efjedničkou«.
Šel jsem do něj připravený cokoli přijmout, protože jsem netušil, co mohu očekávat. Chtěl jsem poznat, jaké to je. Asi to bylo trochu složitější, nebyl jsem připraven po fyzické stránce, takže to odnesl můj krk - možná by byl jiný okruh vhodnější - zvládl jsem nějaká tři kola, pak jsem zajel do boxů a čekal. V té době nebyl v autě posilovač řízení, takže to bylo dost těžké.
Nemohu říci, že by auto bylo nějak zvlášť obtížně ovladatelné, jenom bylo prostě rychlejší, musel jsem si na to zvyknout. Všechno se muselo udělat v mnohem kratší době, takže chvíli trvá, než se tomu podřídíte. Proto jsem měl první den trochu problémů, ale jen proto, že jsem nebyl připraven reagovat na vše tak rychle. Ale po prvním dni už se to dostalo do normálu, připadal jsem si, jako bych řídil Formuli Renault. Přivykl jsem a pak to bylo mnohem jednodušší. Byl to úžasný pocit."
Když dva dělají totéž, není to totéž
O rok později přešel Kimi Räikkönen k McLarenu. Po debutové sezóně by se dalo očekávat, že na mladého pilota udělá přestup ke špičkovému týmu dojem, ale Fin vzpomíná, že jeho první vůz měl celý rok konkurenceschopné šasi.
S Davidem Coulthardem strávil Kimi u McLarenu tři sezóny | foto: Michelin / DPPI
"Stojím si za tím, myslím, že u Sauberu jsme měli opravdu dobrý vůz. Nebylo to vůbec špatné auto, skončili jsme na čtvrtém místě v Poháru konstruktérů, tak nemohlo být tak zlé. S ohledem na rozpočet týmu jsme odvedli to nejlepší, co šlo. McLaren, kam jsem odešel, byl velký tým se spoustou lidí, tehdy ještě sídlil ve staré továrně. Anglický a švýcarský tým měly mírně odlišné pracovní postupy, ale dosahovaly přibližné stejných výsledků.
Každý vůz je odlišný, mám dojem, že jsme tehdy přešli na pneumatiky Michelin, takže největším rozdílem byla nutnost se na nich »naučit« jezdit. Bylo by nesmírně těžké oba vozy porovnávat. Ve srovnání se Sauberem to byl top tým, ale pořád to bylo jak změna jednoho roku ve druhý, ne nic kompletně nového.
Bylo to nové, vzrušující prostředí, ale nedělal jsem si z něj těžkou hlavu. Od týmu se mi dostávalo značné podpory, protože jsme měli k dispozici mnohem víc lidí a taky mnohem více peněz, takže se některé věci řešily mnohem snadněji. A rozdíl byl také ve zkušenostech, v tom se oba týmy dost lišily."
Jedním z velkých rozdílů je především podpora špičkových týmů, které se na svou pozici dostaly také díky výhodným partnerstvím. To jsou podle Räikkönena ony detaily, které zintenzivňují rozdíly mezi týmy jako Sauber a McLaren.
Půldruhého roku byl Finovým parťákem Kolumbijec Montoya | foto: McLaren
"Máte mnohem více prostředků na vývoj vozu, na motor, pohonné hmoty, maziva, všechno. I na více elektroniky, protože v té době, na počátku 21. století, jsme u Sauberu dostali posilovač řízení, což zejména na Monze byla úžasná věc. Ale šlo o spoustu drobností, které mohou přinést důležité desetinky v čase na jedno kolo - diferenciál, kontrolu trakce a další maličkosti. Například šlo o nastavení všech převodovek, které jsme měli k dispozici, pokud máte víc lidí, můžete je nechat upravit a to vám může vynést lepší čas a umístění na startovním roštu. V tomto smyslu to bylo u McLarenu jednodušší, protože v menších týmech je méně personálu a některé znalosti prostě chybí. Není to ale jen otázka větší počtu pracovníků, byl to odlišný přístup dvou různých společností. McLaren zvládal vše zdánlivě lehce, proto jsem se tam cítil dobře. Měl jsem velmi dobré inženýry, což pro mě bylo novou výzvou."
O Kimiho odchodu k Ferrari a dalších jeho zkušenostech, poznatcích, radostech i potížích se dozvíte v druhé části jeho vzpomínek.
