Karl Wendlinger se narodil 20. prosince, v roce 1968 v Kufsteinu, v Rakousku. Bylo mu již 14 let, když v roce 1983 začínal na motokárách. K závodění ho přivedl jeho otec, který byl sám jezdcem nižších formulových sérií a cestovních vozů. Stal se tedy Karlovým mechanikem a samozřejmě sponzorem. Po motokárách následovala Formule Ford a v roce 1988 přestup do německého mistrovství Formule 3. Hned v následujícím roce zde získal titul.
Talenti od Mercedesu
V roce 1990 se zúčastnil německého mistrovství cestovních vozů s Mercedesem, který ovšem nestačil na vozy Audi. Souběžně usedá do juniorského týmu s vozem Sauber - Mercedes C11 v Mistrovství světa sportovních vozů, kde jsou mu kolegy např. Jochen Mass, Michael Schumacher nebo Heinz-Harald Frentzen. V konečném pořadí končí posádka na 5. místě. Rakušan však získává zkušenosti i v monopostech, když usedá za volant Formule 3000 týmu RSM Marko, kde se však velkého úspěchu nedočká. Následující rok pokračuje jak v Mistrovství světa sportovních vozů, kde končí celkově na 9. místě, tak ve Formuli 3000. Konečné 11. místo neodráží zcela realitu – Karl totiž nastupuje pouze do pár závodů, ve kterých ale pravidelně boduje.
Těžký vstup do F1
V témže roce týmový šéf Mercedesu, Jochen Neerpach, prosazuje jak Michaela Schumachera tak Karla Wendlingera do kokpitu F1. Němec usedá na jeden závod do Jordanu, aby následně na pár let zakotvil v Benettonu. Rakouský jezdec se na startu posledních dvou Grand prix objevuje v kokpitu týmu Leyton House, kde nahrazuje Ivana Capelliho. Ani v jednom ze dvou závodů však nepředvede nic výjmečného a týmový kolega Gugelmin dojíždí o několik pozic před ním. Pro rok 1992 zůstává ve stejném týmu, který se mezitím přejmenoval na March. Do druhého kokpitu usedá nejprve syn slavného herce, Paul Belmondo, který je v druhé polovině sezony vystřídán Emanuelem Naspettim. Body však stáji nepřiveze ani jeden z nich. Karl oba kolegy převyšuje, nicméně auto je značně poruchové a pomalé. Nakonec si však z VC Kanady odváží 3 body za 4. místo, tím ale jeho bodový přínos pro tým končí. Na poslední dvě Grand prix je navíc nahrazen Janem Lammersem. V konečném pořadí tak nakonec zaujímá 12. místo.
Blýskání na lepší časy
V roce 1993 vstupuje Peter Sauber se svým novým týmem do kolotoče F1. Jako piloty si vybírá Jyrki Jarvilehta a starého známého ze sportovních vozů – Karla Wendlingera. Přestože vozy Sauber – Illmor trpí poruchovostí, na nováčky podávají velmi solidní výkony. Ovšem i piloti chybují a tak Karl začíná sezonu pěti nedokončenými Grand prix. Následuje GP Monaka a 13. místo. Zatímco rakouský pilot odjíždí do Kanady s nulovým bodovým ziskem, J. J. Lehto jich má na kontě už 5. Tím však jakoby předal pomyslnou štafetu Wendlingerovi, který právě v Kanadě konečně dojíždí na posledním bodovaném místě. Stejné umístění zopakuje i v Maďarsku. Závody, kdy vozy Sauber vidí šachovnicový praporek se střídají s výpadky. Zatímco bodový zisk Lehta se již nemění, Wendlinger dojíždí na 4. místě v Itálii a 5. v Portugalsku. V konečném účtování je se sedmi body 12., před Lehtem s 5. body. „Přestože jsem v prvních šesti závodech nezískal ani bod, byl to hezký zážitek,“ vzpomíná na svoji první sezonu u Sauberu. Tým se nakonec dělil o 6. místo s Lotusem, se kterým měl shodných 12. bodů, což byl pro nový tým výsledek velmi dobrý, zvláště když za sebou nechal dalších šest týmů včetně Jordanu nebo Tyrrellu.
Štěstí, že přežil
Stáj měla tedy těžkou premiéru za sebou a chystala se na sezonu 1994, ve které chtěl Peter Sauber hlavně pravidelně bodovat. Zatímco Wendlinger u týmu zůstal, Lehto byl nahrazen dalším bývalým pilotem závodního Sauberu - Mercedes a tím nebyl nikdo jiný než Heinz-Harald Frentzen. Sezona začala pro tým nadějně. Hned v prvním závodě v Brazílii, dojel Karl na 6. místě, naopak Frentzen nedokončil. V Japonsku se vše otočilo. Frentzen dojel 5. Wendlinger vypadnul. Následovala tragická VC San Marina, při níž se na bodované pozice vrátil Rakušan, nedojel pro změnu Frentzen. Do VC Monaka přijeli piloti s tím, že se musí razantně změnit bezpečnost závodů. Bohužel Wendlinger byl další obětí těžké a nebezpečné sezony. Tři minuty před koncem prvního tréninku, na výjezdu z tunelu ztratil kontrolu nad svým monopostem. Ve velké rychlosti minul šikanu a zastavil se až o bariéru. Jeho hlava utrpěla velký otřes, doktoři však byli na místě nehody rychle a stabilizovali životně důležité funkce. Následujících 19 dní však zůstal v komatu. „Na konci tunelu jsem ztratil kontrolu nad vozem. Nic víc si nepamatuji...,“ vzpomíná na svoji ošklivou havárii. Za přítomnosti a podpory přítelkyně a otce se postupně rehabilituje a za sedm měsíců je znovu připraven usednout do kokpitu. Peter Sauber tehdy prohlásil: „Máme v Karla naprostou důvěru. Víme, že zase bude tím pilotem, kterého jsme objevili v roce 1987, pilotem, který vyhrál německou F3, stejně jako např. Michael Schumacher.“ Bohužel, tato slova majitele týmu se nikdy nenaplnila. Vůz byl špatně ovladatelný a pro pilota po náročné pauze nebylo snadné jej zvládnout. A ani Karl už nebyl tím samým jezdcem. Jeho schopnost porozumět autu a pomoci tak inženýrům byla dříve k nezaplacení, tentokrát však nedokázal přesně popisovat problémy vozu, tak jako v minulosti. I Peter Sauber musel konat své a tak Karlovi oznámil, že na něj sponzoři tlačí, že již nemá kondici pro závody F1, ať mu odpustí, ale musí jej nahradit Jean-Christophe Boullionem. Pro nelichotivé výsledky se proto po čtyřech Velkých cenách Rakušan poroučel. Do kokpitu se ještě vrátil na poslední dvě Grand prix, aby vystřídal nevýrazného Boulliona. Desáté místo z Japonska ale na udržení se v F1 nestačilo, přestože ve stejném závodě dojel Frentzen jen o dvě místa lépe. Jeho kariéra pilota F1, která se slibně rozjížděla, byla u konce.
Úspěšná kariéra se sportovními vozy
Helmu na hřebík však v žádném případě nezavěsil. Na následující dva roky se stal továrním jezdem Audi, se kterým závodil v Německu a Itálii. Také se zúčastnil 24 h. Le Mans, kde v roce 1996 obsadil spolu s Y. Dalmasem a S. Goodyearem celkově třetí místo s vozem Porsche 911 GT1 a druhé v kategorii GT1.
Pro rok 1998 se upsal týmu Oreca, který závodil s Chryslerem Viperem GTS-R v seriálu FIA GT. Stal se vicemistrem kategorie GT2, kde tvořil posádku s Justinem Bellem. Následující rok se spojil v týmu s Olivierem Berettou a společně mistrovství bezkonkurenčně ovládli. Zároveň se mohli radovat z vítězství ve 24 h. Le Mans v kategorii GTS. K tomu všemu ještě skončil ve stejné kategorii celkově druhý, právě za Berettou, v seriálu ALMS (American Le Mans Series). Výsledek zopakoval i v roce 2000. Stejně tak znovu ovládli třídu GTS ve 24 h. Le Mans. Nakonec celá posádka přidala celkové vítězství v závodě 24 h. v Daytoně.
Následoval rok v sérii V8 Star series v týmu Zakspeed, zde se však neprosadil. Na další dva roky tedy zkusil DTM s vozem Audi TT týmu Abt Sportsline. I tady ale podával spíše průměrné výkony. Zaznamenal pouze cenné druhé místo v závodě 24 h. na Nürburgringu a dokázal tak, že vytrvalostní závody jsou jeho doménou. Neměli bychom zapomenout ani na 24 h. Le Mans, kde si posádka týmu Playstation Oreca (Wendlinger, Beretta, Lamy) o třídu polepšila a odjela závod v prototypu Chrysler LMP, v nejprestižnější kategorii LMP900. Výsledkem bylo solidní 4. místo.
Po tom, co si vyzkoušel závodní vozy různých sérií, se vrátil do FIA GT, kde působí dodnes. Vystřídal zde vozy Ferrari 575 M Maranello, Maserati MC 12 GT1, Aston Martin DBR9. Protože patří k předním jezdům sportovních vozů, připomeňme pouze ty nejúspěšnější roky. V roce 2005 skončil celkově třetí s kolegou A. Bertollinim na voze Maserati, v roce 2007 s vozem Aston Martin skončil spolu s R. Sharpem 2. Do závodu 24 h. Le Mans se vrátil v roce 2008. Společně s Frentzenem a Andreou Piccinim dojeli v kategorii GT1 s vozem Aston Martin DBR9 čtvrtí. V současnosti jezdí za český tým K plus K se Saleenem S7R, kde již stihnul zaznamenat vítězství a stal se tak neúspěšnějším jezdcem mistrovství FIA GT, co se počtu vítězství týče. Na svůj další titul však zatím marně čeká.
Se svojí ženou a dvěma dětmi žije i nadále ve své rodné zemi. Karl Wendlinger se mohl stát dobrým pilotem F1, který by se spolehlivějším monopostem zřejmě pravidelně bodoval a pravděpodobně by se několikrát postavil i na podium. Vážná nehoda, při které málem přišel o život mu sice zničila nadějnou kariéru pilota F1, ale nastartovala kariéru novou, úspěšnější.
STATISTIKA F1:
Národnost: rakouská
Datum narození: 20. prosince 1968
Místo narození: Kufstein (Rakousko)
Počet startů: 41
Počet bodů: 14
Počet vítězství: 0
Pole Position: 0
Nejrychlejší kola: 0
Stupně vítězů: 0
Debut v F1: GP Japonska 1991
Počet titulů mistra světa: 0
KARIÉRA F1:
1991 F1 Leyton House / 0 bodů
1992 F1 March / 12. celkově, 3 body
1993 F1 Sauber / 12. celkově, 7 bodů
1994 F1 Sauber / 19. celkově, 4 body
1995 F1 Sauber / 0 bodů
