Budoucí britský pilot se narodil farmářské rodině v Essexu a od sudiček dostal do vínku odvahu a talent pro motoristický sport. K automobilům směřovala jeho životní dráha podobně jako u řady dalších přes motocykly. V sedmnácti letech však prožil za řídítky těžkou havárii a lékaři mu byli nuceni amputovat pravou nohu.
Přes osudovou ránu a používání protézy na motorsport nezanevřel a začal se zajímat o závodní automobily. Postavil vlastní karosérii pro Lotus MkVI a nabídl ji továrně, tak započala úzká spolupráce na několik dalších let. V roce 1955 startoval za volantem upraveného sportovního Lotusu 11, který pomáhal konstruovat. Přes handicap dosáhl několika úspěchů a jeho rychlost neušla Chapmannově pozornosti. O tři roky později již patřil mezi tovární jezdce Lotusu a kromě startu v Le Mans dostal k dispozici formuli Junior.
K vytrvalostnímu francouzskému závodu se váže historka, jak Alan při nástupu posádky sehrál s kolegy dokonalou partii v lékařském centru. Jeho spolujezdci z kokpitu významně zakašlali v okamžiku prohlédnuté levé nohy, aby Alan stačil překřížit nohu a lékař, domnívající se, že kontroluje pravou, pustil Brita do závodu.
Stacey pokračoval v cestě vzhůru a dokázal v nižších formulích a nemistrovských závodech vítězit. V roce 1958 ho angažoval Chapmann pro britský závod formule 1, který však Alan kvůli přehřívání jeho Mk16 nedokončil. V dalším roce startoval pravidelně s vozem F2 a závodil se sportovními auty. Na start závodu Grand Prix formule 1 se však postavil znovu v Británii a USA. Doma dokončil závod na osmé pozici, za Atlantikem odstoupil kvůli poruše spojky.
Po odchodu Grahama Hilla obdržel Alan nabídku startovat v roce 1960 v celém seriálu mistrovství světa vedle jedničky stáje Innese Irelanda. V Argentině nevydržel panující klimatické podmínky a odstoupil, v Monaku a Holandsku nedokončil pro technické problémy, přitom na okruhu Zandvoort jezdil před odstoupením na třetím místě.
Další podnik šampionátu hostil atraktivní belgický okruh ve Spa-Francorchamps. Nikdo na startu netušil, že se na závod přišla podívat i smrt a bude si vybírat velkou daň. Ještě v sobotu utržil zlomeninu obou nohou a tří žeber Moss. Alan v neděli startoval po nevydařené kvalifikaci ze šestnáctého, předposledního místa. V závodě se probil až na šestou bodovanou pozici. Ve stejném místě jako den předtím Moss, ale zahynuli nedaleko od sebe a krátce po sobě Alan Stacey a jeho soupeř z Cooperu Chris Bristow.
Týmový kolega z Lotusu Ireland ve své publikaci později uvedl, že přihlížející diváci vypovídali, že Alana zasáhl do hlavy letící ptát těsně před poslední zatáčkou 25. kola. Vůz pak přeletěl hráz a skončil v poli.
Přesný okamžik a příčina smrti odhodlaného a vytrvalého 26letého pilota nejsou známy, ale nejpodstatnějším na jeho odkazu je skutečnost, že přes velký handicap dokázal dojít až do formule 1 a startovat jako pravidelný tovární pilot...
Statistické údaje:
Národnost: britská
Datum narození: 29. srpna 1933
Datum úmrtí: 19. června 1960 (Spa-Francorchamps, Belgie)
Místo narození: Broomfield (Velká Británie)
Bydliště: Velká Británie
Počet startů: 7
Počet bodů: 0
Počet vítězství: 0
Pole Position: 0
Nejrychlejší kola: 0
Stupně vítězů: 0
Debut v F1: GP Velké Británie 1958
