Parádní zastávka byla k vidění u Williamsu, který Kubicu v 38. kole přezul za rovné dvě vteřiny! Další dva pokusy už tak rychlé nebyly - Poláka v osmém kole odbavili za 4,1 s, Russella o kolo později za podprůměrných 2,9 s.
2️⃣ seconds flat!!
— Formula 1 (@F1) June 10, 2019
Amazing job, @WilliamsRacing 🚀👊@DHL_Motorsports #CanadianGP 🇨🇦 #F1 pic.twitter.com/MQxSaI6M96
Druhou příčku z tohoto pohledu bere Red Bull, jenž Gaslyho v 7. kole zdržel jen 2,37 s a Verstappena v 48. kole 2,38 s. Stejně rychle to stihlo Ferrari v případě Leclerca (2,38 s), Vettelova zastávka v 26. kole trvala 2,7 s - byla tedy 8. nejrychlejší.
Do závodu startovalo 11 pilotů na středně-tvrdých pneumatikách, pětice z Q3 bez možnosti volby na měkkých a 4 na tvrdých. Na dvě zastávky jeli tři piloti, z toho Bottas jen kvůli úspěšného pokusu o nejrychlejší kolo a bodu navíc, zbytek vsadil na jasně nejrychlejší jednozastávkovou strategii, přitom šlo o jednu z nejteplejších kanadských velkých cen v historii - teplota dráhy dosahovala 52 °C, vzduch 30 °C.
Verstappen jel sice na jednu zastávku, ale oproti Vettelovi a Hamiltonovi šlo o alternativu se startem na tvrdé sadě (díky vypadnutí v Q2 v sobotu) a pozdní výměně pneumatik, podobně jako Stroll. Oba díky tomu dosáhli na slušný výsledek: Max na 5. a Lance na 9. místo v cíli.
Klíčový pro dojezd na pódiu byl start na středně-tvrdé směsi, což si z elitní desítky ale mohly v sobotu zajistit pouze Mercedesy a Ferrari. Teplotní degradace u ní byla nižší, než se očekávalo. Středně-tvrdá - tvrdá byla jasně ta nejlepší cesta.
Nejdelší stint Velké ceny Kanady vypsané na 70 kol zvládl Sainz - 65 kol (tj. 93 % závodu) bylo ale příliš i na tvrdou směs, v závěru ho kvůli tomu předjeli Stroll i Kvjat a přišel o body. Na středně-tvrdých pneumatikách odjel 35 kol Giovinazzi, na měkkých Hülkenberg 16 kol.