Sezóna 2015 z pohledu statistického (plus několik "nej")

A bude jich celkem požehnaně. Stačí si uvědomit že oficiálně 66. ročník šampionátu Formule 1 proběhl ve dnech 13. března - 29. listopadu 2015, tedy od prvního tréninku na Grand Prix Austrálie až po posledního kola závodu v Abú Zabí, na devatenácti tratích jsme tak strávili s piloty a týmy dobu v rozpětí 262 dní. 

Veškeré další statistické údaje, týkající se závodů, vycházejí z mírně zjednodušených podkladů, tedy z kompletních dokončených kol. Například krátkodobé změny ve vedení během jednoho okruhu nejsou postihnuty, odstoupení pilotů je zohledněno na základě kola, v němž jmenovaný naposledy projel cílem. Kvůli přehlednosti jsme volili tento systém, který je dle našeho názoru dostatečně vypovídající.

Závodní kilometry

Oněch 19 Grand Prix představovalo pro smečku F1 5778,248 závodních kilometrů. Ten, kdo prostě jenom vynásobí délky jednotlivých okruhů počtem kol a sečte následné údaje, dojde k poněkud odlišnému výsledku (5780,877). Je to dáno tím, že v patnácti případech není startovní a cílová čára na stejném místě, nýbrž ta druhá je o několik metrů blíže přijíždějícím vozům. Pouze v Austrálii, Malajsii, Monaku a Kanadě je totožná. A tak se v ostatních závodech musí několik desítek či stovek metrů odečíst. Nejmenší odstup najdeme v Brazílii - 30 metrů, nejvíce jsou tyto linie vzdáleny v USA: 323 metrů. Pokud tyto vzdálenosti sečteme, dostaneme sumu 2 629 metrů, které je nutno odečíst.

Zaměřme se nyní na piloty - není až tak překvapivé, že nejspolehlivějším není staronový mistr světa Lewis Hamilton, ačkoliv odpadl pouze v jediném závodě. Pořád ale ztrácel na první místo necelých 50 km. 

TOP 10 pilotů - absolvované kilometry (2015)

VETTEL Sebastian	D	Ferrari	5681,214 km	98,32 %
PÉREZ Sergio	MEX	Force India	5657,642 km	97,91 %
HAMILTON Lewis	GB	Mercedes	5631,500 km	97,46 %
ROSBERG Nico	D	Mercedes	5492,369 km	95,05 %
MASSA Felipe	BR	Williams	5415,092 km	93,72 %
RICCIARDO Daniel	AUS	Red Bull	5352,064 km	92,63 %
NASR Felipe	BR	Sauber	5322,922 km	92,12 %
BOTTAS Valtteri	SF	Williams	5174,322 km	89,55 %
KVJAT Daniil	RUS	Red Bull	5124,795 km	88,69 %
VERSTAPPEN Max	NL	Toro Rosso	5123,611 km	88,67 %

Piloti - absolvované kilometry - zbytek startovního pole 2015

ERICSSON Marcus	S	Sauber	4987,852 km	86,32 %
RÄIKKÖNEN Kimi	SF	Ferrari	4923,039 km	85,20 %
SAINZ Carlos jr.	E	Toro Rosso	4842,055 km	83,80 %
BUTTON Jenson	GB	McLaren	4643,852 km	80,37 %
HÜLKENBERG Nico	D	Force India	4389,906 km	75,97 %
STEVENS Will	GB	Manor	4364,885 km	75,54 %
GROSJEAN Romain	F	Lotus	4180,249 km	72,34 %
ALONSO Fernando	E	McLaren	4024,556 km	69,65 %
MALDONADO Pastor	YV	Lotus	3828,023 km	66,25 %
MEHRI Roberto	E	Manor	3727,420 km	64,51 %
ROSSI Alexander	USA	Manor	1488,379 km	25,76 %

První desítka pilotů kompletně překročila hranici 5 000 absolvovaných kilometrů. A ještě jednu maličkost je třeba poznamenat - Alexander Rossi absolvoval jen pět závodů, takže se krčí v celkovém pořadí na posledním místě s 25,76 %. Ovšem kdybychom počítali jeho výkon pouze v těchto pěti závodech, vklínil by se ještě před Rosberga s 96,97 % možné absolvované vzdálenosti.

Kilometry ve vedení

Tato statistika bude vysloveně jednostranná. Hamilton pokořil zbytek světa naprosto dominantním způsobem - odpusťme si nyní spekulace týkající se posledních závodů, i tak mistr světa 2015 ukázal, že titul je v tomto směru v pravých rukou. Massa, Räikkönen, Ricciardo a Bottas víceméně pouze paběrkovali, protože piloti Mercedesu v tomto směru zcela vymazali konkurenci - v deseti z 19 Grand Prix nebyl v čele jiný vůz než stuttgartský Stříbrný šíp. Ferrari se to povedlo pouze dvakrát (Maďarsko, Singapur).

Piloti podle kilometrů odjetých ve vedení

HAMILTON Lewis	GB	Mercedes	3094,529 km	53,55 %
ROSBERG Nico	D	Mercedes	1608,937 km	27,84 %
VETTEL Sebastian	D	Ferrari	866,000 km	14,99 %
MASSA Felipe	BR	Williams	111,929 km	1,94 %
RÄIKKÖNEN Kimi	SF	Ferrari	52,371 km	0,91 %
RICCIARDO Daniel	AUS	Red Bull	38,591 km	0,67 %
BOTTAS Valtteri	SF	Williams	5,981 km	0,10 %

Kvalifikace

Velmi zjednodušeně se podívejme i na kvalifikační klání. Pokud si vezmeme na pomoc bodovací klíč podle pořadí v cíli a ohodnotíme jím nejlepší desítku na startu každého závodu, dostaneme následující pořadí (druhý sloupeček pro srovnání udává pořadí v konečné klasifikaci).

HAMILTON Lewis	1	GB	Mercedes	411 bodů	11 PP
ROSBERG Nico	2	D	Mercedes	369 bodů	7 PP
VETTEL Sebastian	3	D	Ferrari	237 bodů	1 PP
BOTTAS Valtteri	5	SF	Williams	169 bodů
RÄIKKÖNEN Kimi	4	SF	Ferrari	159 bodů
RICCIARDO Daniel	8	AUS	Red Bull	118 bodů
MASSA Felipe	6	BR	Williams	118 bodů
KVJAT Daniil	7	RUS	Red Bull	89 bodů
PÉREZ Sergio	9	MEX	Force India	53 bodů
HÜLKENBERG Nico	10	D	Force India	53 bodů
GROSJEAN Romain	11	F	Lotus	48 bodů
VERSTAPPEN Max	12	NL	Toro Rosso	37 bodů
SAINZ Carlos jr.	15	E	Toro Rosso	26 bodů
MALDONADO Pastor	14	YV	Lotus	15 bodů
NASR Felipe	13	BR	Sauber	4 body
ERICSSON Marcus	18	S	Sauber	3 body

Z tabulky je zřejmé, že piloti pouze dvou týmů - McLaren a Manor - nedokázali ani jednou proniknout do první desítky, naopak jediní, kteří v ní figuovali pokaždé, byli oba piloti Mercedesu. Výsledky jsou započítány po uplatnění všech penalizací, kterými byli daní jedinci na startu postiženi, vycházíme tedy z konečného postavení.

#F1 Pace change between qualifying & Friday's FP2 in 2015: @WilliamsRacing gained most running high fuel early on pic.twitter.com/2UYLToxd7n

— Petr Hlawiczka (@hlawiczka) December 9, 2015

Změna pozic mezi druhým pátečním tréninkem a kvalifikací ukazuje, jak týmy pracovaly: zatímco Williams obvykle začínal s těžším vozem a v sobotu se jeho jezdci posouvali průměrně skoro o tři místa výše, piloti Ferrari oproti druhému tréninku v kvalifikaci ztráceli 1,8 pozice.

Nejrychlejší kola

Bývaly doby, kdy nejrychlejší kolo dosažené v závodě bylo odměněno jedním prémiovým bodem. Z dnešního hlediska by to na celkovém pořadí nic nezměnilo. Přestože jde v tomto případě pouze o číselnou hříčku, protože podle pořadí nejrychlejších kol v závodě nelze určit, který pilot jel v dané Grand Prix rychle a který podstatně pomaleji, jen se na jedno kolo "utrhl", předkládáme vám podobnou statistiku jako v případě kvalifikací - opět vycházíme z bodovacího klíče 25-18-15-12-10-8-6-4-2-1 a jím hodnotíme deset nejrychlejších pilotů v každém závodě podle naměřeného času na jedno kolo. Kolikrát byl daný závodník nejrychlejší se dozvíte z posledního sloupce.

HAMILTON Lewis	1	GB	Mercedes	317 bodů	9
ROSBERG Nico	2	D	Mercedes	285 bodů	5
VETTEL Sebastian	3	D	Ferrari	228 bodů	2
RÄIKKÖNEN Kimi	4	SF	Ferrari	164 bodů	1
RICCIARDO Daniel	8	AUS	Red Bull	118 bodů	2
MASSA Felipe	6	BR	Williams	105 bodů
BOTTAS Valtteri	5	SF	Williams	97 bodů
KVJAT Daniil	7	RUS	Red Bull	76 bodů
VERSTAPPEN Max	12	NL	Toro Rosso	67 bodů
MALDONADO Pastor	14	YV	Lotus	60 bodů
SAINZ Carlos jr.	15	E	Toro Rosso	49 bodů
GROSJEAN Romain	11	F	Lotus	34 bodů
ALONSO Fernando	17	E	McLaren	26 bodů
PÉREZ Sergio	9	MEX	Force India	24 bodů
ERICSSON Marcus	18	S	Sauber	22 bodů
NASR Felipe	13	BR	Sauber	21 bodů
HÜLKENBERG Nico	10	D	Force India	15 bodů
BUTTON Jenson	16	GB	McLaren	9 bodů

V tomto případě neuspěl pouze Manor, který se ani jednou nedostal do TOP 10 nejrychlejších kol. Možná překvapivě vyznívá postavení Force Indie, která je všeobecně považována za rychlý vůz. Pouze jednou nefigurovali v nejlepší desítce Hamilton (Singapur), Rosberg (Rusko) a Vettel (Belgie), naproti tomu Alonso se do ní dostal pouze třikrát a přesto mu to stačilo na poměrně slušné umístění - hlavně díky výkonu v posledním závodě sezóny v Abú Zabí.

Spolehlivost

Bývaly časy, kdy nebylo nijak neobvyklé, že piloti běžně končili polovinu závodů předčasně. V tomto směru je kvalita techniky podstatně na lepší úrovni, což dokazuje i skutečnost, že poruchy a odstoupení (třeba i ze zdravotních důvodů) představují 20,8 % nedokončených závodů. Ke čtyřem Grand Prix nenastoupil ani plný počet pilotů - v Austrálii jich chybělo dokonce pět: Manor se na startu vůbec neobjevil a trojice Kvjat, Bottas a Magnussen neodstartovala.

Pokud bychom hledali nejspolehlivějšího pilota, tak pouze Hamilton, Pérez a Mehri zaznamenali jediné odstoupení. Je třeba ještě zmínit Alexandra Rossiho, který v poslední čtvrtině vystřídal u Manoru právě Roberta Merhiho. Ten všech svých pět závodů dokončil, takže je jediným mužem ve startovním poli, který ani jednou nezaznamenal žádnou poruchu. Jeho protikladem je Pastor Maldonado. Známý "zlý muž" neviděl cíl v devíti případech, přičemž téměř polovina odstoupení jde na vrub závodních kolizí (ovšem v zájmu spravedlnosti uveďme, že ne vždy byl Venezuelan jejich původcem).

Ze 79 odstoupení v průběhu sezóny 2015 registrujeme dvacet různých důvodů nedokončení závodu. V patnácti případech to byly poruchy technického rázu, třikrát chybovali piloti přímo na trati, zbylé dva důvody se týkají zdravotních potíží a v jednom případě pilot vzdal. Zajímavé je, že to byl Carlos Sainz jr. a učinil tak hned ve dvou závodech.

Nejvíc odstoupení bylo z důvodu kolize, stalo se tak v 15 případech. Co se týče techniky, tak museli piloti předčasně zastavit nejčastěji kvůli brzdám a ztrátě výkonu - stalo se tak devětkrát. Mezi ta výjimečná patří například zdravotní problémy Bottase v Austrálii, dále únik oleje, upadlý spoiler nebo řízení. A ještě sem musíme zařadit jedinou diskvalifikaci sezóny - v Brazílii to postihlo Felipe Massu.

Závody jako takové

Devatenáct Grand Prix teoreticky umožnilo 380 umístění, ale jak už víme z předchozí kapitoly, piloti se ne vždy dostali do cíle, natož aby v některých případech vůbec odstartovali. Ve čtyřech případech (Austrálie, Malajsie, Bahrajn a Belgie) nebyl startovní rošt zcela zaplněn. Už jsme se zmínili, že v Austrálii dokonce vyrazilo do závodu jen devět týmů, Manor na startu chyběl. 

Není proto divu, že nejméně klasifikovaných pilotů bylo právě v Austrálii, a sice jedenáct. Naproti tomu nejbohatší výsledkovou listinu najdeme v Japonsku, kde bylo klasifikováno všech 20 pilotů na startu. Má to ale malý háček - dvacátý Nasr totiž odpadl těsně před cílem kvůli poškozenému řízení, ale s ohledem na minimální vzdálenost byl klasifikován. Stejný počet pilotů, tedy devatenáct, dojel do cíle i v Abú Zabí. Pokud si opět vezmeme na pomoc čísla, průměrně dojíždělo do cíle 16 vozů.

Pro některé piloty jsou vždy noční můrou jejich kolegové se ztrátou okruhu, které musí někdy složitě zdolávat. Tihle "okolci" nejednou rozhodli závod, stačí bleskově vzpomenout na Grand Prix Brazílie 2001 a kolizi Juana Pabla Montoyi a Jose Verstappena. Tentokrát se nic takového nestalo. Můžeme ale registrovat, že nejvíc pilotů s plným počtem kol bylo klasifikováno hned ve třech případech - v Monaku, Maďarsku a Mexiku to bylo vždy 14 jezdců bez ztráty kola. Protikladem je Brazílie, kdy podobného výkonu dosáhli pouze čtyři.

Pokud spočítáme čas, který piloti strávili v závodním režimu na všech okruzích dohromady, vyjde nám 30 hodin 49 minut a 7 vteřin. Když k tomu přičteme před každou Grand Prix pětihodinový úsek zahrnující tréninky a kvalifikaci, přibude nám dalších téměř devět desítek hodin, nezapomeňme ale na to, že v tomto případě jde jenom o čas orientační, protože nikdo nekroužil oněch pět hodin po dráze v kuse, navíc třeba v USA jeden trénink odpadl docela.

Piloti v jednotlivých Grand Prix

Do sezóny skutečně zasáhlo 21 pilotů. Dvaadvacátým byl Dán Kevin Magnussen, který v Austrálii nahradil zraněného Alonsa, ale do závodu vůbec neodstartoval. Manor byl jediným týmem, který bez force majeure, tedy vyšší moci vyměnil piloty - Roberta Merhiho nahradil Alexander Rossi. 

Bylo by ale nespravedlivé nezmínit piloty, kteří si vyzkoušeli alespoň v jednom z tréninku pocity pilota F1 - tři muži a jedna žena dostali příležitost na postu třetího pilota. Nejpilnější byl rozhodně Jolyon Palmer, který kromě Austrálie, Malajsie, Monaca, Kanady a Singapuru nahrazoval Romaina Grosjeana v prvním pátečním tréninku. Za ním figuruje Raffaele Marciello (Sauber), kterého jsme mohli vidět v Malajsii, Španělsku, Velké Británii a USA, poté Susie Wolffová (Williams) ve Španělsku a Velké Británii a konečně Fabio Leimer (Manor) v Maďarsku.

Ne všichni muži na závodní trati byli svatoušci - sportovní komisaři v sedmi závodech řešili závodní incidenty s následnou pokutou, v pěti museli trápit své mozkové závity a svědomí dokonce dvakrát. Celkem udělili 110 vteřin, tedy bez deseti dvě minuty trestů, deseti různým pilotům. V pěti případech to znamenalo posun v pořadí a hříšníky to stálo v součtu devět míst. Nejhůř dopadl Max Verstappen, kterého prošetřovali komisaři v posledním závodě hned dvakrát - kvůli zkracování trati a nerespektování modrých vlajek. Vyfasoval 25 trestných vteřin a díky tomu se propadl o čtyři místa, naštěstí pro něj se stejně pohyboval na nebodovaných příčkách. Ještě o pět vteřin těžší trest si vykoledoval za kolizi v Rusku Kimi Räikkönen. Popisovat jeho střet s Bottasem by bylo nošením dříví do lesa - půlminutová sankce ho připravila o tři příčky, ale zůstal na bodech. O jeden bodík ale přišel tamtéž Fernando Alonso kvůli "řezání" obrubníků, pět vteřin ho vysunulo z bodované desítky na 11. příčku. Mezi potrestanými byl i mistr světa Hamilton, který v Rakousku přejel čáru na výjezdu z boxů. Carlos Sainz jr. byl jediný, kdo dostal trest ve dvou různých závodech (Rakousko, USA), ale vždy za nedodržení rychlosti v boxech.

 

Piloti - trestné body

Nejvíce trestných bodů v letošní sezóně nasbíral nejmladší jezdec - Max Verstappen. O pouhé dva za ním zaostal bouřlivák Pastor Maldonado. Bez jediného prohřešku 19 závodními víkendy naopak prošli zkušený mazák Felipe Massa, Daniel Ricciardo, Nico Rosberg, Carlos Sainz a Will Stevens. Za 12 bodů hrozí pilotům zákaz startu, body se po 12 měsících škrtají (tedy nikoliv na konci sezóny).

Safety car

Ve stále sterilnějších závodech se volá po jeho výjezdu jako po spásné vodě na poušti. A dá se říci, že jsme si ho letos užili poměrně dost. Bernd Mayländer s ním vyjel na trať v 12 závodech, neprojel si pouze okruhy v Bahrajnu, Španělsku, Kanadě, Itálii, Japonsku, Brazílii a Abú Zabí. Zato nejpilnější byl v USA, kde vyrážel na COTA hned třikrát a absolvoval tu nejdelší úsek v závodě - 66,156 km. Dvakrát měl práci ve Velké Británii, Singapuru a Rusku. Pokud bychom jeho působení sečetli a podtrhli, se svým Mercedesem AMG GT S odkroužil celkem 360,706 kilometrů, což je více než průměrná délka jedné Grand Prix.

Co nám ještě chybí - pár "nej"

Nejdelší závod: Malajsie - 310,408 km
Nejkratší závod: Monako - 260,286 km

Nejdelší kolo: Belgie - 7,004 m
Nejkratší kolo: Monako - 3,337 m

Nejrychlejší závod: Itálie - 1:18:00,668
Nejpomalejší závod: Singapur - 2:01:22,118
Nejvyšší průměrná rychlost - závod: Itálie - 235,904 km/h
Nejnižší průměrná rychlost - závod: Monako - 142,874 km/h
Nejvyšší průměrná rychlost - trénink: Itálie - 250,067 km/h
Nejnižší průměrná rychlost - trénink: Monako - 159,967 km/h
Nejvyšší průměrná rychlost - nejrychlejší kolo: Itálie - 240,618 km/h
Nejnižší průměrná rychlost - nejrychlejší kolo: Monako - 153,891 km/h
Nejvyšší dosažená rychlost - závod: 366,4 km/h (Maldonado v Mexiku)

Nejmenší odstup mezi vítězem a druhým v cíli: Čína - 0,714 s.
Největší odstup mezi vítězem a druhým v cíli: Itálie - 25,042 s.

Nejstarší pilot: Kimi Räikkonen - * 17. říjen 1979
Nejmladší pilot: Max Verstappen - * 30. září 1997
Služebně nejstarší pilot: Jenson Button - debut GP Austrálie 2000

Do letošní sezóny nastoupilo pět nováčků: Roberto Mehri, Felipe Nasr, Alexander Rossi, Carlos Sainz jr. a Max Verstappen. Tři z nich - Nasr, Sainz jr. a Verstappen získali premiérové body. Verstappen se stal kromě toho ještě nejmladším jezdcem v historii F1, který se postavil na start závodu, bylo mu 17 let, 5 měsíců a 15 dní. Je také nejmladším pilotem, který dosáhl na body: stalo se tak o 14 dní později. 

Čtyři piloti se narodili v červenci, žádný v únoru, květnu, listopadu a prosinci. Nejsilnější ročníky v letošním startovním poli byly 1985 a 1992, kdy se narodili vždy tři piloti.

Věkový průměr letošního startovního pole činí 26,955 roku.

Ve startovním poli byli nejvíce zastoupeni Britové, Nemci a Španělé, vždy po třech. Chybí některé tradiční národnosti, jako například Italové nebo Rakušani (vycházejme ze zisku titulů mistra světa). Po osmi letech se opět na startu objevil Američan.

Testování

Týmy letos při testech ujely celkem 62 561,648 km. Zapojilo se do nich celkem 36 jezdců, z toho 16 nováčků, kteří ještě nikdy nezávodili (v tabulce zeleně). Nejvíce jich zvládl vicemistr Nico Rosberg, z nováčků pak Pascal Wehrlein, rovněž z Mercedesu.

Z pohledu týmů kraloval ujeté vzdálenosti při testech Mercedes, jenž zvládl celkem 8828,195 km, nejméně jich má na kontě naopak McLaren 3861,533 km a Manor - ten se ale letos zapojil až poslední den v Abú Zabí, kde se zkoušely dle programu Pirelli nové pneumatiky. Force Indii patří osmá příčka, jenže ta při prvním testu v Jerezu chyběla a v Barceloně pak čtyři dny jezdila ještě se starým vozem VJM07- s ním si připsala 1415,12 km.

Z pohledu výrobců motorů je situace jasná: Mercedes pohánějící čtyři týmy (+ Force India, Lotus a Williams) zvládl 26 549,883 km. Ferrari, které dodává pohonné jednotky také Manoru (loňské specifikace) a Sauberu, ujelo 17103,699 km, Renault se svými zákazníky (Red Bull a Toro Rosso) 14402,269 km. Poslední je Honda, jež zásobuje pouze McLaren: 4505,797 km.

Závěrem

Není vyloučeno, že tu nějakou statistiku nenajdete, prostě proto, že nám nepřišla zajímavá, průkazná - nebo jsme ji prostě nezpracovali. Doufáme, že nabídnuté informace vás uspokojí a pokud budete mít dojem, že jsme vás o nějakou zajímavost připravili, nebojte se nám to sdělit.