Historie Velké ceny Kanady sahá až do roku 1967. Prvních osm kanadských grand prix se konalo na závodním okruhu v Torontu, poté se F1 na dva roky přesunula do horského střediska Mont Tremblant poblíž Montrealu. Od roku 1978 se závod koná každoročně na okruhu Gillese Villeneuva, jednoho z největších hrdinů Formule 1, který tragicky zahynul při nehodě v Zolderu 1982. Na okruh je možné z centra Montrealu dojet metrem.
Jedno kolo z pohledu Alexe Wurze:
Od startu se rozjedete na 300 km/h na sedmičku. Tvrdě brzdíte do šikany, první jedete 140 km/h, do druhé, Senna Coin, ústí výjezd z pit-lane. Ta je pravá a jede se jen asi 80 km/h na dvojku. Poté šlápnete na plyn a po krátké rovince jste na kopci u třetí a čtvrté zatáčky. Z 260ti dobrzdíte na 130 km/h a přeskakujete obrubníky.
Čtvrtá zatáčka je vzrušující, zamává s vámi a jedete do dlouhé pravé zatáčky, akcelerujete až na 270 km/h na šestku, než začnete opět brzdit do šesté a sedmé. První, levá, se dá projet osmdesátkou, pomalu zrychlujete po celou sedmou zatáčku, zase doprava.
Zase plný plyn na výjezdu a v nájezdu do Place de la Concorde máte na tachometru 315 km/h. Do pravolevé šikany brzdíte přes hrby na 110 km/h a podřazujete na trojku.
Následuje docela rychlá devátá, stále na trojku. Potom je rovinka až do vracečky L'Epingle. Z 260ti musíte dobrzdit opravdu ostře a točíte o 180° směrem k Droit du Casino.
Projíždíte nejdelší rovinku okruhu, na sedmičku se rozjedete až k 320ti km/h a přichází nejtvrdší brždění z celého okruhu. Působí na vás přetížení až -3,5 G. Poslední pravo-levá šikana vás přivede na cílovou rovinku. Projedete ji 115 km/h na trojku a přes obrubníky musíte jet opravdu opatrně.
Foto: West McLaren Mercedes
Komerční sdělení
