Okruh poblíž druhého největšího města Spojených arabských emirátů měří 5 554 metrů, což při 55 kolech, která čekají na vítěze nedělní velké ceny a nejspíše i mistra světa, představuje celkovou vzdálenost 305,355 km.
Povrch dráhy je relativně hladký, proto zde nedochází k vysoké degradaci pneumatik. Vítr na něj občas navane písek z blízkého okolí, proto se během víkendu rychle vyvíjí. Velká cena Abú Zabí se jezdí při západu slunce: začíná se za světla a končí za tmy.
Pro týmy to představuje zajímavou výzvu: mění se vyvážení kvůli klesajícím teplotám asfaltu a pneumatik, kvůli klesající přilnavosti, výrobce motorů pak ovlivňují související změny v tlaku vzduchu. Například během 1. a 3. tréninku dosahuje teplota dráhy 40 °C, ve 2. tréninku, v kvalifikaci a v závodě jen 30 °C, což je třeba brát úvahu při práci na nastavení.
Trať je svým charakterem (množství pomalých (4 pod 100 km/hod) a středně-rychlých zatáček, pouze tři rychlé (2., 3., 20.)) podobná Hungaroringu, obsahuje však dvě dlouhé rovinky.
Dvanáct zatáček je levotočivých, pouze devět pravotočivých, jezdí se proti směru hodinových ručiček. Dlouhé rovinky zakončené prudkými zatáčkami (č. 8 a 11). Některé z nich (např. č. 9, 16 a 17) jsou záludné, protože jsou opačně klopené - pilotům v nich občas ustřelí záď jejich monopostů.
Druhá část trati se vyznačuje sérií pomalejších technických zatáček, které přispějí k průměrné rychlosti 188 km/hod - dle tohoto údaje jde o třetí nejpomalejší trať letošní sezóny. Průměrná rychlost v zatáčkách dosahuje 105 km/hod.
Mapa okruhu v Abú Zabí (zdroj: Formula1.com)
Šestici zatáček s rychlostí průjezdu pod 100 km/hod, pět nad 250 km/hod. Na čtyřech rovinkách vozy přesáhnou 275 km/hod, nejvíce na před zatáčkou č. 8 - 308 km/hod (bez DRS), 323 km/hod s DRS. Součet úhlů všech zatáček zde činí 1000 °, což je pod průměrem okruhů letošní sezóny.
55 % času (69 % vzdálenosti) jednoho kola se jede na plný plyn, nejrychleji vozy projíždějí čtvrtou (280 km/hod), nejpomaleji sedmou zatáčkou (60 km/hod). 1233 metrů dlouhou rovinku mezi zatáčkami č. 7 a 8 piloti s plynem na podlaze urazí za 14 sekund.
Týmy zde v nastavení volí vysoký aerodynamický přítlakem (8/10): s vyšším než v předchozí Koreji či v Indii - na zadním křídle se blíží monackému maximu. Nastavení předního křídla určuje zatáčka č. 2 vyžadující nejvyšší přítlak na přední části při průjezdu kola. Cílem je zamezit nedotáčivosti ve vysoké rychlosti.
V zatáčkách č. 8/9 a v posledním sektoru je pro dosažení dobrého času na kolo jezdit agresivně přes obrubníky. Nově byly vyšší oranžové obrubníky nainstalovány v zatáčkách č. 5, 6, 12, 13, 14, 18 a 19, minulý rok byly pouze v šikaně 8/9. Týmy proto musí volit kompromis v nastavení pro dobrou trakci při jejich průjezdu (měkčí zavěšení) a na druhou stranu pro prudké změny směru (tužší zavěšení), např. mezi 11. - 13. zákrutou.
Předpověď počasí na víkend (zdroj: Formula1.com)
Předjíždění by letos měly usnadnit dvě nezávislé DRS zóny nacházející se těsně za sebou na zadních rovinkách mezi 7. - 11. zatáčkou. První z nich je umístěna na dlouhou rovinku mezi zatáčkami číslo sedm a osm, piloti svá křídla budou moci v prvním případě otevírat 390 m za zatáčkou č. 7, ve druhém ve vrcholu zatáčky č. 10. Časové odstupy se budou měřit 40 m před zatáčkou č. 7 a 50 m za zatáčkou č. 9.
Druhá DRS zóna bude následovat hned po první - od vrcholu zatáčky č. 10 až po brzdění do trojice pomalejších zatáček 11 - 13. Detekce pro tuto zónu bude probíhat 50 m za zatáčkou č. 9. Pro jízdu s otevřeným křídlem se v trénincích a v kvalifikaci nabízí 3 250 m (58,5 % okruhu).
Nároky na motor jsou střední. Požadavky na výkon jsou kvůli dvěma dlouhým rovinkám poměrně vysoké, množství pomalých až středně-rychlých zatáček je však snižují. Průměrná rychlost v posledním sektoru klesá na 160 km/hod a většina zatáček se projíždí na druhý či třetí rychlostní stupeň. Zde je zapotřebí dobré ovladatelnosti i odezvy pro krátké dávkování výkonu.
Brzdění motorem musí být při nájezdech do zatáček efektivní kvůli stabilní zádi monopostů, odezva však musí být zároveň zcela správné, protože na dlouhou rovinku, kde se bude dát předjíždět, se vyjíždí z pomalé vlásenky. Kvůli prachu a písku motoráři pečlivě monitorují a čistí vzduchové filtry.
Více je zatěžována převodovka, která musí během jednoho kola 68krát změnit rychlostní stupeň (během závodu 3740krát). Volba rychlostních stupňů je obtížná, protože zadní rovinka vyžaduje dlouhou sedmičku, zatímco v pomalejší druhé části na sebe převodové poměry musí těsně navazovat. Vítr loni dosahoval 15 km/hod.
Velmi důležitá je zde kalibrace převodových poměrů: sedmý rychlostní stupeň musí být poměrně dlouhý, aby umožnil jezdci na konci rovinky dosáhnout při aktivaci DRS konkurenceschopné maximální rychlosti. Pravotočivé zatáčky ve třetím sektoru musí být naproti tomu blízko sebe kvůli krátkým dávkám akcelerace mezi úzkými zatáčkami, což vyžaduje kompromisy - stejně jako potřeba dobré ovladatelnosti, odezvy a stability zadní části vozu.
Pro závod je třeba mít natankováno přes 150 kg paliva, přičemž v každém kole ho vozy spotřebují kvůli start-stop povaze okruhu nadprůměrné množství - kolem 2,75 kg (71 l/100 km). Spotřeba 10 kg se v čase na kolo projevuje teoreticky zrychlením o nadprůměrné 0,4 sec.
Telemetrie z průjezdu okruhem Jas Marina (zdroj: Team Caterham F1/Renault Sport F1)
Okruh Jas Marina je pro brzdy náročný: opotřebení je sice průměrný, vyžadují však velmi dobré chlazení. Brzdí se na 13 místech, z toho na čtyřech prudce. Na brzdovém pedálu piloti tráví 15 % času jednoho okruhu. Nejnáročnější je nájezd do zatáčky č. 8, kde musí vozy zpomalit na 130 metrech za 3,08 sekundy o 256 km/hod. Během přetížení 5,98 G na pedál podle společnosti Brembo vyvinou tlak 159 kg, výkon brzd dosahuje 2 682 kW.
Pneumatiky jsou na této arabské trati zatěžovány průměrné. Pirelli pro závod přiveze stejné pneumatiky jako minulý víkend do Indie, tj. měkkou (soft - žlutá barva) a středně-tvrdou (medium - bílá barva) směs. Rozdíl tam mezi nimi dosahoval 1 - 1,3 sekundy, na měkčí sadě se ale objevovaly puchýře a příliš mnoho kol nevydržela.
Po aktivaci DRS jsou vertikálně dost zatěžovány přední pneumatiky, což vede k zahřívání jejich povrchu na dlouhé rovince až na 120 °C. Loni sice týmy stavěly většinou pouze jednu, letos však Pirelli směsi změkčilo, proto se letos očekávají spíše dvouzastávkové strategie.
Historická pravděpodobnost výjezdu safety caru v závodě činí 50 %. Časová ztráta z průjezdu 357m dlouhou boxovou uličkou oproti normálnímu kolu činí 21,6 sekund. Zvláštností je výjezd z boxů tunelem pod tratí. Z prvního místa na roštu to je do první zatáčky 300 m.
Abú Zabí se nachází na úrovni mořské hladiny, proto má nejvyšší průměrný tlak (1013 hPa) ze všech tratí v letošním šampionátu. Motory zde budou disponovat vzhledem k okolnímu tlaku velkou silou - ne jako v následujícím závodě v Brazílii, kde se jejich výkon propadne o 10 % kvůli nadmořské výšce Interlagu (750 m n. m.).
Video: Průjezd okruhem s Fernandem Alonsem (zdroj: YouTube)
Závodní rekord drží Sebastian Vettel, který v roce 2009 ujel kolo zajel za 1:40,279 min a byl zde nejrychlejší i loni (1:43,964). Kvalifikaci minulý rok ovládl Lewis Hamilton s časem 1:40,630 min.
Údaje z roku 2012
Nejrychlejší časy:
- 1. trénink: 1:43,285 (Hamilton)
- 2. trénink: 1:41,751 (Vettel)
- 3. trénink: 1:42,130 (Hamilton)
- rozdíl mezi 3. a 1. tréninkem: 1,155 s
- Q1: 1:41,497 (Hamilton)
- Q2: 1:40,901 (Hamilton)
- Q3: 1:40,630 (Hamilton)
- rozdíl P1 - Q3: 2,655 s
- rozdíl Q1 - Q3: 0,867 s
- pódium: 1. Räikkönen, 2. Alonso, 3. Vettel
- nejrychlejší kolo závodu: 1:42,612 (Webber)
- vítězná strategie: 1 zastávka (v 31. kole)
- celkový počet zastávek: 30
- celkový počet "normálních"/DRS předjetí: 8/12
- max. rychlost v závodě: 324,8; v kvalifikaci 325,8 km/hod (Maldonado)
Téměř šest stovek fotografií z loňského závodního víkendu v Abú Zabí najdete zde.
