Jak obtížná je práce s volantem v Monaku?

V Monaku vidíme ruce jezdců téměř neustále v pohybu, protože pořád manipulují s volantem. Kolikrát v průběhu jednoho kola jezdec upravuje volantem dráhu vozu?
Volant je v Monaku téměř stále v pohybu, ať už jde o přímé najíždění do zatáček nebo drobné úpravy jizdní dráhy, které jsou zde k vidění neustále. Například ve vlásence se volant musí otočit o více než 180° a k tomu, aby vozy takovou zatáčkou bez problémů projely, je třeba speciální přední zavěšení. Na okruhu je 19 zatáček, ale jezdec během jednoho kola pohne volantem až 130krát. 

Jak dlouho je volant během jednoho kola bez pohybu?
Volant je během kola v klidovém stavu asi 10 vteřin, což je asi 13,5 % času loňského pole position.

Jak se v posledních desetiletích vyvíjí rychlost kola?
V roce 1980 zajel Didier Pironi pole position s průměrnou rychlostí 140,582 km/h, rychlost Marka Webbera během loňské kvalifikace byla 162,869 km/h. Pironiho kolo tedy bylo o 14 % pomalejší než Webberovo. Čas Miky Häkkinena z roku 2000 s průměrnou rychlostí 152,651 km/h byl o 6 % pomalejší. 

Kolik ovládacích prvků je na volantu?
Když počítáme všechny prvky, včetně otočných ovladačů, tak je jich asi 32. To je ovšem individuální podle toho, jak jsou na volantu rozmístěné. Piloti Mercedesu například ovládají DRS pomocí pedálu. Pokud jde o displej, tým má přibližně deset možností, co na něm zobrazit, rychlost auta, stav KERSu, nebo třeba mezičasy. Jezdci si obvykle zobrazují stav KERSu a mezičasy ve srovnání s jejich nejrychlejším kolem.

Pomocí volantu se již dávno neovládá jen směr jízdy vozu,
dnešní volanty obsahují až 32 ovládacích prvků

Které ovládací prvky jsou nejvíce využívány?
Určitě to jsou páčky za volantem, pomocí kterých se řadí. V Monaku se během jednoho kola rychlostní stupeň přeřazuje v průměru 55krát, takže během celého závodu je to něco okolo 4 300 přeřazení. Další jsou tlačítka pro systémy KERS a DRS. Dost se používají i otočné ovladače diferenciálu, ale ne v každém kole. 

Jak se práce v kokpitu od letoška změnila v porovnání s loňskem?
V roce 2010 bylo během jednoho kvalifikačního kola zapotřebí asi 50 ovládacích vstupů, letos to s aktivací DRS a precizním dávkováním KERSu bude cca o 20 vstupů více. To je o 40 % více než loni. V dalších kolech ale také nastavuje točivý moment, nabíjení baterie KERSu a mluví s inženýry v rádiu. 

Jaké tedy bude kvalifikační kolo v roce 2011 z pohledu pilotů?
V celkovém součtu to bude vypadat nějak takto: 130 změn jízdní dráhy, 55 přeřazení a cca 20 dalších akcí jako používání KERSu, DRS, rádia atd. Takže pilot se během kola musí kromě precizního projíždění těsnými ulicemi Monte Carla soustředit i na precizní ovládání všech těchto prvků, aby zajel dobré kvalifikační kolo.