Maurizio Arrivabene nastoupil cestu naděje pro příznivce italské stáje 23. listopadu 2014, kdy vystřídal svého předchůce Marca Mattiacciho. Není člověkem, který by si přál být ve středu pozornosti - on sám se označuje za jedno z koleček v obrovském stroji jménem Ferrari, modlou pověstných a tradičních tifosi. Jeho dosavadní osmnáctiměsíční pobyt v Maranellu je lemován vzestupy a pády, má jediný cíl - přivést Ferrari opět na trůn automobilového sportu.
Pojďme se nyní s podělit s devětapadesátiletým rodákem z Brescie o jeho názory na jeho nelehký vstup do světa motorsportu, na Kimi Räikkönena s Sebastiana Vettela a jeho přesvědčení, že mistrovství světa 2016 ještě zdaleka není rozhodnuto.
Jak se za poslední rok a půl změnil váš život?
Maurizio Arrivabene: Nevím, kde začít... Za prvé, po 25 letech jsem se vrátil za prací do Itálie. Více, než o změnu v mém životě, šlo o předěl v typu práce. Je to svět, kde se každý den naučíte něco nového, a to vyžaduje velkou míru pokory. Musíte se umět vypořádat s technickými problémy, stejně jako s otázkami spojenými se skupinovou dynamikou - protože tým je složen z mnoha lidí. Jsme převážně italský tým, u nějž pracuje nepřehlédnutelná skupina zahraničních odborníků.
Když jste nastoupil do své funkce, Ferrari nezastávalo vítězné pozice. Bylo pro vás snadné přijmout takovou roli?
MA: Každý cyklus, každá sezóna má svůj vlastní příběh. Není třeba se ohlížet zpět a není to ani můj způsob. Domnívám se, že v této práci byste neměli izolovat dovednost lidí, ale přemýlet, jak ji využít v rámci týmu. Kdykoli o něčem mluvím, tak říkám "my" a nikdy ne "já". Jedinec v tomto sportu nic nezmění, ale může být prospěšný na cestě dosažení společného výsledku.
Je vaše pozice funkcí, ve které jste bez jakého koli váhání k dispozici celých 24 hodin?
MA: Je to práce na plný úvazek, jako pro všechny, kteří pracují u Ferrari. V Maranellu jsou období, kdy se pracuje na tři směny nebo bez přestávky. Potvrzuji, že tu jsou opravdu tvrdí profesionálové, kterým v žilách koluje krev Ferrari. Pro lidi, kteří dnes mají podobnou funkci jako já, není nezbytné být každý den v sídle společnosti, protože moderní technologie vám umožňují komunikovat s kýmkoli, ať je kdekoli. Ale k dispozici musím být kdykoliv. Musím být na závodech, ale to neznamená, že v Maranellu budou kvůli mé absenci nějaké problémy. Minulý týden jsem byl v továrně a mluvil s jejím osazenstvem - cítil jsem hrdost, s jakou odborníci vykonávají svou práci. Nejsou to jenom zaměstnanci společnosti, jsou to ti nejoddanější fanoušci.
Na boxové zídce bych měl být chladnější... | foto: Scuderia Ferrari
A občas vás vidíme povzbuzovat i během závodu na boxové zídce...
MA: Jsem docela vášnivý člověk, měl bych být chladnější. Ale mám pocit, že zastupuji ty, kteří nejsou na závodech přítomni a zůstali doma v továrně. Takže někdy se raduji, jindy jsem rozhněvaný. Myslím, že to všechno svědčí o duchu, který se do týmu v roce 2015 opět vrátil a my začali vyhrávat. Letos nás tlačí stále vpřed a nutí, abychom se nevzdávali.
Napadlo vás v roce 2015, že absolvujete šampionát se třemi výhrami?
MA: Když se ohlédnu zpět, tak něčemu takovému před sezónou nikdo nevěřil, že bychom mohli poskočit tolik vpřed, zvláště v oblasti motoru. Ale práce našeho motorářského oddělení a příprava podvozku nás všechny překvapila. Věřte mi, v Maranellu dobře vědí, jak pracovat.
Kdy se Maurizio Arrivabene zamiloval do motorsportu?
MA: Můj příběh má na počátku Vespu - s rámem zesíleným trubkou. Měl jsem rád motokros, ale upřímně, moji přátelé měli víc peněz, a tak všichni jezdili s Malaguti Roncobilaccio, tedy s něčím, co pro mě bylo snem. Tak jsem použil Vespu v naději, že z ní udělám motokrosovou verzi. Ale hned po prvním skoku jsem ji zlomil na dva kusy!
A co čtyři kola?
MA: I to má svůj příběh. Jako dítě jsem rád kreslil vozy F1. Tomu jsem byl věrný a dával průchod své vášni - kdo ví, možná jsem se mohl stát návrhářem. Bylo to období, kdy měly vozy těsnící lišty a já hlavně vycházel z Chapmanových Lotusů. Ale pochopitelně byly namísto černých červené! O rok později jsem měl možnost se zúčastnit závodu Paříž-Dakar s Klausem Seppim. To byla úžasná zkušenost. (Pozn. V roce 1987 se na Mercedesu umístila posádka Seppi/Arrivabene na celkovém 6. místě klasifikace osobních automobilů).
Odlišné osobnost, které ale dobře vědí, co od nich tým čeká | foto: Scuderia Ferrari
Přesuňme se nyní k současným pilotům Ferrari. Je váš přístup k nim totožný nebo je vnímáte jako dvě odlišné osobnosti?
MA: Je to otázka kompromisu. Mám s nimi přímý a upřímný vztah, platí to i naopak. K věcem se stavíme velice jasně a otevřeně. Nikdy není potřeba jim nic vnucovat, prostě se dostaneme k tomu, co je třeba udělat. Ovšem jsou to odlišné charaktery. Kimi je více introvertní, ale posledního půl roku s námi mnohem více mluví a také daleko přesněji plní dané úkoly. Sebastian je otevřený, ale zároveň puntičkářský, až by se dalo říci posedlý detaily. Oba jsou velcí profesionálové, což na nich můžete vidět i v době, kdy se věci nevyvíjejí dobře. V určitých situacích vás může postihnout demoralizace, ale musíte to překonat a pokračovat. Pokud se s nimi dostanete na večeři, jsou to milí kluci, inteligentní dvojice, která řeší spoustu otázek. Hodně čtou a jejich schopnosti daleko přesahují hranice paddocku.
S ohledem na končící kontrakt probíhají nevyhnutelné spekulace o tom, co bude v příští sezóně. Zůstane Räikkönen ve Ferrari nebo ne?
MA: Už jsem mnohokrát řekl, že pro nás jezdí dva mistři světa. Sebastian chtěl za Ferrari jezdit, - byla to jeho touha stejně jako pro mnoho jiných pilotů. Je soustředěný na svou práci a myslím, že chce v týmu setrvat hodně dlouho. Kimi spolehlivě přispívá svými výsledky do Poháru konstruktérů a první část sezóny 2016 absolvoval dobře. Když mu funguje auto, myslím, že není horší než ostatní. Teď je ale příliš brzy na odpovědi, co bude v příštím roce. Před námi jsou ještě dvě třetiny sezóny.
V roce 2015 se zdálo, že jste z balíčku změn vytěžit maximum a využili jsme každé příležitosti. Letos je víc důvodů se domnívat, že jste to nedokázali.
MA: Rok 2016 je pro nás velkým krokem vpřed, využití zcela nového designu. Ale náš vůz je také značně senzitivní, je těžké dojít ke správnému nastavení, které je pro nás velmi důležité. Jsem si jist, že naše práce bude stvrzena demonstrací našeho plného potenciálu. Je to jako s plnokrevníkem. Je obtížné ho zkrotit, toho ještě musíme dosáhout. Ale chybí už jen pár maličkostí a bude stoprocentní.
Bojujeme stále o vítězství | foto: Scuderia Ferrari
Loni existovala až do konce roku skupina, která se zabývala inovacemi vozů do závěru sezóny. Uděláte to letos znovu, nebo se celý tým od určité doby zaměří na příští ročník?
MA: Myslím, že by bylo špatné po osmi závodech myslet už jenom na příští rok, bez ohledu na současný vývoj. Blížíme se k Mercedesu a nesmíme v tomto ročník upropást žádnou nabízenou příležitost.
Formule 1 se v současnosti jeví jako uzavřená společnost, zejména kvůli pravidlům, která lze jen těžko vysvětlit fanouškům. Souhlasíte?
MA: Prezident FIA, navzdory mnoha dalším závazkům, věnuje tomuto problému hodně energie, a to jak v komisi F1, tak ve strategické skupině. A ujišťuje se, že se jeho hlasu naslouchá. Pravidla F1, jak po sportovní, tak po technické stránce, jsou začarovaný kruh. Čím více se změní, tím komplikovanější bude ty změny uvést v život a pak je dále měnit. Ne všechna pravidla jsou perfektní, pak je nutné přistoupit k opravám. Vozy jsou stále složitější, pravidla je mnohem obtížnější vysvětlit. Naprosto souhlasím, že je třeba vše zjednodušit, jak pro nás, tak pro fanoušky.
Ovládají Formuli 1 pneumatiky?
MA: Vzpomínám na dobu, kdy se jezdilo na Michelinech a Bridgestonech, kdy jsme si do značném míry povídali jen o pneumatikách. Je to prvek, který pro vás může znamenat velkou výhodu, pokud s ním naložíte perfektně, na druhou stranu vás může pořádně vytrestat. Dnes se pneumatikám skýtají velké možnosti - ale často věci poněkud komplikují.
Když vás na ulici zastaví fanoušci Ferrari, co vám říkají?
MA: Jsou chvíle, kdy si myslíte, že vám fanoušci budou chtít dát co proto, zvláště když si něco podobného přečtu v médiích. Ale to, co se odehrává na ulici, je přesným opakem. Stále mě to překvapuje. Jsou lidé, kteří vás poplácají po zádech a projeví podporu, to mě opravdu těší, inspiruje mě to a utvrzuje mě to v názoru, že naší povinností je udělat všechno pro úspěch. Speciálně pro ně.
Jak dlouho setrváte ve vaší funkci?
MA: Začnu tím, že se mi definice šéf týmu nelíbí. Raději bych vstoupil do povědomí lidí jako manažer týmu - myslím, že to je mnohem rozumnější. Koneckonců pracuji pro pro společnost a jenom její vedení rozhodne, co je nejlepší. Veřejnost vnímá Formuli 1 skrze závodní víkend, ale když vypnete televizi, jsme společností, která má každodenní problémy, podobné mnoha podnikům po celém světě. Není proto na mě, abych se rozhodl, jak dlouho v této pozidi budu. Moji nadřízení posoudí, co dělám a jak a podle toho o mně rozhodnou.
Máte za sebou rok a půl zkušeností, myslíte si, že existuje určitá společná snaha týmů Formuli 1 pomoci nebo se domníváte, že převládá sobectví?
MA: Je důležité být nohama na zemi a podívat se na věc v jiných kontextech, jak to je s tou soudržností. Dám vám příklad. Předpokládá se, že já a Toto Wolff se během závodního víkendu budem "nenávidět" - jako antagonisté. Ale když aktivity na závodní dráze skončí, čeká nás spousta společných problémů, které ovlivňují F1 jako celek. Co mě opravdu mrzí, že když se v tomto směru o něco pokusíme, vždy se najde někdo, kdo zvedne ruku a mluví o spiknutí. Existují lidé, kteří pořád obtížně chápou, že můžete být soupeři na trati, ale stejně tak se můžeme spojit ve prospěch motorsportu. Dohoda není totéž jako spiknutí. Ale jak se zdá, takovou koncepci je hodně obtížné vysvětlit.
Jeden z nadějných mladíku Ferrari Driver Academy | foto: Scuderia Ferrari
V roce 2017 přijdete o zákazníka - Toro Rosso nebude dál používat motory Ferrari. Jak se na to připravujete?
MA: Loni mělo Toro Rosso problémy se zajištěním pohonné jednotky a ocitlo se v obtížné situaci. Když jsme to zjistili, na poslední chvíli jsme je přidali na seznam zákazníků.
Ale to byla jiná situace než u Red Bullu...
MA: Pokud se nepletu, Red Bull projevil zájem o motory Mercedes a odpověď zněla NE!
Obnovili jste program Ferrari Driver Academy. Pokud se objeví nějaký skutečný mladý talent, podáte mu pomocnou ruku, aby se prosadil do F1?
MA: Samozřejmě taková vůle existuje. Spolupráce s Haasem nám na této frontě nabízí pomocnou ruku a brzy se dočkáme, že Charles Leclerc, jeden z našich mladíků, dostane v některém pátečním tréninku svou šanci. Pokud se vrátíme ještě k Akademii, dosáhli jsme důležité dohody s Roberto Robazzim, šéfem Tony Kart, který nám pomáhá uzavřít první výběr mladých talentů. V současné době vede Akademii Massimo Rivola, který v této roli pozorně sleduje naše juniory. Jsem také rád, že se nadějně jeví Antonio Fuoco, dále Giuliano Alesi a Číňan Yu Zhou Guan.
Dejme F1 více promoakcí (jako například při GP Monzy 2015) | foto: Scuderia Ferrari
Formule 1 se vyšplhala na 21 závodů, ubylo testování...
MA: Pro všechny by byl lepší kompromis. Pár testů navíc by nám posloužilo k lepšímu vývoji pneumatik, mohli bychom zorganizovat propagační aktivity o závodních víkendech, kdy se nejezdí závody. Abychom přinesli F1 i těm fanouškům, kteří z různých důvodů nemohou být v ochozech při závodních víkendech. Líbí se mi praxe, jaká je zavedena u MotoGP. Zůstanou na okruhu dva dny po závodě - v pondělí a úterý - a testují. Pro týmy je to rovněž levnější řešení. A fanouskům, kteří si nemohou dovolit jít na závod, to přináší možnost vidět F1.
Když se po roce a půl své práce ohlédnete, myslíte si, že vaše kritika je zasloužená?
MA: Ano, ale také jsem si vyslechl hodně komplimentů. Mohu říci, že se obě roviny vzájemně vyvažují. Pokud budete podobnou práci dělat, vždy existují aspekty, které je nutno vzít v úvahu.
Kdyby vám někdo nabídl jistotu tří vítězství ve zbytku sezóny, přijal byste ji?
MA: Absolutně ne. Znám potenciál, který máme a samozřejmě vím o obrovské práci, kterou produkuje Mercedes. Na některých tratích se odstup začal zmenšovat, ale musíme zvýšit laťku našich ambicí a zabývat se tím, jak ho předstihnout. Pokud mám na vaši otázku odpovědět ANO, pak bych nereprezentoval ducha, který je součástí DNA týmu Ferrari a lidmi s ním spojenými."
