Jeden z veteránů Formule 1, Španěl Fernando Alonso, letos uzavře svou jubilejní 15 sezónu. Během let vystoupal od Minardi přes Renault a epizodní rok u McLarenu až do Scuderie Ferrari, od níž se opět vrátil do týmu z Wokingu. Dvojnásobný mistr světa byl ještě třikrát vicemistrem a jednou si připsal bronzovou příčku v šampionátu.
Řadí se mezi nejmladší šampiony F1, když v roce 2005 získal první titul, bylo mu pouhých 24 let 1 měsíc a 27 dní. V tomto směru pořád drží třetí příčku za Vettelem a Hamiltonem. Podle jeho názoru piloti s postupujícím čase neztrácejí své schopnosti a dovednosti; jejich kariéra obvykle končí z důvodu rostoucí únavy a přetrvávající pozornosti.
"Pokud jednoho dne skončím, tak to určitě nebude kvůli tomu, protože bych si myslel, že jsem pomalejší, nýbrž kvůli únavě. Z cestování, zájmu médií, z vystavovaní svého života po dobu dvaceti let. Dvacet let jste v novinách, dvacet let v televizi - možná to bude důvod proč skončit, protože skutečný život se nachází na druhé straně tohoto pole. Takže nepřestanete kvůli tomu, že jste pomalejší o tři nebo čtyři desetiny, případně o půl vteřiny zaostáváte za svým výkonem před dvaceti lety," vysvětluje Alonso.
Podle pětatřicetiletého rodáka z Ovidea není ono "pokušení žít normální život" jenom otázkou dlouhého působení v motorsportu - může nastat i v době, kdy se těšíte mimořádnému úspěchu.
"Viděli jsme to u Michaela Schumachera, když mu bylo sedmatřicet. Poprvé odešel jako vítěz, bojoval se mnou do posledního závodu ročníku 2006 o mistrovský titul, pak se rozhodl opustit závody. Když začnete v devatenácti nebo dvaceti a skončíte v 37 letech, pořád je to sedmnáct let, které jste plně věnovali sportu. Není jediný den, kdybyste u snídaně přemýšleli o tom, co jíte. Není jediný den, kdy byste při nějaké činnosti nemysleli na to, že se nechcete zranit, protože se příští týden jede závod. Takhle se plně podřizujete sportu," dodává Alonso.