Původem Jihoafričan, který ale se svou vlastí zmítanou tehdy apartheidem nechtěl mít nic společného, přišel do Maranella po štacích u McLarenu, Tyrrellu a Wolfu a dávno už nebyl oním "medvídětem", jemuž se dával za vinu karambol v Grand Prix 1973 na Silverstone. Právě sezóna 1979 ukázala jeho rozvahu, vytříbenost jezdeckého stylu a také dobrou práci s vozem - nesmíme zapomenout, že Jody vůbec poprvé ve své kariéře pilotoval vůz poháněný dvanáctiválcem.
Na Monze tehdy k nadšení tifosi svým třetím vítězstvím v sezóně, se zády krytými Gillesem Villeneuvem získal vysněný mistrovský titul a jen málokdo tušil, že tím vlastně uzavřel svou kariéru. Následující rok v roli obhájce titulu byl doslova katastrofální a Scheckter se loučil s hodně hořkými pocity. Ferrari pak na dalšího šampiona čekal dlouhých 21 let, než ho do Maranella vrátil Michael Schumacher.
1979 world champion Jody Scheckter pilots his championship-winning Ferrari 312T4 👏👏👏
— Formula 1 (@F1) September 7, 2019
This Monday marks the 40th anniversary of the South African clinching the F1 drivers’ title at Monza#ItalianGP 🇮🇹 #F1 pic.twitter.com/F8VfuB4IOB
Rodák z East Londonu se stále aktivně zajímá o motorsport a dokonce vlastní několik monopostů, s nimiž ve své kariéře jezdil. Na své farmě v Laverstroke Park pořádá pravidelně CarFest South, setkání historických vozidel, která sám pilotuje. Ale Ferrari 312 T4, s nímž projel vítězně cílem na Monze a naposledy se zapsal do knihy vítězů, pilotoval naposledy v rámci Grand Prix Bahrajnu 2010, kdy byl jako jeden ze šampionů F1 pozván k 60. výročí existence oficiálního mistrovství Formule 1. Pikantní rovněž je, že od svého triumfu na Monze 1979 už se tu nikdy nesvezl, protože v jeho poslední sezóně 1980 se Grand Prix Itálie jela na okruhu v Imole.
"Byl jsem nervózní. Dlouho jsem už takhle rychlé auto neřídil a trať se také poněkud změnila. Musel jsem být hodně statečný. Plně jsem se soustředil, do interkomunikace jsem vůbec nic neříkal. Nebyla to bůhvíjaká jízda, ale díky za ní. Trochu to poskakovalo při výjezdech ze zatáček, byl jsem hodně opatrný, moc plynulé to nebylo. Také pneumatiky neměly dobrou přilnavost, tak jako za nás. Ale na druhou stranu v některých zatáčkách Tarmac pěkně přisával," sdělil své pocity Scheckter po demonstrativní jízdě.
Celá demonstrativní jízda v rámci pátečních tréninků měla odlišný charakter. Jody totiž měl k ruce i původní sestavu mechaniků, které s jejich rodinami pozval předchozí den na společnou večeři.
"Byl to zvláštní zážitek. Teď jsem farmář, takže podobné události jsou pro mě skutečným privilegiem. Mohl jsem takto žít celých 40 let. Nyní je všechno jiné. Za nás nebyla pravidla postavena výrazně na jedince, což bylo mnohem lepší, ale také to bylo o hodně nebezpečnější. Ale celý svět se pohybuje kupředu. Pokud bych si mohl vybrat, stejně bych raději závodil v mojí éře. Nemám rád, když je někdo diskvalifikován za přejetí vymezené dráhy. Měla by být větší volnost namísto šešněrování pravidly, o tom to není. Podívejte, v Monaku se to nestává," pokračoval Scheckter.
Svou kariéru ukončil, jak už bylo řečeno, po sezóně 1980, která se pro něj stala propadákem se vším všudy. Jediné dva body za páté místo v GP USA na Západním pobřeží v Long Beach byly nedůstojné obhájce titulu, zvláště když se v předposledním závodě své kariéry v F1 jako odcházející šampión nekvalifikoval. Přesto na otázku, zda neopustil Formuli 1 příliš brzy, spontánně reagoval: "Ne, to si nemyslím. Co bych tu tolik let dělal?"
