Aktualizovaný a kompletní rozhovor Jensona Buttona s Eddie Jordanem

Eddie Jordan, sám někdejší pilot a mnohem známější jako majitel stáje, ve které se vystřídalo několik zvučných a nadějných jmen, pohovořil s Jensonem Buttonem o jeho snech. Jak známo, šestatřicetiletý Brit reprezentoval v F1 sedm značek: Williams, Benetton, Renault, BAR, Hondu, Brawn GP a McLaren, ovšem v případě Benettonu s Renaultem a Hondy s Brawnem GP šlo o setrvání v témže týmu, jehož vlastnictví a název byl změněn. Měl po dobu své kariéry někdy přání jezdit ještě v jiné stáji?

Eddie Jordan: Jensone, jen pár otázek před vaším posledním závodem…

Jenson Button: Posledním závodem v F1. Beru si volno, jak bylo uvedeno v kontraktu, ale o tomto závodu uvažuji jako o posledním. Pokud bych za šest měsíců zase chtěl závodit, budu mít šanci se v roce 2018 vrátit. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem odešel, byla skutečnost, že se mi nechtělo závodit příští rok… ale budu mít hezkou šanci, když budu chtít.

EJ: Obraťme nyní tvé myšlenky do doby, než jsi přišel do F1. Měl jsi nějakou ikonu, někoho kdo tě opravdu inspiroval?

JB: Jako pilota jsem měl rád Alaina Prosta, byl to můj hrdina, ale byl jsem samozřejmě hodně malý, když jsem ho viděl závodit. Mojí inspirací byl Michael Schumacher. A stát na startovním roštu s ním bylo fantastické.

EJ: Změnilo se to za těch 16 let?

JB: Moje ikona? To je těžké. Mám k lidem v tomto sportu hodně respektu. Ale mohu říci, že mým hrdinou nadále zůstává Alain Prost. Strávil jsem s ním hodně času a když jsem poprvé řídil vůz F1, bylo to jeho auto. Mám na něj mnoho vzpomínek. Pořád bych si s ním rád sedl a zeptal se ho, proč skončil. Důvod neznám, jen si myslím, že se to v jeho kariéře zdálo příliš brzo.

EJ: Uvažuješ o jiných formách závodění? IndyCars, NASCAR?

JB: Ani o jednom. Rozhodně to bude rallyecross, ať už v americkém nebo světovém šampionátu – jednou bych si tu rád zazávodil. Příští rok si to určitě v nějaké formě splním, a také budu testovat vozy.

EJ: A co Le Mans?

JB: Tam bych si také moc rád zajel. Ale je potřeba využít správné příležitosti, odpovídající piloty a mít jistotu že jsem v dobré sérii. Je škoda, že Audi skončilo. To je o jednoho konkurenta méně, což je svým způsobem smutné, a ani nevím, jak dlouho vydrží Porsche. Je to tedy poněkud ošemetné. Rád bych také závodil v Super GT v Suzuce, což se mi možná příští rok povede… kdo ví, co ještě.

EJ: Koho považujete za svého nejtěžšího soupeře?

JB: Vždy se zaměříte na týmového kolegu. V kvalifikacích to byl pravděpodobně Lewis. V závodě bylo hodně těžké porazit Fernanda… když jedete výborný závod, Fernando je na vás pořád přilepený a vy netušíte, jak se tam pořád může držet. A pokud zajede skvělý závod on, je před vámi. Pořád je tady, nemůžete se ho zbavit.

EJ: Byla Kanada 2011 váš nejlepší závod?

JB: Myslím, že na ni budu vzpomínat. Ale není to můj nejlepší závod, protože jsem v něm udělal spoustu chyb. Nejlepší závod – pravděpodobně Spa 2012 nebo Grand Prix Japonska v Suzuce o rok dříve.

EJ: A nejhorší závod?

JB: Předchozí víkend v Brazílii.

EJ: Kdo je podle vás závodník budoucnosti?

JB: Ricky Bobby – tedy Daniel Ricciardo. Max je úžasný talent a jednou určitě bude bojovat o titul mistra světa, ale líbí se mi, jak se letos Daniel zlepšil. Je už starší, zkušenější pilot, ale nesesype se pod tlakem, to na něm mám skutečně rád. A taky je to dobrý chlap.

EJ: Bez ohledu na roky a tím méně na tvé závodní roky, které období považuješ za nejkouzelnější?

JB: Za mě bych to viděl na 2004, 2005… období desetiválců. Ale také přítlak vozů, jak vypadaly, válka pneumatikářů. To bylo úžasné, měl jsem to období rád, stejně jako doplňování paliva. Vím, že to bylo nebezpečné, ale také to byla zábava.

EJ: Usmíval ses pod vousy, když jsi v Kanadě předjel Vettela?

JB: Vůbec ne jen trošku, ale pořádně. Nejlepší na tom bylo, že do cíle zbývalo osm zatáček a trať byla zatraceně mokrá, pořád jsem na sebe řval něco jako AAAAAAHHHHH! Z posledního místa jsem se dostal do vedení. Byl to skvělý den.

EJ: Co si myslíš o Flavio Briatorem?

JB: Je to vůbec aktuální otázka? Jezdil jsem pod ním v letech 2001 a 2002, je to samozřejmě velmi zdatný obchodník, ale nikdy jsme si moc nerozuměli. Občas mě pěkně shodil, třeba v Monaku mi řekl, že jsem vypadal, jako kdybych si vyhlížel byt a ne závodil. To mi vadilo a samozřejmě to mému postoji k němu nijak nepomohlo. Ale v zájmu spravedlnosti, teď spolu vycházíme mnohem lépe.

EJ: Bernie. Dobrý nebo špatný člověk?

JB: Zná někdo vůbec Bernieho? Je to složité, zdálo se, že můj otec ho opravdu dobře zná. Znal ho z dob před F1, než jsem se narodil – z dob ve východním Londýně. Vždy jsme měli velmi dobré vztahy, za ta léta tomuto sportu hodně pomohl. Ať se to někomu líbí nebo ne, udělal pro něj obrovské množství práce.

EJ: Pokud si odmyslíme Brawn GP, který další vůz jsi pilotoval nejraději?

JB: BAR Honda z roku 2004 byl skvělý. Také McLaren s difuzorem (2011) byl úžasný. Skutečně bylo zábavné ho pilotovat.

EJ: Kdo byl největší hlupák, proti kterému jsi závodil?

JB: Největší hlupák? Nebudu nikoho jmenovat. Asi tak, v F1 jich není mnoho, ale hodně když jedete startovním polem.

EJ: Jsi kvůli odchodu z F1 nervózní?

JB: Za prvé, se závoděním nekončím. Jen odcházím z F1, ale budu dál závodit. Budu závodit, dokud mi nebude sedmdesát, jde jen o to, jestli mi za to někdo zaplatí nebo ne.

EJ: Kdy Tě F1 přestala bavit?

JB: Myslím, že na to je hodně těžké odpovědět. Některé závody se mi letos vůbec nelíbily – třeba Brazílii jsem si ani trochu neužil. Ale například dnes to bylo úplně jiné. Zítra se mi to snad bude také líbit, tak to prostě přichází a odchází. Ale v F1 to takhle nemůže fungovat, tam to musí být pořád.

EJ: Stoffel Vandoorne – správný muž?

JB: Věřím, že ano. Prošel si vším, čím by měl než bude závodit v F1, ve všech kategoriích se dobře předvedl, když vyhrál všechno, v čem začal. Ale vždy je mnohem těžší, když se stanete pilotem F1 a máte smlouvu s týmem jako McLaren. Domnívám se, že věří ve své schopnosti, má práci po boku Fernanda Alonsa. To jsou fakta. Musí si to uvědomit od samého počátku.

EJ: Byl jsi jeden z nejmladších pilotů. Jaký je současný trend, pokud to budeme brát za trend. Je to pro mladé přicházející piloty těžší?

JB: Pokud máte talent, je to jednodušší. Podívejte na mě - když jsem přišel do F1, neměl jsem vůbec žádné zkušenosti. Netušil jsem, jak nastavit auto. Měl jsem za sebou pouze jeden rok ve formuli Ford a další v F3. Nepoužívaly se simulátory a nebylo tolik dat. Teď sedí pilot v simulátoru hodiny a hodiny, nebo jako jsem slyšel v případě Lance Strolla, má dokonce svůj vlastní testovací tým. Má všechny okruhy sám pro sebe... a dva roky starý Williams. V mé době nic takového neexistovalo, hodili nás do studené vody a já se potýkal s bouchajícími motory Williamsu. Ujel jsem jedno kolo a motor vypustil duši, takže pro první závod ani neměl superlicenci.

EJ: Je možné mít v F1 nějaké skutečné přátele?

JB: Myslím, že ano. Mým dobrým přítelem je David Coulthard, také Daniel Ricciardo. On je pro mě pilotem, díky němuž jsem blíž nové generaci. Ale existuje mnoho a mnoho mladých osobností, které se z tohoto sportu rekrutují, což je jenom dobré. Ricciardo má pro F1 masivní význam. Tento sport potřebuje někoho, jako je on. Miluje zábavu, velká osobnost, veselý – něco takového je potřeba. Tenhle sport je jinak příliš vážný. 

EJ: Chtěl bys řídit Ferrari, kdyby se naskytla taková příležitost?

JB: Kdyby se naskytla vhodná situace, rád bych samozřejmě jezdil za Ferrari. Když jsem nastupoval do F1, přál jsem si jezdit ve třech týmech: Williams, McLaren a Ferrari. U dvou se mi to splnilo. Byly během let i jiné možnosti, ale vždy jsem si myslel, že jsem na správném místě.

EJ: Jackie Stewart o tobě v roce 2000 řekl, že jsi pouhé štěně. Připomněl jsi mu to?

JB: Nemůžu si nějak vzpomenout, že něco takového řekl. Ale pamatuju si, jak si myslel, že jsem pro tento sport příliš mladý. Nebyl jsem ani tak mladý jako spíš nezkušený. A podívej, po sedmnácti letech jsem tu pořád a stále závodím v F1.

EJ: Max Verstappen. Každý teď o něm mluví, je to pro F1 závan čerstvého větru?

JB: Myslím, že je pro sport přínosem. Společně s Danielem Ricciardem, oba jsou pro něj skvělí. Jsou to osobnosti, které spolu budou bojovat na špici. Mají velký talent a snad i dlouhou kariéru v F1 před sebou.

EJ: Vyhrál jsi Monako. Kdybys měl příležitost a odpovídající techniku, pokusil by ses vyhrát legendární trojkorunu?

JB: Rád bych vyhrál 24 hodin Le Mans. Byl bych rád jeho součástí, oné krásné týmové atmosféry, kterou jsem měl možnost vidět. Ale IndyCar není nic pro mě.