Osmnáctá velká cena sezóny 2016 zavítá na okruh, který do kalendáře závodů Formule 1 přibyl před 4 roky a který byl navržený známým německým architektem Hermannem Tilkem. Dráha se nachází 24 km za texaským Austinem a divákům poskytuje hezké výhledy i dobrou zábavu - o víkendu jim zazpívá Taylor Swift.
Čeká nás další kolo soubojů mezi Lewisem Hamiltonem, jenž o titul bojuje s Nicem Rosbergem. Ten je letos ve výhodě v podobě 33bodového náskoku. Ferrari se sice ještě ve svých prohlášeních nevzdává boje o druhou příčku s Red Bullem, těžko však v posledních 4 podnicích dožene 50bodové manko - navíc když oproti svému soupeři nezrychluje.
Zajímavější bude duel o čtvrtou příčku mezi Force Indií a Williams, jemuž na ní schází 10 bodů. McLaren na šesté příčce minule v Suzuce vyhořel, sedmé Toro Rosso toho ale nevyužilo. S rok starým motorem bez jakéhokoliv vývoje ztrácejí stále více, proto je nepravděpodobné i vzhledem k 15bodové ztrátě nepravděpodobné, že by se dokázali dostat zpět před stáj z Wokingu.
Délka 12 - 16 metrů širokého okruhu, na kterém letos nebyly provedeny žádné změny (kromě oprav po loňském hurikánu) dosahuje 5 513 metrů (9. nejdelší) a nedělní závod vyhraje ten, kdo jako první absolvuje 56 kol, což představuje vzdálenost 308,405 km.
Mapa okruhu Circuit of the Americas | zdroj: Formula1.com
Pojede se proti směru hodinových ručiček, což je k vidění pouze na dalších čtyřech místech: v Baku, v Singapuru, v Brazílii a v Abú Zabí. To více zatěžuje krční svalstvo pilotů na opačné straně než obvykle (technika s tím nemá problém).
Tilke se při návrhu dráhy inspiroval slavnými místy z jiných tratí: úvod připomíná Sennova esíčka z Interlagos, zatáčky 4 - 6 rychlou pasáž Maggots - Becketts - Chapel ze Silverstone, zatáčky 12 - 15 část okruhu klikatící se stadionem v Hockenheimu a vrcholy 16 - 18 známou složenou osmou zákrutu z Istanbulu. Na piloty v ní působí přetížení 3,9 G po dobu 5 sekund.
Týmy v nastavení budou volit vyšší úrovně přítlaku (3/5), podobné jako v Abú Zabí - ne však absolutní maximum jako v Monaku. Přední křídlo se bude řídit zatáčkami 16 - 18, kde nesmí být auto moc nedotáčivé. V oblasti zavěšení se volí kompromis mezi vysokou stabilitou pro naplno projížděné zatáčky č. 2 - 4 (průměrnou rychlostí 280 km/h) a změnami směru ke konci kola.
Jedenáct zatáček z dvaceti je levotočivých, zbylých devět pravotočivých. Austin obsahuje vskutku pestrou směsi velmi rychlých i pomalých zákrut, místa s prudkým brzděním i plynulých pasáže na sebe navazujících zatáček. Průměrná rychlost na kolo dosahuje v závodě 197 km/h.
Po startu následuje prudké stoupání do první zatáčky | foto: Daimler AG
Dominantou dráhy je první zatáčka (viz video), kde musí jezdci hned po startu na vzdálenosti 280 metrů (z pole position) prudce vystoupat o 30,9 metrů než naslepo zatočí doleva k rychlejšímu úseku (celkové převýšení během jednoho kola činí 41 m). V kopci jsou při brzdění více zatěžovány pneumatiky a zavěšení, na jeho vrcholu auta přicházejí až o 85 % přítlaku.
Možnosti pro předjíždění jsou v Texasu velmi dobré. Mezi 11. a 12. zatáčkou se nachází 1016 m dlouhá rovinka, na níž pojedou monoposty s naplno otevřenou škrticí klapkou po dobu 14 vteřin. Na ní se bude nacházet první DRS zóna - začínat bude 320 m za zatáčkou č. 11 - piloti tak s aktivovaným křídlem před brzděním ujedou 570 m. Časové odstupy pro možnost využití DRS se budou měřit 150 m před zatáčkou č. 11.
Na konci DRS zóny se budou měřit maximální rychlosti (tzv. speed trap), kde by letošní monoposty mohly atakovat hranici 340 km/hod. Druhá, kratší DRS zóna v roce 2014 přibyla na startovní/cílové rovince (80 za zatáčkou č. 20), detekční bod se nachází 65 m za zatáčkou č. 18.
Šest zatáček se projíždí rychlostí pomalejší než 100 km/hod: v 1., 11. a 12., které ohraničují půdorys dráhy, bude rychlost padat až k 75 km/hod. Ve stejném počtu zatáček rychlosti přesáhne 250 km/hod. Nejvyšší boční přetížení piloti zažívají v 16. zatáčce: 3,9 G.
Stav použitých součástí pohonných jednotek před Velkou cenou Spojených států 2016 | zdroj: Petr Hlawiczka / F1NEWS.cz / INCORP images
Motory pracují v prvním a druhém sektoru ve středních až vysokých otáčkách, ale v poslední části se soustředí na rekuperaci energie a stabilitu při brzdění. Začátek kola patří k jedním z nejnáročnějších pro ICE a turbo vůbec. Na konci rovinky pracuje motor téměř při maximálních otáčkách, když stoupá na kopec do první zatáčky.
Pak vozy míří do série esíček až do 8. zatáčky - zde motor pracuje poblíž své maximální kapacity - a na zmíněnou, kilometr dlouhou rovinku, kde mají piloti naplno sešlápnutý plynový pedál po dobu téměř 20 sekund. Po Spa, Monze a Suzuce jde ve druhé polovině sezóny o čtvrtou trať, která je hodně závislá na výkonu motoru.
Turbo se po vystoupání do první zatáčky musí točit rychleji, aby dosahovalo stejného výkonu. Jeho otáčky jsou proměnlivé také kvůli nižší vlhkosti, aby nedošlo k poškození motoru kvůli většímu obsahu kyslíku (aridita si na vnitřních součástkách vybírá svou daň).
MGU-K má šanci se dobít ve třetím sektoru, který se jezdí stylem brzda-plyn. V 1., 11. a v 12. zatáčce otáčky klesají na 7500 ot/min a rychlost na 80 km/h. Brzdění motorem a stabilita zadní části jsou při nájezdech do nich klíčové. Důležité jsou i výjezdy z těchto zatáček a správná odezva motoru, protože po nich následují další rovinky.
MGU-H rekuperuje energii z ICE zejména na dlouhé rovince ve 2. sektoru. Dalším úsekem s konstantní rychlostí motoru a stálým prouděním výfukových plynů jsou zatáčky 2 - 4, kde se MGU-H také dostává ke slovu.
Vysoká převýšení dost zatěžují vnitřní součástky motoru, jelikož úroveň maziva v systémech při nich stoupá a klesá. Týmy s tím však neočekávají žádné problémy - vždyť už mají dostatek zkušeností letos nejen z Indie, ale i ze Spa. Okruh Circuit of the Americas se nachází 152 m n. m (měřeno v boxové uličce).
Spotřeba paliva se pohybuje kolem 1,7 kg na kolo, na plný plyn se jede 59 % vzdálenosti (46 % času). Úbytek 10 kg benzínu se projevuje zrychlením o 0,38 sekundy na kolo.
Detailní údaje o brzdění do všech zatáček v Austinu | zdroj: Brembo
Převodovku čeká 66 přeřazení na kolo, tj. 3696 za celý závod. Hydraulická kapalina pro ovládání spojky, převodovky či posilovaného řízení obíhá pod tlakem 200 barů a při teplotách převyšujících 150 °C.
Brzdí se 17 % času jednoho kola na 11 místech, z toho na čtyřech prudce. Přívod vzduchu musí být optimalizováno tak, aby na konci dlouhé rovinky před brzděním do zatáčky č. 12 brzdy nebyly příliš studené, v následující technické pasáži se však nesmí přehřát. S jejich opotřebením nebudou problémy.
Nejtvrději (jedno z nejnáročnějších míst v celém kalendáři) se zpomaluje na konci dlouhé rovinky před zatáčkou č. 12: ti nejrychlejší musí zabrzdit z 337 na 78 km/h na 127 metrech za 1,35 s. Při přetížení 5,7 G musí na brzdový pedál vyvinout tlak až 187 kg, přičemž výkon brzd dle společnosti Brembo dosahuje 2563 kW.
Pirelli do USA veze super-měkkou (červená barva), měkkou (žlutá) a středně-tvrdou směs (bílá). Trať je na pneumatiky náročná, proto se inženýři budou snažit omezit protáčení kol na výjezdu z celkem 20 zatáček. Nejčastěji budou volit dvouzastávkovou strategii (výměna pneumatik kolem 16. a 34. kola). Limitujícím faktorem je opotřebení předních pneumatik, asfalt je velmi hladký.
Výběr pneumatik pro Velkou cenu Spojených států 2016 | zdroj: Pirelli
Boxová ulička měří 415 metrů a čas kola se zastávkou je jen o 20 s vyšší než letmé kolo bez zajížďky k mechanikům (bez zastávky se dá projet 80km/h rychlostí za 15,7 s).
Z pole position to je do první zatáčky 364 metrů. Pravděpodobnost výjezdu safety-caru dosahuje 75 %. Únikové zóny jsou zde velkoryse prostorné. Jezdí se proti směru hodinových ručiček.
Nejrychlejší kolo závodu zajel v roce 2012 Sebastian Vettel - 1:39,347 min, v kvalifikaci byl v tomtéž roce ještě o 3,6 sekundy rychlejší (1:35,657 min). Loni byl program narušen hurikánem a prudkými dešti, Nico Rosberg byl v neděli přes 1,3 s pomalejší.
VIDEO: Představení amerického okruhu a onboard záběry z vozu Lewise Hamiltona
(zdroj: Formula1.com)
Údaje z roku 2015
Nejrychlejší časy
- 1. trénink: 1:53,989 (Rosberg)
- 2. trénink: -
- 3. trénink: 1:59,517 (Hamilton)
- Q1: 1:56,495 (Ricciardo)
- Q2: 1:56,824 (Rosberg)
- Q3: -
- Nejrychlejší kolo závodu: 1:40,666 (Rosberg)
- Vítězný čas: 1:50:52,703 h; prům. rychlost: 166,888 km/h
- Pódium: 1. Hamilton, 2. Rosberg (+ 2,85 s), 3. Vettel (+ 3,381 s)
- Max. rychlost závodu: 332,3 km/h (Rosberg)
- Počet zastávek: 47
- Vítězná strategie: 2 zastávky (v 18. a v 43. kole)
- Počet normální / DRS předjetí: 47 / 16
Přes 600 fotografií z loňského závodního víkendu v Austinu najdete zde.
