Čím je zajímavý okruh v Koreji? Přehled nejen technických paramterů (+ video)

Jedno kolo v něm měří 5 615 m, a protože je závod vypsán na 55 kol, celková vzdálenost Velké ceny Koreje činí 308,630 km.

Asfalt je zde jemný a povrch bez větších hrbolů. Protože se nejezdí přes obrubníky, které zde většinou chybí, mohou týmy jezdit s vozy velmi nízko nad povrchem, což napomáhá generování většího přítlaku podlahou.

Loni jsme v Jeongamu zaznamenali nejmarkantnější vývoj ze všech okruhů: nejrychlejší čas z kvalifikace byl po pogumování dráhy o 5,302 sec rychlejší než rekord z prvního tréninku. Průměrně přitom okruhy prodělávají vývoj, při němž se rozdíl mezi těmito časy pohybuje kolem 2,5 sec.

Boxová ulička je kluzká a vítr hraje důležitou roli při volbě sedmého rychlostního stupně pro dlouhou rovinku. Velmi nízké úrovně přilnavosti vedly loni piloty v nastavení směrem k nedotáčivosti. Pro dosažení rychlého času je v Koreji potřeba vysokého aerodynamického přítlaku, na předním křídlo o něco méně než v Silverstone či v Suzuce, na zadním křídle podobně jako v Suzuce (blíže Spa či Montrealu, spíše než maximům v Monaku či v Maďarsku).

Mapa okruhu (podklad: Formula1.com)

Průměrná rychlost se pohybovala kolem 200 km/hod, ta maximální na zadní rovince by mohla letos díky DRS dosahovat až 320 km/hod. Piloti svá zadní křídla budou moci během závodu aktivovat 516 m za zatáčkou č. 2, pakliže budou na dostřel 1 vteřiny za soupeřem, což bude měřit čidlo nacházející se 30 m za první zákrutou.

Nachází se zde celkem 18 zatáček, z toho 7 pravotočivých a 11 levotočivých a jezdí se proti směru hodinových ručiček, což je pro piloty o něco náročnější, protože je více zatěžována druhá strana svalstva, než tomu bývá na většině tratí letošního kalendáře.

Okruh obsahuje širokou škálu všech možných zatáček - od těch pomalých, technicky náročných (č. 4 - 6, 15, 16) až po velmi rychlé (č. 7, 8). Nalézt optimální vyvážení a nastavení není jednoduché.

Nejvyšší rychlost dosáhnou na 1 200 m dlouhé rovince mezi zatáčkami číslo dva a tři. Nejrychlejší je osmá zatáčka, kde rychlost neklesá pod 275 km/hod. Hned v té další zažívají piloti po dobu 2 sec přetížení ve výši 3,5 G. Nejpomalejším místem je třetí zatáčka na konci dlouhé rovinky, která se projíždí kolem 65 km/hod.

Meteorologové předpovídají Koreji suchý závod
(zdroj: Formula1.com)

Nároky jsou zde kladeny na všechny prvky motoru, které zde procházejí důkladnou prověrkou. Na nejdelší rovince je zapotřebí síla pro dosažení vysoké maximální rychlosti. Poslední sektor naopak vyžaduje kratší převodové poměry pro menší dávky plynu mezi zatáčkami, a tedy dobrou ovladatelnost motoru.

Převodovka bude muset změnit poměry 56krát během jednoho kola. První rychlostní stupeň se během kola řadí dvakrát, a to v zatáčkách č. 3 a 10.

Celkově se na plný plyn pojede 56 % okruhu, na brzdách piloti stráví 15 %. Z pohledu brzd by se mělo jednat o pohodový okruh, jejich opotřebení bude nízké. Prudce se brzdí pouze na třech místech, nároky na chlazení proto nejsou vysoké.

Zabrat naopak dostanou pneumatiky. Pirelli je letos mnohem agresívnější než Bridgestone (měkká a tvrdá směs) před rokem: pro suchý závod přiveze ty nejměkčí směsi ze svého portfolia - konkrétně super-měkkou (supersoft - červená barva) a měkkou (soft, žlutá barva). Problémem nebude zahřívání, ale co nejvyšší počet kol na super-měkké směsi.

Nejvíce zatěžovanou je pravá přední pneumatika, týmy se zde potýkaly s vysokým opotřebením zadních pneumatik při delších jízdách na měkčí směsi.

Průjezd okruhem v rekordním čase z pohledu Sebastiana Vettela

Nejrychlejší kolo deštivého závodu zde loni zajel Fernando Alonso na Ferrari - 1:50,257 min, suchou kvalifikaci vyhrál Sebastian Vettel s Red Bullem RB6, když své sobotní kolo ujel za 1:35,585 min.