Dva páry "kohoutů" a jedno eso: 5 závodu před koncem, to jsou karty v rukou, se kterými se hraje ve světovém šampionátu Formule 1. Pokr ve kterém se nedá blafovat, a ve kterém Alonso zaznamenal velké znovuzrození. Vítězství v Monze, konečně krásné pro Španěla, protože jej dosáhl pod tlakem ostatních závodníků a excelentní práce týmu, dělá z Fernanda eso na zeleném ubruse, se kterým se musí vypořádat páry pilotů McLarenu a Red Bullu.
Sendvič — pořadí Alonsa se 166 body je jeho hlavní složkou: největší bodovou ztrátu má na Webera, který má 187 bodů a Hamiltona se 182 body; nejmenší na pozicích za ním – Buton se 165 body a Vettel se 163 body. Je třeba dívat se dopředu a postoupit v bodové hierarchii. Konkurence je silná, bodový rozdíl je stále značný: -21 bodů, "rudí" nebyli na všech okruzích tak dobří jako v Monze a navíc musí pokračovat s motory, které už minimálně jednou použili. Na druhou stranu má v kapse uklidňující faktor – Massu – který je schopen Alonsovi krýt záda. A to je velmi důležitá výhoda, kterou další dva týmy v boji o titul - McLaren a Red Bull - nemají.
Využití soubojů ostatních: jeden z klíčů tohoto minišampionátu skládajícího se z 5 závodů, díky snaze Ferrari a velkému jezdeckému zlepšení Alonsa s vyloučením chyb, které ho v minulosti zpomalovaly, spočívá ve schopnosti využití vzájemných soubojů ostatních týmů, kteří mohou díky tomu ztratit tolik cenné body. Je zřejmé, že v Red Bullu panuje otevřená válka Vettela s Webberem, který získává body na trati, ale současně poskytuje pomoc Vettelovi a nezdá se, že by vzájemné sestřelení obou vozů Red Bull v Turecku týmu pomohlo. A nebo v McLarenu, jak se Hamilton snaží, ale nedaří se mu "zbavit se" Buttona, který se svou trpělivostí a prozíravostí je stále ve hře. Díky tomu naděje na vítězství Fernanda Alonsa stále rostou. A tyto předchozí události to jen potvrzují — nesčetněkrát se stalo, že titul ve světovém šampionátu získal pilot způsobem „když dva se perou, třetí se směje.“ Podívejme se na některé z nich.
Rok 1981: Williams závodí s dvojicí Jones-Reutemann, ale hned druhá velká cena onoho roku v Brazílii, pohřbila naději a měla fatální následky. Do boxů povolali Reutmanna, jenž byl na čele, aby dal prostor Jonesovi, který byl druhý, ale Argentinec nezaváhal a vyhrál. Druhý Jones se zdráhal vystoupit na pódium a tak začala válka mezi oběma jezdci, kterou se týmu nepodařilo zažehnat.
Další příklad otevřeného souboje mezi jezdci o titul – protěžovaný Piquet s Brabhamen. V poslední ceně v Las Vegas bojoval o titul mezi sebou Brazilec a Argentinec, Williams vyhrál Velkou cenu s Jonesem, ale ztratil šampionát díky Reutemannovi, který byl pouhý bod za Piquetem.
Osudný defekt během Velké ceny Austrálie 1986
Sezóna 1986, opět stáj Williams: zatímco se Piquet a Mansell ve vnitrotýmovém duelu připravovali o důležité body, Prost je trpělivě sbíral tam, kde mu to charakteristika vozu a okolnosti umožnily.K poslednímu závodu sezony do Austrálie přijel na čele průběžného pořadí Mansell. Oba jeho sokové ztráceli 7 bodů. Zůstával dlouho na dostačující pozici, ovšem náhle jeho levá zadní pneumatika Goodyear nečekaně praskla, čímž se stal vůz jen obtížně ovladatelným. Dokázal nad ním sice získat zpět kontrolu, ale už nemohl pokračovat a odstavil ho stranou od závodní dráhy. Pomalu a smutně kráčel do boxů. Jeho rival Alain Prost vyhrál závod o 4 vteřiny před Piquetem a získal druhý mistrovský titul.
A v nejbližší historii se něco podobného stalo Räikkönenovi na Ferrari: díky bratrovražednému souboji mezi Alonsem a Hamiltonem na McLarenu, "nepořádku" v boxech v Maďarsku mezi něma. Až do poslední úžasné Velké ceny Brazílie, v níž Hamilton měnil všechny barvy a sledoval chyby pomocí tlačítek na volantu, a Alonso, který se houpal na pódiu koukaje na Räikkönena slavícího titul. Nemůžeme ovšem zapomenout, jak si v roce 1974 Regazzoni otevřeně stěžoval na špatné zacházení Ferrari, které upřednostňovalo Laudu, a drama do poslední Velké ceny proti Fitipaldimu na McLarenu.
Massa je klíč — příklady a události, které pomáhají Fernandovi doufat, zvlášť pokud nervy kohokoliv – Vettela ve Spa, Hamiltona v Monze, neodolaly velkému tlaku a zvlášť v domácím prostředí maranellských, kteří odvedli v boxech perfektní práci a aplikovali lepší strategii včetně Massovy pomoci, který se letos na pódiu umístil dvakrát a získal dvakrát čtvrté místo. Zvyšuje to šance v posledních závodech, které budou rozhodující. Využití Brazilce schopného odvádět týmovou práci, se zdá nejen z historického pohledu být esem v rukávu.
