Nové pravidlo ohledně používání paliva mělo neblahý účinek na italskou automobilku Maserati. Dosud se používal benzín s vysokým procentem lihu, avšak od roku 1958 se podle pravidel začal užívat letecký benzín. Maserati se pokusil o vývoj šestiválcového motoru s přímým vstřikováním paliva a následně se pustilo do testování dvanáctiválcového agregátu. Nicméně ani jeden motor nepodával dostačující výkon na zdolání světové špičky a navíc se objevoval jeden technický problém za druhým.
Maserati tak nemělo dostatek financí a možná i chuť vyvíjet další drahé motory a z automobilového sportu se rozhodlo odstoupit. V oficiálním prohlášení obvinila továrna Mezinárodní automobilovou federaci. Především za pozdní zveřejnění pravidel na nadcházející rok, jenž si žádaly velkou a dlouhodobou přípravu.
Kromě „palivového“ pravidla vstoupil v platnost i nový šampionát pro závodní týmy. Pohár konstruktérů byl bodován poněkud rozdílným způsobem, než jej známe dnes. Body se nesčítaly. Bodoval jen jeden vůz na nejvyšší pozici. Pokud tedy stáj Ferrari dokončila závod na prvním, druhé a třetím místě, získala jen osm bodů za první místo. Dalším důležitým pravidlem byl zákaz střídání se jezdců v jednom voze.
U Ferrari se místa v týmu neměnila. Slavným červeným vozům zůstal věrný Mike Hawthorn, Peter Collins a Luigi Musso. Občas, za své zásluhy, dostali příležitost i Phil Hill s Wolfgangem von Tripsem. Avšak v závěru sezóny dostali sedačku natrvalo, bohužel za tragických okolností. Stirling Moss, Tony Brooks a Stewart Lewis-Evans hájili zelené barvy týmu Vanwall. A obhájce titulu Juan Manuel Fangio? Na začátku roku nepomýšlel na žádné ukončení kariéry, ba dokonce naopak. Šuškalo se, že hodlá založit vlastní stáj Ecurie Sud Americaine. Od Maserati měl odkoupit nepotřebné vozy a dokonce byl rozhodnut konečně se postavit na start Indianapolis 500. Bohužel, okolnosti spojené se smrtí na závodních okruzích rozhodli ve Fangiův odchod.
