Nejrychlejší zastávku jsme viděli u Red Bullu, který zvládl přezout Ricciarda v 33. kole závodu za 2,26 sekundy a Verstappena o kolo později za 2,38 s.
Mezi ně se svým kvalitním výkonem vměstnali mechanici Williamsu, jež zdrželi Strolla v 20. kol 2,36 vteřiny a Sirotkina 2,49 s. Do 2,5 s se pak vešel už jen McLaren při přezouvání Alonsa v 21. kole.
Do Velké ceny Španělska startovalo 18 pilotů na měkké směsi, pouze Alonso musel po včerejší kvalifikaci super-měkkou a Ericsson si vybral středně-tvrdou směs.
Deset klasifikovaných jezdců si vystačilo s jedinou zastávkou, tři zvolili dvouzastávkovou strategii a Sirotkin se v boxech ukázal dokonce třikrát. Nejdelší stint předvedl Bottas, jenž ujel 47 kol na jedné směsi středně-tvrdých pneumatik, což představuje 71 % závodu vypsaného na 66 kol.
Podmínky byly proměnlivé: svítilo slunce, spadlo pár kapek (ale nerozpršelo se, byť se někteří piloti v čele s Alonsem neustále vyptávali na déšť) a foukal proměnlivý vítr, což vedlo k tomu, že se přilnavost měnila. Brzký výjezd safety caru a fáze virtuálních safety caru pomohly snížit opotřebení a degradaci pneumatik. Zajímavé bylo, že jsme přesto ke konci u některých jezdců slyšeli důrazné pokyny ke zvolnění kvůli spotřebě paliva.
Závod končil za teploty vzduchu 17 °C, asfalt byl vyhřátý na 26 °C. Nový povrch byl znatelně rychlejší, čelní piloti zajížděli až o čtyři sekundy rychlejší časy než loni, podobným rozdílem padl také traťový rekord.