Pamětníci určitě neomylně vypálí následující údaj - historicky první Grand Prix v dějinách motorsportu se jela právě ve Francii. Byla pochopitelně na hony vzdálená současné podobě, startovalo 32 vozů, startovaly handicapovým způsobem a byla rozdělena do dvou dnů. Dvě šestikolové jízdy na veřejných komunikacích východně od městečka Sarthe byly značně vyčerpávající, vždyť jedno kolo měřilo 103,17 km. Dvoudenní maraton vyhrál Maďar Ferenc Szisz na Renaultu AK, který oněch 1238 km absolvoval za dvanáct hodin a necelou čtvrthodinku k tomu.
Grand Prix Francie pochopitelně nemohla chybět v oficiálním mistrovství světa F1 a během svých 58 ročníků putovala po sedmi okruzích. Nejčastěji to bylo v Magny-Cours, pak následoval oblíbený a supermoderní okruh v Le Castellet. Do výčtu chybí ještě Remeš, Rouen, Dijon-Prenois, Clermont-Ferrand a také - Le Mans.
Aby ale bylo jasno - nejde o onen klasický "velký" Circuit de la Sarthe, nýbrž permanentní trať Bugatti Circuit dlouhá 4,422 km, která zatáčkami Dunlop Chicane a Dunlop Curve kopíruje třináctikilometrovou variantu pro vytrvalostní závod (něco podobného, jako v případě Indianapolisu). Právě tady by se mohla jet v budoucnu znovu Grand Prix Francie, ovšem není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Prezident ACO (Automobile Club de l'Ouest) Pierre Fillon sice formálně oslovil FIA ohledně možného pořádání závodu na Bugatti Circuit, ale sám připouští, že by se jednalo o nevýdělečný podnik.
"Vůbec nic by nám to nepřineslo. Potřebovali bychom investovat 17 nebo 18 milionů eur a tuto částku bychom museli získat ze vstupného. V nejlepším případě bychom zůstali na nule," uvedl pro Le Maine Libre Fillon. Na Bugatti Circuit se pořádají mimo nižší závodní kategorie závody MotoGP, Formule 1 se tu jela pouze jedinkrát, v roce 1967. Dominovala stáj Brabham, když zvítězil její šéf Jack Brabham před Denny Hulmem.