"Celou sezonu jsme si užívali naše 10. narozeniny ve sportu, vrcholem všeho bylo, když bylo všech našich 10 aut minulý týden vystaveno na naší party organizované k zakončení roku. Byla to dobrá šance se zamyslet a podívat se zpět do poslední dekády, ve které jsme se zúčastnili 184 závodů, 50 z nich vyhráli, ulovili dalších 66 podií, 57 pole position a získali čtyři mistrovské tituly.
Vše to začlo v roce 2005, nebo vlastně koncem roku 2004, kdy Red Bull převzal Jaguar Racing, jejich malou továrnu na předměstí Milton Keynes a návrhl to, co se později stalo RB1. Christian Horner byl najmut jako šéf týmu, zatímco zkušený David Coulthard byl najmut jako jezdec. Druhé auto bylo sdíleno dvěma absolventy Red Bull Junior programu: Christianem Klienem a Vitantoniem Liuzzim. Tým tvrdě bojoval ve středu pole a v konstrukterském šampionátu skončil nakonec sedmý.
Aktivity na trati získaly v roce 2006 velkou podporu příchodem Adriana Neweyho. Pod jeho vedením technické oddělení rostlo do síly, RB2 se v průběhu sezony zlepšovalo. Ale první náznak toho, co mělo přijít, se objevil v Monaku, když DC pro tým získal první podium - 3. místo.
V roce 2007 přišlo první auto Adriana Neweyho, RB3, které tým posunulo na páté místo v šampionátu. Byl to první Red Bull poháněný Renaultem a první Red Bull pilotovaný Markem Webberem. Tou dobou jak francouzské koně [pod kapotou] tak i Aussie Grit [přezdívka Marka Webbera] pomohly týmu ve velkém pokroku, nicméně nejlepším výsledkem na trati zůstalo třetí místo Marka Webbera na Nürburgringu.
Hodně se toho dělo také v pozadí. Vybavení se zvětšovalo, byli nabíráni noví zkušení lidé nebo povyšování ti stávající a byla budována infrastruktura potřebná k bojům o vítězství. Vrcholem RB4 byla Grand Prix Kanady, na které David získal 62. a také poslední podium své zářné kariéry. Krátce poté oznámil svůj úmysl skončit.
Davidovo místo pro rok 2009 zaujal Sebastian Vettel. Komplexní změna pravidel pro tento rok dala týmu možnost postavit kompletně nové auto - RB5. Ukázalo se být špičkovým a jezdci neztráceli čas a udělali z něj vítěze. Sebastian Vettel získal pro tým první vítězství na třetím závodu v Číně. Dalších pět vítězství, včetně prvního v kariéře pro Marka Webbera, následovalo a tým skončil v šampionátu druhý.
Byl to stabilní pětiletý progres, ale teď přišel útok: RB6 vyhrálo v roce 2010 devětkrát a jak Webber tak i Vettel byli uchazeči o titul. Tým si v Brazílii na předposledním závodu zajistil první titul mezi konstruktéry a Sebastian si vyjel titul mezi jezdci ve vzrušujícím finálovém závodu v Abú Zabí.
Úspěch roku 2010 poskytl odrazový můstek pro dominanci v roce 2011. RB7 s tuctem vítězství hnalo Red Bull k druhému titulu mezi týmy a Vettela k další korunce mezi jezdci a spoustě nových rekordů, včetně nového měřítka v podobně 15 pole position za sezonu.
V roce 2012 bylo více šrotu. Šest různých týmů vyhrálo závody v neuvěřitelně vyrovnané sezoně, ale osm vítězství v podání RB8 stačilo k zajištění Konstrukerského titulu na Circuit of the Americas, zatímco Vettel si se ziskem svého třetího titulu počkal až na dech beroucí finálový závod v Brazílii.
Rok 2013 byl mnohem přímočařejší. Oba tituly byly v kapse už v Indii, když zbývaly do konce ještě tři závody - ale Vettel pokračoval, když pro RB9 ustavil nový rekord v podobě devíti po sobě jdoucích vítězstvích. To týmu se podařilo poprvé předvést zastávku pod dvě sekundy.
David Coulthard v Kanadě 2005
(foto: Sutton Motorsport Images)
A jaká byla naše desátá sezona? Změna byla ve vzduchu. Mark Webber odešel, byl nahrazen Danielem Ricciardem, dalším produktem Red Bull Junior výrobní linky. Mezitím prošla technická pravidla F1 velkým restartem s novými hybridními motory a komplexním předělání pravidel týkajících se aerodynamiky.
Před sezonou věci nevypadaly moc dobře. Zatímco některé elementy RB10 napovídaly, že bude důstojným nástupcem svého předchůdce, tak některé elementy potřebovali předělání. A navíc, veškerý přítlak na světě by nebyl dostatečný, když se Formule 1 vrátila k formuli ovládané koňskou silou [výkonem] a začlo být jasné, že jí nemáme dostatek. Nicméně RB10 i tým překvapily mnoho lidí tím, když se kvalifikovaly a v závodech dojížděly v popředí už od prvního závodu.
Vzhledem k tomu, že v předsezonních testech jsme neujeli více jak 20 kol po sobě, tak se jednalo o ohromný obrat. Danielova diskvalifikace z podia v Austrálii byla hořkou ranou, ale on i tým se skvěle vrátili s podiovými umístěními ve Španělku a v Monaku, pak přišlo jeho první vítězství v Kanadě. Pro tým to byl skvělý den a jednoznačný vrchol sezony - a šlechetnost našich rivalů, kteří mu gratulovali cestou domů, dokázala, jak populární jeho vítězství bylo.
Daniel na to navázal ještě dalšími dvěma vítězstvími: Nakonec oceněný taktický triumf v Maďarsku a flat-out jízda ve Spa-Francorchamps. Během roku předvedl jak Daniel tak Seb také několik dalších podobně dobrých jízd a tým také předvedl několik skvělých výkonů, které možná nebyly pro oko zvenčí tak viditelné. To vše nás dělá velmi hrdými. Během sezony se možná neukázaly všechny naše vrcholy, ale určitě nám to dalo několik skvělých vzpomínek. Od roku 2015 a RB11 samozřejmě očekáváme více."
