"Během několika posledních dní jsem nemohl přestat myslet na Julese Bianchiho po jeho těžké nehodě při GP Japonska. Je to tak smutné, protože je momentálně v tak těžkém stavu v nemocnici. Skutečně se za něj šíleně modlím, protože se o lidi hodně bojím a doufám, že to dobře dopadne. Jeho incident z minulého týdne ze Suzuki se mohl stát komukoliv z nás.
Je velice zvláštní být zde v Rusku na dalším závodu, ale takový život občas je. Jen doufám, že tu budeme mít bezpečný víkend. Všichni máme pro tento závod na helmách zprávu podporující Julese a já cítím, že s ním soucítíme a že je tu duševně s námi.
Julese moc dobře neznám, ale z toho, jak ho znám, tak je dobrým klukem se svělým talentem a schopnostmi. Jules je opravdový závodník a já si myslím, že by chtěl, abychom pokračovali. Vím, jak bych se cítil, kdyby se něco podobného stalo mně. Chtěl bych, aby na mě byli lidé hrdí a pokračovali. Jako závodní jezdec si nikdy neděláte iluzi o možných rizicích, o kterých tu mluvíme. Pohybujeme se vysokými rychlostmi a jde o hodně.
Rizika, které s mou prací souvisí se bojím. Ale v autě se nemůžete bát, protože by to nefungovalo. Nemůžete najet do zatáčky a říkat si: 'Kdybych zabrzdil moc pozdě, tak by se stalo toto' nebo 'brzdy mohou selhat' nebo něco takového. Musíte být psychicky silní a věřit jen v pozitivní věci. Ale kdykoliv nasedáte do auta, tak akceptujete všechny ty věci, které se mohou stát.
Na Bianchiho mysleli i lidé dnes v Rusku
(foto: Pirelli)
Když mi bylo devět a jezdil jsem motokáry, tak jsem viděl, jak jeden mladý jezdec umřel. Jeden můj dobrý kamarád, který toho jezdce dobře znal, kvůli tomu přestal se závoděním. Ale do moji mysli to nikdy nijak nevstoupilo. Pro mě jako dítě to bylo velice traumatizující. I teď si vzpomínám, jak jsem s ním stál na bariéře vedle trati před startem závodu a jak jsme se smáli a vtipkovali. A další věcí, kterou vím, je to, že jsem byl na jeho pohřbu. Bylo to poprvé, co jsem kdy na pohřbu byl.
Je velmi těžké dostat to teď z mé mysli po tom, co se stalo Julesovi. Věci jako tato opravdu otevřou vaše obzory. Špatné věci se lidem stávají, ale svět jde dál, což je docela smutné. Ale nezmění to mé myšlení, že chci být závodníkem v F1. Miluji tento sport, je to věc, kterou dělám nejlépe, věc, ve které se cítím nejlépe, kde se nejvíce vyžívám, bez nějakých restrikcí na to, co mohu dělat. Když sednu do auta, tak se cítím volný. Potěšení ze závodů je něčím, co nezažijete nikde jinde. Je to více než vášeň. Jsou to naše životy.
Ten incident nevyhnutelně znamenal to, že se každý i mimo prostředí F1 začal zajímat o bezpečnost, ale to je něco, o čem se v tomto sportu bavíme stále. Takovýchto incidentů je opravdu málo, ale když už se stanou, tak to každému připomene, že je to vážné. FIA pro nás všechny stále dělá skvělou práci, hodně se snaží. Neustále diskutují bezpečnost s jezdci. Je to jejich priorita číslo 1 a zlepšuje se to každým rokem. Jsem si jistý, že kdokoliv další by odváděl dobrou práci, kdyby jim pomáhal v tom, aby to vše pokračovalo."