Oficiální název: Bahrajnský stát
Hlavní město: Manáma
Rozloha: 665 km2
Počet obyvatel: 667238
Hustota zalidnění:931 lidí na km2
Státní zřízení: absolutní monarchie s poradní sborem
Časové Pásmo: GMT + 3 h
Administrativní dělení: 12 magistrátů, Al Hadd, Al Manamah, Al Mintaqah al Gharbiyah, Al Mintaqah al Wusta, Al Mintaqah ash Shamaliyah, Al Muharraq, Ar Rifa' wa al Mintaqah al Janubiyah, Jidd Hafs, Madinat Hamad, Madinat 'Isa, Juzur Hawar, Sitrah
Nezávislost od: 15. srpna 1971
Měna: bahrajnský dinár (BHD) =1000 filsů
Kurz: 1 BHD = 89,38 Kč
Úřední jazyk: arabština
Délka pobřeží: 161km
Průměrný věk muže: 31
Průměrný věk ženy: 25
Hrubý domácí produkt na osobu: 7640$
Počet km silnic na 1000 m2 půdy: 294
Počet obyvatel na 1 lékaře: 775
Procento populace, které je gramotné: 85%
Nezaměstnanost: 6 % (1999)
Průmyslová odvětví: těžba a zpracování ropy, bankovní a obch. centrum
Zemědělství: pěstování citrusů, lov racků, krabů a mořských hub
Přírodní zdroje: minerální prameny, ropa
Nejvyšší hora: Jabal ad Dukhan - 122 m n. m
Nejnižší bod: Perský záliv - 0 m n. m
Největší město: Manáma (195.000 obyvatel)
Přírodní nebezpečí: periodická období sucha, písečné bouře
Silnice v km: 3261
Přístaviště: Manama, Mina Salman, Sitrah
Vojenská služba: ve věku 15 let
Náboženská příslušnost: pravoslavní 7%, muslimové 86%
Historie a vývoj oblasti a státu:
Bahrajnský stát se nachází na 33 ostrovech v Perském zálivu. Podnebí je zde suché tropické, spadne jen mezi 50 - 100 mm srážek ročně.Stát je hospodářsky vyspělý, je významným střediskem finančních služeb.
Emirát Bahrajn, skupina ostrovů v Perském zálivu, vyhlásil 14. srpna 1971 nezávislost na Velké Británii. V r. 1975 rozpustil šejk Chalífa ibn Salmán Ál Chalífa parlament a od té doby vládne jako autokratický kníže se svým početným příbuzenstvem, které tvoří vládu.
Bahrajnské ostrovy (Bahrajn a několik ostrovů u pobřeží Kataru) byly osídleny už v dávné minulosti (od 3. tis, př. Kr.) a byly důležitým překladištěm zboží v obchodu mezi Babylonií a povodím řeky Indus. V 7. stol. n. l. Bahrajn dobyli Arabové, v r. 1515-1602 byl pod portugalskou nadvládou a v období r. 1602-1782 (s několika přestávkami) pod nadvládou perskou. Dynastie Ál Chalífa, která se v r. 1783 dostala v Bahrajnu k moci, byla v 19. století nucena v zájmu zachování nezávislosti na sousedních zemích hledat oporu ve Velké Británii. Bahrajn se r. 1867 stal britským protektorátem.
V r. 1932 se začala těžit ropa. Do r. 1958 byl Bahrajn sídlem britského rezidenta v Perském zálivu a nejdůležitější základnou v celé oblasti zálivu. Po vyhlášení nezávislosti stáhla Velká Británie z emirátu svá vojska a podepsala s Bahrajnem smlouvu o přátelství, která však neobsahuje žádné obranné závazky. V r. 1971 vstoupil Bahrajn do Arabské ligy.
Když se Národní shromáždění, zvolené dva roky předtím, zdráhalo schválit vládou předložený zákon o bezpečnosti, bylo 27. srpna 1975 rozpuštěno. Od té doby vládne bez parlamentu šejk Ál Chalífa, který je ve své funkci už od r. 1970. V prosinci 1981 došlo k pokusu o státní převrat. R. 1991 byla podepsána dohoda o vojenské spolupráci s USA. Kromě vývozu ropy vděčí Bahrajn za významné hospodářské postavení především své roli důležitého mezinárodního finančního centra Blízkého východu.
A nyní k závodnímu víkendu – přehled programu 1. ročníku GP Bahrajnu:
Pokud se rozhodnete navštívit tuto novou Grand Prix, zde jsou ceny letenek dle tarifů:
Pro cestu do Bahrajnu:
Pro cestu zpět do Prahy:
Tento článek vám měl alespoň trochu přiblížit tuto krajinu, která bude novým hostitelem Evropě velmi populárního motoristického sportu. A protože se zde budeme setkávat i v budoucnosti s rychlými koly, bude dobré také vědět něco o historii Bahrajnu.
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí, Michal Sláma, Letenky.cz
