1961 Monaka: Vydatný předkrm XII. ročníku F1

Stáj Ferrari přijelo do Monte Carla s dvěma druhy pohonných agregátů. Nový šestiválcový motor byl určen pro Richieho Gintera, jenž v minulé sezóně imponoval Enza Ferrariho natolik, že si jej ponechal i na rok 1961. S ověřenými motory nastoupili Phil Hill a Wolfgang von Trips. I přes tento fakt však dával agregát o čtyřicet koní více než motory Climax.

V kvalifikaci byl zdaleka nejhorší loňský šampión Jack Brabham, za svým týmovým kolegou Brucem McLarenem zaostal o více jak čtyři vteřiny. Brabham si totiž nabral velké sousto. Kromě závodu v Monte Carlu absolvoval ještě kvalifikaci na blížící se americký závod Indianapolis 500. Jakmile odjel čtyři měřená kola ve staré cihelně, sedl na letadlo a odcestoval do Evropy, kde bez odpočinku krotil vůz v úzkých ulicích Monaka. Přestože byl ze všech nejpomalejší, dostal od pořadatelů příslib, že pokud se v neděli vrátí, bude startovat z posledního, šestnáctého místa. Tomu se říká privilegium dvojnásobného šampióna, se kterým se můžeme setkat například v současné sérii NASCAR.

Prvním jezdcem, jenž odstartoval boj o pole-position byl zatím příliš neznámý Jim Clark. Čas zajel slušný, ale při druhém kole v nájezdu do zatáčky Ste Devote ustící nahoru do kopce ke kasinu, nezvládl řízení. Dostal smyk a zastavil se až o stojící budovu. V druhé kvalifikaci havaroval i jeho týmový kolega Innes Ireland. V plné rychlosti na konci tunelu ho zastil defekt zavěšení, Ireland mohl pouze jako pasažér doufat ve šťastný konec. Hrozivou havárii přežil, ale pohmožděny a zlomená noha mu uštědřily dočasnou stopku. Pro tým Lotus pohroma - pro netovární piloty místo na startu navíc, neboť o účast na nedělním závodě usilovalo dvaadvacet jezdců.

Ačkoliv Stirling Moss na soukromém vozu Lotus, pod vedením Roba Walkera, startoval z pole-position, po signálu Louise Chirona šel do čela Richie Ginter. Po čtrnáct kol Moss sledoval a studoval jeho jízdní styl. Ginter měl za úkol ihned vyrazit do čela a uhnat favority zatímco Phill Hill s von Tripsem měli čekat v povzdálí na příležitost. Brzy začal třetí Bonnier nepříjemně dorážet na Mosse, ale Brit si zachoval chladnou hlavu a v patnáctém kole předjel vedoucího Gintera. Bonnier využit situace a rozhozeného Gintera též překonal. V tu chvíli zaúřadoval vedoucí stáje Ferrari Carlo Chitti a signalizoval Hillovi zrychlit. Američan předjel týmového kolegu a nakonec i Bonniera.


V polovině závodu se Moss odtrhnul od pronásledovatelů na celé čtyři vteřiny – největší rozdíl v závodě. Phil Hill, jehož trápil snižující se účinek brzd, dával znamení Ginterovi, který jel za ním, aby zaútočil na vedoucího jezdce. Moss strategii novou strategii zpozoroval a začal zrychlovat. V 84. kole zajel do té doby nejrychlejší kolo závodu. Diváci v Monte Carlu, kteří se v závodění vyznají, propadali hysterii. Zkušení lidé v depu byli ohromeni. Věděli, že Moss dokázal něco, co se snad ani dokázat nedalo. Rob Walker, majitel vozu, který Moss řídil, sám jezdec amatér, po závodě řekl: „Několik posledních okruhů jsem přestal pozorovat závod, už jsem se na to nemohl dívat, nemohl jsem to vydržet.“

Na rovných úsecích stačilo ferrariho závodníkům, aby jednoduše sešlápli plyn a větší výkonností získávali převahu.  Ale v zatáčkách, vlásenkách a vracečkách to bylo něco jiného. „Ginter na mne tlačil, já jsem ujížděl ze všech sil, a on byl přece celou dobu za mnou. Nedaroval mi ani centimetr. On sice ani centimetr nezískal, ale mně ho taky nedal. Při každém průjezdu cílem jsem viděl jak Ferrari signalizuje Ginterovi “Give All“ – dej do toho všechno,“ vzpomínal Moss.

Moss si dojel pro své třetí vítězství ve Velké ceně Monaka. Ještě v posledním kole stihl von Trips rozbít svůj vůz. Měl ovšem takový náskok, že byl nakonec klasifikován na svém dosavadním čtvrtém místě. Bylo to vítězství pro Stirlinga Mosse, lidské bytosti s mimořádnou zručností, nad Ferrari 156, mimořádným vozem.  „Osamocený Stirling byl horší o vteřinu na kolo“, prohlásil po závodě s velkorysým obdivem Wolfgang von Trips.

„Jel jsem na hranici. Snažil jsem se každou zatáčku, každé kolo jet co nejrychleji, a to nejméně na dvaadevadesáti ze stovky okruhů. Tento způsob jízdy byl úžasně únavný, tak velice únavný, že většina lidí si ani nedovede představit, co to pro závodníka znamená,“ shrnul své památné vítězství Stirling Moss, jehož zásluhou poprvé značka Lotus triumfovala. Ovšem o tovární tým Lotus tentokrát nešlo.

VÝSLEDKOVÝ SERVIS: F1NEWS.CZ

VÝSLEDKOVÝ SERVIS: F1NEWS.CZ