DISKUZE K ČLÁNKU Proč výsledky testování v moderních aerodynamických tunelech stále zaostávají za realitou

Týmy stále vyhrazují spoustu zdrojů na testování v aerodynamických tunelech a na jejich vylepšování. V dnešním článku se zaměříme na to, proč je v nich přes pokroky v poznání a moderní vybavení stále tak obtížné se přiblížit realitě a proč v nich není možné vytvořit perfektní ekvivalent skutečného prostředí.

 zpět na článek přehled všech diskuzí

Diskuze: Proč výsledky testování v moderních aerodynamických tunelech stále zaostávají za realitou

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 9, poslední 22.02.2014 11:31 Vložte komentář

Nejlepší názory

» Tomur (Hlasovalo 20 lidí) 15.02.2014 09:54
Děkuji redakci za zajímavé čtení a … »
» Petr (Hlasovalo 9 lidí) 15.02.2014 15:54
Díky. To, že by dnes aerodynamický tunel… »
» hixaxon (Hlasovali 2 lidé) 21.02.2014 17:35
poděkování Protože díků za skvělý technický… »

Zobrazit příspěvky: Podle vláken Podle času

  • hixaxon

    hixaxon

    89.177.88.XXX
    poděkování Protože díků za skvělý technický článek není nikdy dost (a alespoň já chci, aby se alespoň občas takové objevovaly), Petře děkuji!

    Bohužel jsem se k přečtení dostal až dnes, tohle byl pekelný týden.

    Mám dotaz, maximální rozměry tunelu jsou taktéž regulovány, nebo bych teoreticky (hypoteticky, s pekelnými náklady) mohl postavit nějaký 50m široký a 20m vysoký, kde by se (téměř) eliminoval tunelový efekt a s "3D" podlahou lépe simulovaly zatáčky?

    + 2 / − 2

    ohodnotit kladně záporně

    Reagovat Nahlásit
    • Petr

      Petr

      78.157.160.XXX
      Ahoj a díky. Max. rozměry tunelu nejsou regulovány, pouze velikost modelu (max. 60 %). Týmy jsou ale v tomto limitovány samotným designem tunelu, výkonem ventilátoru (jsou to opravdu žrouti energie) a v neposlední řadě penězi.

      + 1 / − 1

      ohodnotit kladně záporně

      Reagovat Nahlásit
  • Tomur

    Tomur

    95.173.85.XXX
    Děkuji redakci za zajímavé čtení a pseudoodborníkovi Kapříkovi za obvyklý komentář 19

    + 20 / − 1

    ohodnotit kladně záporně

    Reagovat Nahlásit
  • Kapor

    194.160.178.XXX
    Áno je to priblíženie realite,... ...nájdenie najlepšieho kompromisu aerodynamického balíka pre danú trať, ale nastavenie a vyváženie všetkých štruktúr monopostu v závislosti na ich deformáciách a iných zmien v realite, je otázkou predsezónnych a sezónnych testov a tiež čas počas tréningov, kedy je možné na auto namontovať rôzne prídavné štruktúry s čidlami včetne kamier, ktorých snímky potom aerodynamici podrobne skúmajú v závislosti na čase, ako sa jednotlivé parametre týchto dielov menia počas jazdy po trati a ovlplyvňujú regulovanú sústavu, ktorým je monopost F1, so všetkým, čo k nemu patrí, ktorá musí byť nastavená tak, aby všetky premenné boli v pásme regulácie a počas závodu pri danom nastavení boli rýchlo a veľmi dobre vyregulované, auto bolo dobre ovládateľné a jazdec sa v ňom výborne cítil a dosiahol čo najlepší čas v tréningu, nielen na jedno kolo, ale bol konzistentný počas celého závodu. U lietadiel je to jednoduhšie preto, lebo tam je tých premenných omnoho menej napr.: nedochádza k prudkému brzdeniu, jazda do zákruty je celkom iná, lietadlá neletia za sebou ...atď a takto by sme mohli pokračovať, čo by bolo úplne zbytočné. Stačí povedať, že jazda závodného monopostu sa riadi inými zákonitosťami, ako let lietadla a tomu musia byť prispôsobené podmienky, ktoré sú len priblížením k skutočným hodnotám a zvyšok musí byť úlohou testov, postavený tak, aby sa vychytali všetky ostatné nezhody, ktoré by mohli narušiť dobrú a bezporuchovú prevádzku monopostu F1. 01

    + 10 / − 15

    ohodnotit kladně záporně

    Reagovat Nahlásit
  • Mobil1

    90.177.148.XXX
    Hezký článek, ale... Děkuji za hezký článek, ale až tak úplně nesouhlasím s tvým závěrem,

    S aerodynamickým tunelem mám nějaké zkušenosti, pár měření a experimentů jsem v něm prováděl, nic světoborného sice, ale jsem přesvědčen, že aerodynamický tunel by k vývoji velmi konkurenceschopného vozu stačil. Problem jsou omezení, kterými jsou týmy svazovány. Pouze ty vedou k tomu, že týmy nevytěží z tunelu vše co by mohly. Souhlasím, že problem jsou náklady, ale ne fyzika.

    Jako příklad uvedu letectví. Většina letadel se vyvíjí a testuje v tunelu už desítky let a žádné CFD tehdy nepotřebovali. A tam by to byl zatraceně velký problem, kdyby výsledky z tunelu nekorespondovali s realitou.

    Jinak taky trochu váhám nad tou definicí, že tunel není nic víc než počítač simulující realitu... Aerodynamické tunely se používají opravdu hodně dlouho a v té době moc výkonných počítačů k dispozici nebylo. Počítače samozřejmě hrozně pomáhají, ale pořád je to podpůrný prostředek provádějící výpočty na zakládě naměřených dat a podobnostních čísel z tunelu...

    + 12 / − 10

    ohodnotit kladně záporně

    Reagovat Nahlásit
    • Petr

      Petr

      78.157.160.XXX
      Díky. To, že by dnes aerodynamický tunel nestačil, slýchávám od mnoha aerodynamiků. Pokud vám nestačil ten článek, kde je několik pádných důvodů, pak si všimněte třeba toho, jak a proč se všechny (i špičkové) týmy stále trápí s korelací.

      To srovnání s letectvím je poněkud irelevantní. Létá se už více než 100 let a letadla se kdysi (cca od r. 1916) vyvíjela bez počítačových simulací v tunelu, ale proč? Kdy začalo být CFD na použitelné úrovni a od kdy je dostupný potřebný hardware?

      To, že jsou tady aerodynamické tunely mnohem déle neznamená, že by v letectví žádné CFD nepotřebovali (a bez něj si již vývoj letadel dnes nelze představit), ani to, že by v F1 bez něj kdysi nedokázali vyvinout vůz - v F1 také před 30 - 50 lety žádné CFD nepotřebovali 03 Navíc požadavky a potřeby leteckého a F1 průmyslu se v oblasti aerodynamiky trochu liší.

      + 9 / − 3

      ohodnotit kladně záporně

      Reagovat Nahlásit
      • Mpbil1

        90.177.148.XXX
        Právě, že letadla vyvinutá v minulých desetiletích s pomocí tunelu jako např u nás L-39, L-410, v SSSR MIG 29, SU27 mají nadčasovou aerodynamiku, která se používá prakticky dodnes jako základ pro všechny následovníky.

        Samozřejmě u auta tam bude víc vlivů jak popisuješ v článku, ale spousta se jich vyskytuje I v letectví:

        rozdíly teplot - dokonce extrémnější než u F1 (+50°C - 50°C)
        pružnost dílů
        simulace zatáčení - letadla taky zatáčí (respective obtékání není vždy kolmo na nosné plochy a trup) atd.

        Ale nechci moc rozumovat, když to říkají kostruktéři F1 tak to asi bude jak říkáš.

        Mimochodem, tunel McLarenu jsem měl možnost vidět cca 9 let zpět a moc velký dojem na mě neudělal. To náš tunel na škole byl teda lepší, větší lépe vybavený...

        Měj se hezky,

        + 4 / − 3

        ohodnotit kladně záporně

        Reagovat Nahlásit
        • anonym

          93.153.124.XXX
          Je pravdou, že problematika aerodynamiky je v zásadě stejná pro všechny aplikace,nicméně letectví a F1 pracují s trochu odlišnými podmínkami, což se týká i zaměření aerovýzkumu. To, že se vše dostalo v F1 do jistého extrému je dané jednak pokrokem v technologiích (počítače, měřící systémy atd.) a taky díky tomu, že vůči konkurenci každý detail hraje roli to je jen konstatování , nikoliv objev 04 ) . Byly doby, kdy si F1 vystačila s jednoduchým křídlem a letectví těžilo jenom z poznatků v tunelech. Nicméně to už nestačí v obou oblastech. Na stranu druhou ale najít nástroj, který imituje skutečnou realitu je v tuhle chvíli (a pravděpodobně i dlouho do budoucna) nemožné i kdyby prostředky byly neomezené. Tenhle problém se pak netýká jenom aera, ale i vývoje dalších systémů (napadají mně třeba pneu). Finance pochopitelně dokáží podpořit další výzkum s ohledem na zpřesňování metod, ale každý ví, že v detailech už mohou růst náklady exponenciálně.

          + 3 / − 2

          ohodnotit kladně záporně

          Reagovat Nahlásit

Aktuálně

Fernando Alonso se stal smutným hrdinou sprintu (ilustrační foto)

GP ČÍNY - Sprint ovládl Verstappen, dramatický boj o bronzovou příčku

Pohled na startovní rovinku v Číně

GRAFIKA: Startovní rošt sprintu v Číně - McLaren s Mercedesem z 1. řady

Norrisovi se podařilo ovládnout povětrnostní ruletu v Šanghaji (ilustrační foto)

Kvalifikaci sprint v Číně ovlivnil déšť a traťové limity, Norrisovi pršelo štěstí

Lance Stroll využil podmínek na trati

V Číně hořelo, trénink rozhodly poslední minuty, vynesly na piedestal Strolla

Pohonná jednotka Hondy

Honda odhaluje ambiciózní cíl pro svůj návrat do F1 v roce 2026

Lando Norris po startu zádovu v Austrálii

McLaren doufá, že i letos dokáže ve vývoji předčit své soupeře. Kdy nasadí další novinky?

Lewis Hamilton s Mercedesem W15 v Bahrajnu

Alonso už nepovažuje Mercedes za atraktivní. Zůstává u Aston Martinu, opět s Hondou za zády

Sebastian Vettel

Vettel k Mercedesu a Sainz k Red Bullu? Vyjádřují se Russell i Marko

Max Verstappen s Red Bullem RB20

"Maxe už letos nikdo nedostihne," mrzí Wolffa. Hamilton odešel z tiskové konference

Alexander Albon a celý Williams zatím mají ke spokojenosti hodně daleko

PROHLÁŠENÍ po GP Japonska: Rozjásaný Cunoda, pohřební nálada u Williamsu

Průběžné pořadí šampionátu:

1. VERSTAPPEN, 2. PÉREZ, 3. L... Celé pořadí

dní | hod | min | sek

reklama

Doporučujeme

Zprávy odjinud

reklama