DISKUZE K ČLÁNKU Piloti vybírají nejúžasnější okamžiky z historie F1

VC Brazílie 2006, Schumiho ,,poslední" závod, ve kterém se propadl na poslední místo a vyškrábal se pak na čtvrté, dojezd VC Brazílie 2008 a jak si Mark Webber sundal ve VC Brazílie 2013 helmu ještě ve Formuli a objel bez ní celý okruh a samozřejmě VC Kanady 2011 a Vettelova chyba :) Bohužel jsem ročník 1995, takže o nejlepší éru Formule 1 jsem přišel :/

Dijon 1979 (Arnoux vs. Villeneuve), Monza 1971 (jediné Gethinovo vítězství a neustálé předjíždění mezi prvními 5 vozy), Nürburgring 1957 (Fangiova stíhací jízda), Donington 1993 (Sennův famózní závod v dešti), již vzpomenuté Monaco a překvapivé Patreseho prvenství a pak posledni vítězství stájí BRM (Beltoise v roce 1972) a Ligier (Panis v roce 1996) na této trati, Clarkova stíhačka v Monze atd..
Ono toho je daleko více, kdo pamatuje starý Nürburgring či původní Spa, tak tam by se toho také našlo hodně.

Jasně, že Dijon 1979. A vlastně všechny souboje Gillese bych hodnotil nejvýše. Je to těžké vybrat nejlepší závod, či souboj, ale určitě nic z posledních let mi moc v paměti neuvízlo.

Když jsem si přečetl nadpis článku, hned jsem věděl, že je od RoBertina a že si to musím přečíst v klidu, až budu mít dostatek času. Pěkný článek, zajímavé téma ke kterému lze diskutovat.
Navíc, když jsem si přečetl i všechny příspěvky, zaujal mne fakt, že, až na jedinou výjimku (pro mne nepochopitelnou) "rock", jsou všechny příspěvky bez mínusek. Tedy docela pozitivní téma.
No a můj pohled? Mám to podobně, jako tom11. Též mám rád, když bezejmení překvapí.
A tak: Hunt s Heskethem v Holadnsku 1975, Brambilla v Rakousku v témže roce. Sennova stíhačka v Monaku 1984, nebo Vettel v Monze 2008. Vždycky pršelo a tito piloti prokázali, že s lepšími auty by patřili ke špičce. Některým se podařilo získat sedačku v TOP týmech a mé tušení prokázat, jiným nikoliv.
A ještě dodatek, který sem zcela určitě nepatří: Ericsson vzpomenul Ronnieho Petersona. Můj nejsmutnější okamžik byl, když jsem se dozvěděl o jeho smrti... ale to třeba bude téma pro příští článek...

Já vím, že těch závodů je spoustu,ale za mě vybírám Maďarsko 89.Celý víkend,předkvalifikace,tréninky ,Senna s Prostem v boxech McLarenu,Berger s Mansellem ve Ferrari...Byla to první GP co jsem navštívil a bylo to něco super.A když v neděli Mansell vyhrál...To pro mě jako pro fandu F1 a hlavně Ferrari....To prostě ani nejde popsat.Ale jak říkal můj kamarád,srali jsme magi v kostkách.Omlouvám se za ten vulgarismus ale to k tomu patří...

Můžu hodnotit pouze to co jsem v té době viděl alespoň v televizi. Vypíchnout nejlepší je hrozně těžké ale za mě: Villeneuve vs. Arnoux - Dijon 1979 a na stejné úrovni závěr GP Španělska 1981 v Jaramě kdy pět vozů projelo cílem v rozmezí 1,24 s. a zvítězil Villeneuve na tehdy tragickém Ferrari Ještě teď když si na to vspomenu se mně spotí záda a běhá mi po nich mráz

pro mě jsou nej okamžiky všechny nečekané úspěchy "bezejmenných". první vítězství Jordanu s Damonem Hillem v ´98, kterému jsem to tehdy hrozně moc přál, později třeba vítězství Vettela na TR v Monze a v poslední době konec konců i bodované umístění Bianchiho Marussii vloni v Monaku.
samozřejmě skvělé souboje si člověk taky zapamatuje a vzpomíná na ně, ale mě se prostě líbí, když někdo, od koho se to nečeká pozitivně překvapí.

jo, k tomu perfektně pasuje i ten Rockův níže zmiňovaný Brown z ´09. konec konců kdo jiný se v F1 může honosit 100% úspěšností - kolik účastí, tolik titulů

Famózních závodů nebo manévrů byla spousta.
Já bych zmínil úplně odlišný příběh z úplně nedávné doby: Vyhrát oba tituly se stájí koupenou za dolar, s motory sehnanými na poslední chvíli a úplně jinými, než na jaké bylo šasi vyvíjeno, to je joke, co se poved jednou a znovu už to asi těžko někdo zopakuje...
Takže za mne tažení Brawnu 2009.

Vzhledem k tomu, že se o historii zajímám, je to opravdu těžké.
Nejvíce ale vzpomínám na jízdy Gillese Villeneuva, ať šlo o jeho jízdu na třech kolech v Holandsku, nehodu v Imole, nebo vítězství v Monaku a Španělsku. Asi největším zážitkem byl souboj Gillese Villeneuva s Rene Arnouxem ve Francii 1979.

Těch momentů je tolik, ale co se mi hodně zarylo do paměti:
Senna Monako 88 a samozřejmě Suzuka, hned dvakrát po sobě, 89 a 90. Schumacher vs. Hill Spa 95 nebo o dva roky později opět Schumacher už ve Ferrari, opět v dešti jedoucí na třech kolech. Hakkinen vs. Schumacher opět ve Spa 2000.

Pokud se podívám do současné generace, tak klasikou se určitě stane Valencie 2012 a památné Alonsovo vítezství nebo crash RedBullů v GP Turecka 2010.

Kanada 2011.

Fangio, Nürburgring 1957, stíhací jízda za vítězstvím po pokažené zastávce v boxech, 9 rekordů kola v posledních 10 kolech závodu, to vše v autě které se dá popsat jako sud benzínu na kolech, na okruhu který neodpouští chyby, vrchol umění, odvahy a kuráže.