DISKUZE K ČLÁNKU Paddock Line: Zvrat se nekoná

hřebíček na hlavičku myslím, že to RoBertino trefil v tom předposledním odstavci úplně přesně.
pokud jezdci nebudou nuceni jezdit na limitu ( svém i auta ) a budou během závodu pouze "pečovat" o pneu, spotřebu....., tak chybu velmi pravděpodobně neudělají a my jsme tak ochuzeni o zajímavé zápletky v závodech. je potřeba je přinutit jezdit naplno a k tomu vidím jedinou cestu - zrušit veškerá omezení, která tomu zabraňují.

Sledovat závod je pro mně zajímavé i když je jasný vítěz.Pokud mám přehled o tom jak jedou jezdci ve středu pole , jak zlepšují své časy , jaký mají odstup od sebe,popřemýšlím zda je schopen do konce závodu dojet a předjet soupeře , pak se do toho zamíchá přezouvání...Zkrátka-najdu si to co je pro mně zajímavé.A letos jsem rád , že někdo (je mi fuk jaká stáj to je) občas prožene mercedesy.

Souboje v poli V hokeji je v týmech hrajících o sestup možná jeden - dva hráči, co by se uplatnili v týmech na špičce soutěže.

V F1 se klidně může stát a často stává, že o 12. místo bojují piloti, který by v jiném autě vytvořili vítězný tým. Souboj o 12. tak může být přinejmenším stejně kvalitní, jak boj o vedení.

Áno, Čína Mercedesom sedela,... ...lebo je to dané charakterom okruhu, kde sa autá zoradia podľa rýchlosti a krúžia, lebo im nič iné neostáva, lebo si odrovnajú pneumatiky a skončia ďaleko horšie, ale Bahrajn a ostatné závody budú celkom iné a ja si myslím, že Ferrari sa znovu o krok posunie dopredu a bude stúpať na päty obom jazdcom Mercedesu a Lotus tiež ukazuje vzostupujúcu formu, takže s Wiliamsom bude bojovať za tímito dvomi a sám som zvedavá na Mclaren, či v Bahrajne uspeje a nebude mať problémy nielen s chladením, ale aj s množstvom paliva, ak chce ísť s výkonom pohonnej jednotky hore. Red Bull a Toro Rosso moc toho nenamútia, lebo ako vidieť pohonné jednotky im robiť divy nedovolia.

Jiná doba, jiní lidé Smířil jsem se s tím, že nelze srovnávat různé doby. Jediné, co lze srovnávat jsou historické souvislosti. Člověk si však nějaké porovnání etap vývoje udělat musí, aby měl přehled, ale musí počítat s tím, že každé srovnání bude kulhat na všechny nohy, protože nelze zahrnout životní vzpomínky a jiný společenský kontext, protože tady jde o nepřenosnou informaci. Dnešním mladým fanouškům F1 nic neřeknou noční komentáře Luboše Pecháčka, ani se nedivím. Musím se v duchu smát, když dostávám od lidí, kteří tu dobu nezažili, na základě filmu Rush rezolutní komentáře na Hunta a Laudu. Jsou přitom vesměs absolutně přesvědčeni, že tomu rozumí nejlépe. Skutečnost byla taková, že si oba byli mnohem bližší než mnozí dnes tuší. Dnešní formule není ani lepší ani horší než ta minulá například zrovna ta z roku 1976. Je prostě jiná stejně jako se změnili lidé, kteří tu dobu pamatují. Děkuji za zamyšlení. Zvláště mě potěšila vzpomínka na Edyho Koukala, dnes zapomenutého vynikajícího novináře, autora brilantních článků o F1. Odešel ze světa předčasně na základě vlastního rozhodnutí. Řekl si, že 60 let na světě je tak přesně akorát na plnohodnotný život a odjel na chatu. Překvapil řadu svých spolupracovníků a lidí ve svém okolí, protože nikomu nic dopředu neřekl. Neodsuzuji nic, taky nic bližšího o tom nevím, ale přiznám se, že v prvním okamžiku jsem jako mladý čtenář pociťoval velkou lítost, že už nebudu číst nové Edyho knížky a články.