Podle statistik v roce 2018 na jeden závod připadlo 32,6 předjížděcích manévrů, v roce 2019 jich bylo 38,9. V uplynulé sezóně 2020 však toto číslo pokleslo na 31,4 předjetí na velkou cenu.
"Všichni víme, že to je skutečně problém. S těmito auty se v podstatě nedá předjíždět - alespoň na většině tratí, kde závodíme. Proto většina pilotů obvykle volí strategii s jedinou zastávkou," vysvětluje pilot Red Bullu Max Verstappen.
Pilotům ztěžuje práci špinavý vzduch, kdy při jízdě těsně za druhým vozem klesá přítlak. A s tím, jak se vyvíjí aerodynamika a její prvky na vozech jsou rok od roku pokročilejší, je následování soupeře neustále náročnější - nepomáhají ani další DRS zóny na okruzích.
To však není jediný problém. Podle Verstappena jezdci musí během závodu navíc pečovat o pneumatiky a ubírat nohy z plynu ještě před brzdnými zónami, "protože nádrže nejsou dost velké na to, abychom mohl natankovat dostatečné množství paliva pro útočení až do konce."
Otesánek dále tloustne
"Připadá mi, že pokud by se snížila hmotnost aut, situace by se měla zlepšit," uvažuje pilot Red Bullu dále. Se současným vývojem proto není spokojen - letos se totiž minimální hmotnost vozů zvyšuje o dalších 6 kg.
Důvodem nárůstu na 752 kg i přes zmražení pravidel byly obavy některých výrobců motorů, že by v honbě za nižší hmotnosti mohlo docházet k nasazování exotičtějších a dražších materiálů. Některé týmy si také stěžovaly, že se nedokázaly dostat na loňský limit 746 kg, aniž by nedošlo ke velkému zvýšení nákladů.
A pilotům kritizujícím neustálý růst hmotnosti nebude veseleji ani po velkých změnách technických pravidel kvůli nasazení nové generace monopostů ani příští rok, kdy min. hmotnost naroste až na 778 kg! Přitom v sezóně 1993 se například vlezly do 505 kg a ještě v sezóně 2009 do 605 kg.